Zajímavé z přečtených knih..
..aneb..co oslovilo.
Knihy
--- rozečteno ---
Kouzelný vrchkouzelny_vrch.png
   Thomas Mann 
Směšné láskysmesne_lasky.png
   Milan Kundera 
Svět jako vůle a představasvet_jako_vule_a_predstava.png
   Arthur Schopenhauer 
2019
Germaniagermania.png
   Cornelius Tacitus 
Modlitba za Černobylmodlitba_za_cernobyl.png
   Světlana Alexijevičová 
Koruna z trávykoruna_z_travy.png
   Colleen McCullough 
Rajské fontányrajske_fontany.png
   Arthur C. Clark 
Něžný barbarnezny_barbar.png
   Bohumil Hrabal 
2010: Druhá vesmírná odysseadruha_vesmirna_odysea_2010.png
   Arthur C. Clark 
O lásce a jiných běsecho_lasce_a_jinych_besech.png
   Gabriel García Márquez 
Satanské veršesatanske_verse.png
   Salman Rushdie 
Tajemný Etrusktajemny_etrusk.png
   Mika Waltari 
Vesmírná odysea 2001vesmirna_odysea_2001.png
   Arthur C. Clark 
Kritické momenty kosmonautikykriticke_momenty_kosmonautiky.png
   Ondřej Šamárek 
Ostře sledované vlakyostre_sledovane_vlaky.png
   Bohumil Hrabal 
Postřižinypostriziny.png
   Bohumil Hrabal 
Příliš hlučná samotaprilis_hlucna_samota.png
   Bohumil Hrabal 
Černá kniha kapitalismucerna_kniha_kapitalismu.png
   Kolektiv autorů 
2018
Muži, kteří nenávidí ženymuzi_kteri_nenavidi_zeny.png
   Stieg Larsson 
První muž Římaprvni_muz_rima.png
   Colleen McCullough 
Farma zvířatfarma_zvirat.png
   George Orwell 
Vraždy slavnýchvrazdy_slavnych.png
   Libor Budínský 
Helikonie zimahelikonie_zima.png
   Brian Aldiss 
Mechanický pomerančmechanicky_pomeranc.png
   Anthony Burgess 
Krakatitkrakatit.png
   Karel Čapek 
Nananana.png
   Emile Zola 
Doktor Živagodoktor_zivago.png
   Boris Pasternak 
Obratník Rakaobratnik_raka.png
   Henry Miller 
Žítkovské bohynězitkovske_bohyne.png
   Kateřina Tučková 
Zápisky mladého lékařezapisky_mladeho_lekare.png
   Michail Bulgakov 
Jeho královstvíjeho_kralovstvi.png
   Mika Waltari 
Úpadek anglického zločinuupadek_anglickeho_zlocinu.png
   George Orwell 
Helikonie létohelikonie_leto.png
   Brian Aldiss 
Dvanáctá planetadvanacta_planeta.png
   Zecharia Sitchin 
Řeka bohů IIreka_bohu2.png
   Wilbur Smith 
Já, robotja_robot.png
   Isaac Asimov 
Píseň o Bernadetěpisen_o_bernadete.png
   Franz Werfel 
Enúma Elišenuma_elis.png
   Sumerové 
Stopařův průvodce po galaxiistoparuv_pruvodce_po_galaxii.png
   Douglas Adams 
Konec detstvíkonec_detstvi.png
   Arthur C. Clark 
Siddharthasiddhartha.png
   Hermann Hesse 
LSD - mé problémové dítělsd_me_problemove_dite.png
   Albert Hofmanm 
1984orwell_1984.png
   George Orwell 
Akce Lakce_l.png
   František Běhounek 
Ohlédnutí za Španělskou válkouorwell_eseje.png
   George Orwell 
Návrat z hvězdnavrat_z_hvezd.png
   Stanislaw Lem 
Jméno růžejmeno_ruze.png
   Umberto Eco 
Setkání s Rámousetkani_s_ramou.png
   Arthur C. Clark 
Laskavé bohynělaskave_bohyne.png
   Jonathan Littel 
Řeka bohůreka_bohu.png
   Wilbur Smith 
Příchod Bohůprichod_bohu.png
   Vladimír Toman 
Helikonie jarohelikonie_jaro.png
   Brian Aldiss 
Měsíční prachmesicni_prach.png
   Arthur C. Clark 
Dexter (I)dexter.png
   Jeff Lindsay 
Marťanmartan.png
   Andy Weir 
Konec civilizacekonec_civilizace.png
   Aldous Huxley 
2017
Brány vnímáníbrany_vnimani.png
   Aldous Huxley 
Dějiny psal sexdejiny_psal_sex.png
   Jan Bauer 
Něžnánezna.png
   Fjodor Michajlovič Dostojevskij 
Láska je peslaska_je_pes.png
   Charles Bukowski 
Všechny řitě světa i ta mávsechny_rite_sveta_i_ta_ma.png
   Charles Bukowski 
Obecné dějiny hanebnostiobecne_dejiny_hanebnosti.png
   Jorge Luis Borges 
Komunistický manifestkomunisticky_manifest.png
   Karel Marx 
< 2017
Solarissolaris.png
   Stanislaw Lem 
Kacířstvíkacirstvi.png
   John Grey 
Láska a její katlaska_a_jeji_kat.png
   Irviw D. Yalom 
john_ashberry.png
   John Ashberry 
mikulas_kusansky.png
   Mikuláš Kusánský 

   Seznamte se, východní filozofie 

Cornelius Tacitus

Římský historik, první století tohoto letopočtu, jeden z největších antických dějepisců.

germania.png

Germania [63]

Germánie jako celek je oddělena od Galů, Raetů a Pannoniů řekami Rýnem a Dunajem, od Sarmatů a Dáků vzájemným strachem nebo horami.

Vždyť také, i kdybychom nechali stranou nebezpečí bouřlivého a neznámého moře, kdo by měl chuť opustit Asii, Afriku nebo Itálii a vystěhovat se do Germánie s krajinou bez půvabu, podnebím drsným a způsobem života a celkovým vzhledem smutným pro každého, kdo tu není doma.

Germáni tvrdí, že u nich byl i Hercules, a zpívají o něm jako o prvním ze všech hrdinů, když se chystají vytáhnout do boje.

Někteří se však také domnívají, že i Odyaseus byl na své dlouhé, bludné pouti, opředené bájemi, zanesen až do tohoto moře, přišel do Germánie a založil a pojmenoval Asciburgium, ležící na břehu Rýna a podnes obývané. Dokonce prý byl kdysi v těch místech nalezen oltář zasvěcený Odysseovi, na němž bylo připsáno i jméno jeho otce Láerta.

V práci a námaze nejsou zdaleka tak vytrvalí, vůbec nejsou schopni snášet žízeň a vedro, kdežto na mráz a hlad jsou vlivem klimatu a půdy navyklí.

Zlato a stříbro jim bohové odepřeli - těžko říci, zda z náklonnosti,nebo z hněvu.

Vlastnictví a užívání drahých kovů na ně příliš nepůsobí. Je možno vidět, že stříbrným nádobám darovaným jejich vyslancům nebo náčelníkům nepřikládají větší cenu než nádobám hliněným.

Vrcholem hanby je přijít o štít; člověk, který takto ztratil čest, nesmí se zúčastnit bohoslužeb ani chodit do sněmu, a tak mnozí, kteří přežili válku, ukončili bezectný život oprátkou.

Krále si vybírají podle urozenosti, velitele podle statečnosti. Moc králů není neomezená zvůle a velitelé působí daleko spíše svým příkladem než rozkazem:..

Avšak nikdo nemá právo odsoudit k smrti nebo uvěznit, ba ani tělesně potrestat, kromě kněží,..

Hlavní pobídkou ke statečnosti je to, že oddíl jízdy nebo pěchoty není utvořen náhodou jako libovolné seskupení, ale že to jsou vždy členové téže rodiny a příbuzní; a v bezprostřední blízkosti jsou lidé jim nejdražší, takže bojovníci slyší své ženy křičet a své děti plakat. Jejich svědectví je pro každého nejsvětější, jejich pochvala nejcennější.

Existují zprávy o tom, že víc než jednou, když už bitevní šik kolísal a zdálo se, že se rozpadne, obnovily ženy pořádek svými naléhavými prosbami a tím, že odkryly hruď a poukazovaly na hrozící zajetí. Z toho mají totiž Germáni daleko větší hrůzu kvůli svým ženám než kvůli sobě samým,..

Germáni dokonce věří, že ženy mají v sobě něco božského a věšteckého, nepohrdají proto jejich radami a dbají na jejich výroky.

Jinak neodpovídá jejich představě o velikosti nebešťanů, že by měli bohy zavírat mezi čtyřmi stěnami a zobrazovat je čímkoli podobné lidem.

..avšak zvláštností tohoto národa je zkoumat předpovědi a varování, která poskytují koně. V oněch hájích a hvozdech, o kterých jsem už mluvil, jsou chováni na veřejné útraty bílí koně, neposkvrnění žádnou prací ve službách člověka. Ty zapřahají do posvátného vozu, kněz a král nebo náčelník obce jdou vedle nich a pozorují, jak řehtají a odfrkují. Takovému předpovídání věří více než čemu jinému a to nejen prostí lidé, ale i urození a kněží. Ti totiž považují sami sebe jen za sluhy bohů, kdežto koně za jejich důvěrníky.

Není-li nic nepředvídaného a náhlého, scházejí se v určité dny, když je buď nový měsíc, nebo úplněk. Tyto dny považují totiž za nejpříznivější pro začátek porad. Nepočítají dny jako my, ale noci.

Domnívají se totiž, že noc přivádí den.

Zrádce a přeběhlíky věšejí na stromy, zbabělce, lidi vyhýbající se válce a mravně úchylné ponoří do mokřiny a bažiny a naházejí na ně roští.

Zdrojem potupy na celý život a ztráty cti však je přežít svého náčelníka a vrátit se bez něho z boje.

V jejich očích je leností a zbabělostí dobývat v potu tváře, k čemu si můžeš pomoci krví.

Když zakládají vesnice, nepočínají si jako my a nestavějí domy těsně vedle sebe, aby se jeden druhého dotýkal, ale každý nechává kolem svého domu volné prostranství, buď na ochranu pro případ ohně, nebo proto, že neznají stavitelské umění.

Věno nepřináší manželka manželovi, ale manžel manželce.

Proto žijí germánské ženy cudně, nezkaženy svody divadel a dráždidly hostin. Tajné dopisování neznají ani muži, ani ženy. V tak početném národě dochází k cizoložství jen velmi vzácně. Potrestání manželské nevěry přichází okamžitě a je přenecháno manželovi: ostříhá jí vlasy, strhne z ní šat, před zraky příbuzných ji vyhodí z domu a žene ji karabáčem přes celou vesnici. Porušení cudnosti se totiž neodpouští; takové ženě nepomůže k manželovi ani krása, ani mládí, ani bohatství. Tam se totiž nikdo nesměje neřestem a nikdo neříká, že to s sebou nese doba, svádět a nechat se svádět.

Dostanou jediného manžela, tak jako mají jediné tělo a jediný život, aby se jejich myšlenky netoulaly za jeho smrt, aby se jejich touhy nepouštěly dál, aby v manželovi nemilovaly manžela, ale manželství. Omezovat počet dětí nebo zabít některé z dětí později narozených je považováno za hanebnost..

Vlastní matka kojí každé dítě sama a nesvěřuje je služce nebo kojné. Panského synka bys nerozeznal od dítěte otroka podle jemnějšího vychování, žijí mezi týmiž zvířaty a spí na téže zemi, až věk oddělí svobodné a mužnost je přijme za vlastní.

Synové sester mají u strýců stejnou vážnost jako u otce. Někteří považují tento pokrevní svazek za posvátnější a těsnější než svazek mezi otcem a synem, a když přijímají rukojmí, raději vyžadují synovce, jako by tím svazovali svědomí pevněji a současně zavazovali širší rodinný okruh.

Družnost a pohostinství nejsou u žádného národa tak rozšířeny jako u Germánů. Odehnat někoho od prahu, ať je to kdokoli, je považováno za hřích - každý nabídne pohostinství tak nákladné, jak odpovídá jeho možnostem.

Pokud jde o právo na pohostinství, nikdo nerozlišuje známého od neznámého.

Jako nápoj jim slouží odvar z ječmene nebo pšenice zkvašený tak, že má určitou podobnost s vínem. Nejbližší sousedé Rýna kupují i víno.

Hře v kostky, a to je podivné, se věnují, když jsou střízliví, jako vážné věci s takovou náruživostí, ať vyhrávají nebo prohrávají, že když přijdou o všechno, posledním a rozhodným hodem hrají o svou svobodu, ba o svůj život. Kdo prohraje, jde bez odporu do otroctví. I když je mladší, i když je silnější, dá se spoutat a prodat. Tak jsou umíněně paličatí na nepravém místě; oni tomu říkají věrnost slovu. Takto získané otroky prodávají, aby se i oni zbavili hanby za svou výhru.

Půjčovat na úrok a provozovat lichvu je neznámé; tato neznalost je působivější než zákaz.

Pohřby jsou bez okázalosti. Jen na to dbají, aby byly mrtvoly významných mužů spalovány dřevem určitých stromů. Na postavenou hranici nevrší ani oděv, ani vonné látky, dávají tam každému jen zbraň, v některých případech je spalován i kůň. Hrob je pokryt drnem. Pohrdají vysokými a pracnými pomníky, jako by taková pocta nebožtíky tížila. Nářky a slzy odkládají brzo, bolest a zármutek pozdě. Ženám sluší truchlit, mužům vzpomínat.

..dál za nimi Bojové, oba kmeny galské. Jméno Boihaemum trvá dosud a svědčí o dávných dějinách země, i když se obyvatelstvo změnilo.

Kéž nepřestane, kéž stále trvá u národů když už ne láska k nám, tak aspoň nenávist jedněch k druhým, protože v dobách, kdy osud doléhá na říši, nemůže štěstěna poskytnout nic významnějšího než nesvornost nepřátel.

Pro tento národ je příznačné, že si vyčesávají vlasy z čela a svazují je do uzlu. Tím se odlišují Suebové od ostatních Germánů,..

Suebové si však až do stáří češou vzpurné vlasy dozadu a často je svazují do uzlu na samém temeni;..

..společné jim je, že uctívají bohyni Nerthus, to jest Matku Zemi, a věří, že zasahuje do lidských záležitostí a osobně navštěvuje národy.

Obzvláštní je sláva a moc Markomanů. I samotná svá nynější sídla získali statečností, vyhnáním Bojů.

Markomani a Kvádové si uchovali až do doby, na kterou se ještě pamatujeme, krále domácího původu ze vznešeného rodu Marobudova a Tudrova.

Navíc panuje přesvědčení, že je slyšet šum způsobený vynořováním slunce a že je vidět koně a paprsky kolem hlavy toho, kdo řídí sluneční vůz. Je pravda, co se říká: tam až sahá svět, a dál ne.

Prozkoumávají však i moře a jediní ze všech sbírají na mělčinách a na břehu jantar, kterému říkají glesum.

Hned za Suiony přijdou kmeny Sithonů. Ve všem ostatním se jim podobají, jen jednou věcí se liší, že jim panuje žena. Tak hluboko klesli pod úroveň národa nejen svobodného, ale i zotročeného.

Tacitus má na mysli římské zákony o manželství, zejména Augustovy, které byly namířeny proti bezdětnosti a postihovaly neženaté a bezdětné, které podporovaly manželství a rodinu a snažily se přispět ke zvýšení populace.

Vlastní matka kojí každé dítě sama - ve vyšší společnosti římské bylo zvykem, že dítě bylo svěřováno kojné a vychováváno otroky. V nedostatku mateřské péče a výchovy spatřuje Tacitus jednu z hlavních příčin úpadku mravů v Římě, jak vykládá podrobněji v Dialogu o řečnících.

Národ neúskočný a bezelstný; - Caesar (Zápisky o válce galské IV, 13, 4) mluví naopak o jejich věrolomnosti a falešnosti. Velleius Paterculus (I, 118, 1) tvrdí, že přes svou divokost jsou Germáni největší mluvkové na světě a že jsou rození lháři.

..dbají, aby byly mrtvoly významných mužů spalovány dřevem určitých stromů - podle archeologických nálezů to byl dub, buk, borovice, jalovec.

..jméno Boihaemum trvá dosud - označení Čech, z něhož vzniklo později latinské Bohemia, německé Böhmen.

<2019>