Helikonie léto - Brian Aldiss [34]

Za oltářem visela tapiserie zlatorudé barvy, která znázorňovala Velkého Akhanabu ve slávě protikladů: dva v jednom, člověka a boha, dítě a bestii, pomíjivého a věčného, ducha a kámen.

“Vy ateisté nikdy nepochopíte, že Borlien žije a umírá podle své církve. Neohrožují nás snad ze všech stran barbaři, nevěřící? Říše nemůže existovat bez náboženství.

“Bratranče, tady v soukromí bychom si mohli přiznat, že víra je poněkud nehmotná, že ano?

Oblékl si kalhoty. Touha už pominula a on nebyl pyšný na své obtloustlé tělo.

Povzdechl si a napadlo ho, proč se mu to, co má Metty mezi pohublými stehny, zdá mnohem mocnější než jakýkoliv bůh.

Otevřel okenici, aby mohl prožívat radost či bolest či cokoliv jiného, až ji uvidí jít tichou ulicí.

Byli to nomádi. Na cestě se rodili, vyrůstali, uzavírali sňatky a na cestě i umírali. Život sám nazývali slovem Ahd, což znamená Cesta.

Prohlížel si obličeje kolemjdoucích, jako by hledal někoho milovaného, koho ztratil, jako by čekal na znamení.

Když se žena, která se k němu předtím přivinula, aby dosáhla rychlé extáze, odtáhla, napadlo ho, v kratičkém okamžiku před usnutím, zda je šťastná. Neexistoval způsob, jak by se jí na to mohl zeptat a získat odpověď.

..a on přesto věděl, že veškeré lidské štěstí je poznamenáno zármutkem, jemuž nelze uniknout.

Stejně jako nikým nenapodobitelný krok i toto šílenství patřilo k němu.

Položil ji na zem a rozloučil se. “Dokud neskončí dny našeho života, všichni se můžeme vydat na neočekávané cesty, moje drahá malá Tatro.”..

Princ se dal do smíchu. “Láska! Zyganky, jak by řekla Simoda Tal! Králové si nemohou dovolit myslet v takových pojmech. Na prvním místě pro tebe musí být tvá země. Pro spásu Borlienu, ožeň se se Simodou Tal, sjednocuj, upevňuj…”..

..záležitost, ve které se potřeby srdce střetávají s požadavky státu.

“Ať je to cokoliv, poskytuje to útěchu,” podotkla. “Chvála Bohu, že existuje království ducha mimo lidské chápání.”..

“Moje drahá královno, třebaže náboženství nesnáším, poznám svatost, když jsem v její přítomnosti.”..

Přesně tak jako ti na pevnině považují po oceánu plující loď za symbol svobody, zatímco námořníci na palubě té lodi naprosto stejně smýšlejí o suché zemi, tak bylo království zapomnění prostorem i neprostorem zároveň.

My v tomto stadiu existence vidíme věci jinak, chápeme jejich pravou podstatu, to, co je důležité. Pár malých prohřešků nic neznamená a já teď jen lituji, že jsem kvůli nim tenkrát tolik vyváděla. Byla to ode mě hloupost - po celou dobu jsem věděla, že ty jsi mým největším pokladem. Promarnit život je strašná chyba - jak dobře vědí..

V kostele vládlo šero. Shromáždění klečelo v temnotě, která jim měla připomínat pomíjivost života.

Protože já pravím, že všechny dveře jsou po celou dobu otevřené a nikdy nebyly zavřené. Tyto věci byste měli vidět, ale vy je nevidíte.’”..

Zajela dlaní pod oděv a spočinula jí na ňadrech, pokoušejíc se zklidnit tlukot srdce.

Doprovodil ji do dílny. Voněla klihem a čerstvě ohoblovaným dřevem, a staří muži a učňové tam opracovávali stavební dříví a vyráběli z něj truhly a bedny na led.

“Tehdy jsi ještě byl chudobným pouličním prodavačem.” “Ba co hůř, byl jsem žebrákem, třebaže odhodlaným žebrákem.” Udeřil se do hrudi. “Teď jsi velmi bohatý.” “Co je to bohatství, paní? Koupíš za něj štěstí? Nu, alespoň nám v téhle mizérii umožňuje žít pohodlněji. Musím přiznat, že se mně žije lépe než většině obyčejného lidu.”..

Sama vidíš, jak výhodný je obchod s ledem. Čím větší je vedro, tím víc bloků dobrého lordryardryjského ledu se na trhu prodá. Co je stále horší pro jiné, to je pro mne stále lepší.”..

Zamyslel se. “Mám chlapce, který by to udělal. Když je člověk mladý, smrti se nebojí.”..

Král prudce odpověděl: “Jestliže uzavřu toto spojenectví, bude to proto, že jsem podlý a vítám každou špatnost.”..

“Ticho, to je rekapitulace dlouhého rozhovoru,” promluvil Poradce. “V hledání života nalezneš smrt. Obé je iluzorní.”..

Na Avernu neexistovalo soukromí. Soukromí podporovalo nespokojenost.

Vzhlédl. Nad ním se prostírala obloha té nejhlubší a nejnádhernější modři, bez poskvrnky. Billy byl zvyklý hledět do nekonečných prostor vesmíru, ale klenba oblohy mu paradoxně připadala mnohem rozsáhlejší. Nemohl z ní spustit oči. Pokrývala živý svět a byla jeho nejkrásnějším vyjádřením.

Proti své vůli se Billy zastavoval, přejížděl konečky prstů po letokruzích dřeva, nehty vnikal do spár.

Toho odpoledne obyvatelé Matrassylu na války dočasně zapomněli - či spíš myšlenky na ně zaplašili ve prospěch novějšího dramatu.

Netrpělivě si z rukávu smetl motýla.

Mai TolramKetinet se už klidnějším hlasem zeptala: “Co králi přelétlo přes mysl? ” “Já znám pouze jeho ego, ne jeho mysl. Je ostré jako diamant a rozřízne ego všech ostatních. Král prostě nedokáže tolerovat královninu laskavost.”..

Ať ti blázni zapomenou na jednu špatnost díky druhé.”..

Je možné, že lidstvo by v náboženství mohlo mít podobný způsob záchrany? Odlišný od ostatních forem pouze tak, jako se lidé liší od krutých zvířat? Náboženství je sociálním poutem, které dokáže jednotit v časech krutého chladu, nebo, jako nyní, v časech extrémního horka. Toto pouto, tato soudržnost, má značnou hodnotu, protože zajišťuje naše přežití v národních či kmenových entitách.

“Co je to umwelt?” “Oblast vymezená tvým vnímáním.”..

Přemýšlel o tom, jak se během jeho života lidé změnili: jsou horší, plní zášti, neumějí odpouštět. Možná za to může počasí. Možná, že svět opravdu shoří.

“Pořád utíkat znamená nikdy neuniknout.

Starý muž se mírně natočil v křesle a zavřel oko. “Protože ohledně něho nemůžeš dělat nic, nedělej nic.

Láska byla záležitostí vůle, ne chvilkového rozmaru.

Nikdo neposlouchal nadšeněji než SartoriIrvraš. “Jak zvláštní je tahle tendence lidí dělit společnost podle hodností,” poznamenal ke zbytku skupiny. “Sklon, kterého si člověk všímá tím víc, čím níž klesne na dno té hromady,” podotkla paní Dienu.

..zločince. Nu, mniši jsou také vězni… Jaké to bude drama! Určitě znáš staré rčení: ‘V sibornalském rukávě je vždy víc než jen ruka.’..

Určitě znáš staré rčení: ‘V sibornalském rukávě je vždy víc než jen ruka.’..

Noci strávené spánkem pod širou oblohou skončily. Bývalý kancléř ke svému údivu zjistil, že je mu to líto.

“Ale tak prolezlé náboženstvím!” “Když vedle sebe žijí lidé a fagoři, musíš mít náboženství,” vysvětloval Muntras. “Produkuje ho střet dvou cizích kultur.”..

Billy potřásl Muntrasovi rukou. “Měl jsi pravdu, můj příteli, vyrovná se královně v každém ohledu. Je ještě lepší.” “Možná jsou všechny ženy stejné,” poznamenal kapitán, “a je to jen mužská fantazie, v čem spočívají rozdíly. Pamatuj na staré rčení: ‘Ve tmě je každá díra černá…’ Máš živou představivost, takže si myslím, že jsi v ní v důsledku toho shledal velmi dobrou přiléhačku… Jsou kundičky v našem světě stejně hluboké jako ve tvém?” “Hlubší, měkčí, bohatší…” Znovu začal dívku líbat.

Kapitán si povzdechl. “Dost už. Vášeň druhých je zrovna tak nudná jako jejich opilost.

Velkodušné gesto. “Nedlužíš mi nic. Lidé by si navzájem neměli nic dlužit. Pamatuj na to, že kdysi jsem byl žebrákem.

Můry vždy míří k nejjasnějšímu plameni.

..rolníkům Helikonie spatřit záblesk věčnosti. Věděli, že ti s nejmenší mocí mají největší potřebu bohů.

Věděli, že ti s nejmenší mocí mají největší potřebu bohů.

Nejvíc ze všeho však chápali důvod nepřítomnosti náboženského zmatku u rasy prvotních. Věděli, že jejich eotemporální rozum nikdy nedosáhne takového neklidu jako myšlení lidí. Fagorové nikdy nedokázali usilovat, aby se dostali do takového morálního stadia, ve kterém by sami sebe ponižovali před falešnými bohy.

Teď jsem jiný. Odtržený od své osamocenosti. Pokud to přežijeme, změním se. Líbí se mně tato žena, Odi. Dám jí to najevo.

Zasmál se, až ho chlad zamrazil do předních zubů.

Ve svém vzrušení se na něho usmála. Líbilo se mu to a zároveň si uvědomil, jak je osamělý.

Je snad tajnou ateistkou tak jako on? Ta myšlenka SartoriIrvrašovi k jeho údivu přivodila erekci.

Arcikněz BranzaBaginut zavřel oči a začal monotónně prozpěvovat: “Roční období nás ve svém procesu unášejí k našim konečným pásům. Tak jako jsou na obloze dvě slunce, menší a větší, tak existují dvě fáze bytí, život a smrt, menší a větší.

Věci jsou rozdělené, a přesto sjednocené…”..

“Já byl v celém světě, viděl jsem všechno. Byl jsem v Uskutošku, navštívil jsem Velké kolo Kharnabharu. Viděl jsem prastará města v ruinách a prodával jsem veteš na bazarech v Pannovalu a Oldorandu. Mluvil jsem s králi a královnami, půvabnými jako květiny. Je to tam všechno, čeká to na člověka, který má odvahu. Všude jsou přátelé. Muži a ženy. Je to nádhera. Miloval jsem z toho každičkou minutu.

- s výjimkou několika melancholických ptáků. Válka stále zuřila; muži byli jejími tvůrci i oběťmi zároveň.

Válka stále zuřila; muži byli jejími tvůrci i oběťmi zároveň.

Minulost je zamčena v jazyku, pokud člověk ví, jak se na ni dívat.”..

Blížilo se vyvrcholení, kdy dokonce i hlavní protagonisté budou bezmocně smeteni jako komety, mizící v temnotě.

Co to ovládlo jeho mysl?

Jeho duše se oddělila od těla, uklidnila se. Jako padající křídlo můry klesla do sametové temnoty, která se prostírala tam, kde všechno ostatní končilo.

Život a smrt bylo možné chápat jako neoddělitelnou jednotu; ti, kteří žili řádným životem, se smrti nikdy nebáli.

Ztratila cenné věci, které pro ni doposud byly smyslem života. Květiny po bouři nikdy nezvedají hlavu příliš rychle. S hlubokým pocitem viny, že svého krále zklamala,..

Nedokázala říct, zda to je smrt nebo život, po čem touží.

Změním se. Nedokázala říct, zda to je smrt nebo život, po čem touží.

Spontánně se mu oddala. To, co zbylo z noci, neprospali. TolramKetinet ji objímal a cítil své tělo uvnitř jejího.

“Ach, přestaň s tím!” přerušila ho netrpělivě. “S tebou to nemá nic společného. Co je mně do toho, že jsi ztratil svou zatracenou armádu? Já mluvím o poutu, o posvátném stavu, který po dlouhou dobu existuje mezi dvěma lidmi… některé věci nekončí, když doufáme, že se tak stane. Jan a já - je to, jako bych nebyla schopná procitnout - ach, nedokážu to vyjádřit..

Královna tam stála samotná a její dlouhé vlasy, po uplynulé noci ještě nespletené, poletovaly ve větru. V určitém smyslu se připravovala na smrt. Možná by to byl nejlepší způsob, jak vyřešit všechny problémy.

že si dovolila vejít vůči němu v citové područí. Pravda byla taková, že jeho tělo a laskání minulé noci jen zvýšilo její silnou touhu po Janovi. Cítila se osamoceněji než předtím.

Prohnaní bohatli a poctiví se prodírali životem, jak nejlépe uměli.

..období na mladé lidi působí, vyvíjí je v každém ohledu. Už přes rok se mně zdají sny dospělých. Zdálo..

Už přes rok se mně zdají sny dospělých.

Ta nejživější slova pocházejí od mrtvých učedníků.

Samozřejmě, naše víra se pochybnostmi jen prohloubí.

Pomyslel na sliby, které kdysi dal - všechny porušené, na lidi, které miloval -všechny zrazené. Na naděje, které měl - všechny mrtvé.

Královnino srdce přetékalo láskou. Už ale nebylo srdcem, jakým bývalo; její city opustil všechen žár. Možná bude časem schopna přijmout TolramKetineta. To se ještě uvidí.

<2018>