2024 |
John Carter - Princezna z Marsu Edgar Rice Burroughs |
Helikonie zima (A) Brian Aldiss |
Helikonie léto (A) Brian Aldiss |
Vzpomínky Ijona Tichého Stanislaw Lem |
Timur a jeho parta Arkadij Gaidar |
Mluvící kámen Isaac Asimov |
Hobit Tolkien J.R.R. |
Výbuch bude v šest Alena Vostrá |
Vzpomínky na Afriku Karen Blixen |
2023 |
Atlasova vzpoura Ayn Rand |
V šeru dávných věků Eduard Štorch |
Blázni z Hepteridy Souček Ludvík |
2022 |
Antonius a Kleopatra Colleen McCullough |
Mýtus o Sisyfovi Albert Camus |
Třicátá Marinina láska Vladimír Sorokin |
Helikonie jaro (A) Brian Aldiss |
Vědecká vysvětlení nejbizardnějších způsobů smrti Cody Cassidy |
Možnost ostrova Michel Houellebecq |
Gateway Frederik Pohl |
Kopretiny pro zámeckou paní Stanislav Rudolf |
Robinson Crusoe Jaromír Pleva |
Zločin a trest Dostojevskij F.M. |
Deníky 1924-1929 Joseph Goebbels |
Rozmarné léto Vladislav Vančura |
Jak to vidí Václav Cílek |
Madisonské mosty R.J.Waller |
Solaris (A) Stanislaw Lem |
Příběhy pilota Pirxe Stanislaw Lem |
Rozum v koncích H.G.Wells |
3001 - poslední vesmírná odysea Arthur C. Clark |
Den opričníka Vladimír Sorokin |
Krvavá lázeň Mika Waltari |
Skleník Brian Aldiss |
Robinzoni z Kronborgu František Běhounek |
Husitská epopej I. Vlastimil Vondruška |
Kohout plaší smrt Halas František |
Proměna Kafka Franz |
2021 |
Král Šumavy Kalčík Rudolf |
Tři sestry A.P.Čechov |
Vzpomínky na budoucnost Erich von Däniken |
Zpráva o třetí planetě Arthur C. Clark |
Pět neděl v balónu Jules Verne |
Sapiens Yuval Harari |
Kilometr 19 Eduard Fiker |
Smrt si jde pro slavné Jan Bauer |
Temné světelné roky Brian Aldiss |
Zlatá čtyřka Eduard Fiker |
Série C-L Eduard Fiker |
Nonstop Brian Aldiss |
Podivná úmrtí Jan Bauer |
Další doteky dějin Karel Pacner |
Vládce mořských hlubin J. M. Troska |
Farářův konec Josef Škvorecký |
Ostrov doktora Moreaua H.G.Wells |
Velké špionážní operace Karel Pacner |
Válka světů H.G.Wells |
Velké polární výpravy Miroslav Martínek |
Říjnový kůň Colleen McCullough |
Hamlet William Shakespeare |
Pád Cařihradu Mika Waltari |
Povídky z druhé kapsy Karel Čapek |
U Veliké řeky Eduard Štorch |
Povídky z jedné kapsy Karel Čapek |
Stroj času H.G.Wells |
Osada Havranů Eduard Štorch |
Lovci mamutů Eduard Štorch |
Memento Radek John |
2020 |
Navzdrory básník zpívá Jarmila Loukotková |
Dívka, která si hrála s ohněm Stieg Larsson |
Dva proti říši Jiří Šulc |
Anthropoid kontra Heydrich Miloslav Jenšík |
Keltův sen Llosa M. Vargas |
62.armáda v bojích o Stalingrad Kokunov, Stupov |
Výbor z díla I. C.G.Jung |
Caesar Colleen McCullough |
Problém tří těles Liou Cch-sin |
Nesmrtelnost Milan Kundera |
Caesarovy Římanky Colleen McCullough |
My děti ze stanice ZOO Christiane Felscherinow |
Posledních 100 dnů Karel Richter |
2061: Třetí vesmírná odyssea Arthur C. Clark |
Dneska už se tomu směju Adina Mandlová |
Z Lenigradu do Berlína Nikolaj N. Nikulin |
Muži pod ochranou Robert Merle |
Egypťan Sinuhet Mika Waltari |
Smrt je mým řemeslem Robert Merle |
Přízeň fortuny Colleen McCullough |
Hitlerovi bojovnící Guido Knopp |
České milenky nacistů Václav Miko |
Exodus Leon Uris |
Logan`s Run William Nolan |
Pandemie Riddle A.G. |
Stalingrad-peklo na Volze Guido Knopp |
Duna Frank Herbert |
Kronika ohlášené smrti Gabriel García Márquez |
Město a hvězdy Arthur C. Clark |
Sto roků samoty Gabriel García Márquez |
2019 |
Žert Milan Kundera |
Pán much William Golding |
Dva roky prázdnin Jules Verne |
Světová válka Z Max Brooks |
Vesmírné osudy Ondřej Šamárek |
Germania Cornelius Tacitus |
Modlitba za Černobyl Světlana Alexijevičová |
Koruna z trávy Colleen McCullough |
Rajské fontány Arthur C. Clark |
Něžný barbar Bohumil Hrabal |
2010: Druhá vesmírná odyssea Arthur C. Clark |
O lásce a jiných běsech Gabriel García Márquez |
Satanské verše Salman Rushdie |
Tajemný Etrusk Mika Waltari |
Vesmírná odysea 2001 Arthur C. Clark |
Kritické momenty kosmonautiky Ondřej Šamárek |
Ostře sledované vlaky Bohumil Hrabal |
Postřižiny Bohumil Hrabal |
Příliš hlučná samota Bohumil Hrabal |
Černá kniha kapitalismu Kolektiv autorů |
2018 |
Muži, kteří nenávidí ženy Stieg Larsson |
První muž Říma Colleen McCullough |
Farma zvířat George Orwell |
Vraždy slavných Libor Budínský |
Helikonie zima Brian Aldiss |
Mechanický pomeranč Anthony Burgess |
Krakatit Karel Čapek |
Nana Emile Zola |
Doktor Živago Boris Pasternak |
Obratník Raka Henry Miller |
Žítkovské bohyně Kateřina Tučková |
Zápisky mladého lékaře Michail Bulgakov |
Jeho království Mika Waltari |
Úpadek anglického zločinu George Orwell |
Helikonie léto Brian Aldiss |
Dvanáctá planeta Zecharia Sitchin |
Řeka bohů II Wilbur Smith |
Já, robot Isaac Asimov |
Píseň o Bernadetě Franz Werfel |
Enúma Eliš Sumerové |
Stopařův průvodce po galaxii Douglas Adams |
Konec detství Arthur C. Clark |
Siddhartha Hermann Hesse |
LSD - mé problémové dítě Albert Hofmanm |
1984 George Orwell |
Akce L František Běhounek |
Ohlédnutí za Španělskou válkou George Orwell |
Návrat z hvězd Stanislaw Lem |
Jméno růže Umberto Eco |
Setkání s Rámou Arthur C. Clark |
Laskavé bohyně Jonathan Littel |
Řeka bohů Wilbur Smith |
Příchod Bohů Vladimír Toman |
Helikonie jaro Brian Aldiss |
Měsíční prach Arthur C. Clark |
Dexter (I) Jeff Lindsay |
Marťan Andy Weir |
Konec civilizace Aldous Huxley |
2017 |
Brány vnímání Aldous Huxley |
Dějiny psal sex Jan Bauer |
Něžná Fjodor Michajlovič Dostojevskij |
Láska je pes Charles Bukowski |
Všechny řitě světa i ta má Charles Bukowski |
Obecné dějiny hanebnosti Jorge Luis Borges |
Komunistický manifest Karel Marx |
< 2017 |
Solaris Stanislaw Lem |
Kacířství John Grey |
Láska a její kat Irviw D. Yalom |
John Ashberry |
Mikuláš Kusánský |
Seznamte se, východní filozofie |
--- rozečteno --- |
Kouzelný vrch Thomas Mann |
Směšné lásky Milan Kundera |
Svět jako vůle a představa Arthur Schopenhauer |
Problém tří těles [90] Bojovou zástavou mávala tak zapáleně, jako by útočníky pod sebou chtěla sežehnout plamenem svého mládí, jako by si představovala, že ideální svět se zrodí hned zítra z vášně a zápalu, který jí koloval v žilách….. A pak jí jedna kulka ustřelila půlku hlavy a do blankytné oblohy roku 1967 zůstalo hledět jen jedno čarovné oko. Nebyla v něm bolest, pouze ztělesněná oddanost a touha. Ve srovnání s mnoha jinými však měla štěstí. Alespoň zemřela za svůj ideál s revolučním pokřikem na rtech a vášní v srdci. V této fázi revoluce rovněž umírali v největším počtu. Jen v Pekingu bylo během prvních čtyřiceti dní Kulturní revoluce ubito k smrti přes 1 700 obětí nápravných shromáždění. Mnoho dalších si zvolilo snazší cestu, jak uniknout šílenství. Lao Še, Wu Chan, Ťien Po-Can, Fu Lej, Čao Ťiou-čang, I Čchün, Wen Ťie, Chaj Mo a další kdysi uznávaní intelektuálové si raději vzali život sami. Když vystoupil na pódium před tisícihlavý dav, ve tváři měl jasně čitelný výraz: Unesu klidně i těžší kříž. Když lomoz znovu utichl, jeden gardista se otočil k oběti. „Jie Če-tchaji, jsi odborník na mechaniku. Jistě vidíš, jak mohutné a jednotné síle vzdoruješ. Za svou zarputilost si vysloužíš akorát smrt! Dnes budeme pokračovat, kde jsme posledně skončili. Přejděme rovnou k věci. Zodpověz následující otázku bez svých obvyklých vytáček: Je, či není pravda, že jsi mezi lety 1962 a 1965 z vlastního rozhodnutí začlenil do kurzu fyziky teorii relativity?“.. „Říkám, že nevím. Pokud Bohem myslíte nějaké vyšší vědomí stojící mimo náš vesmír, pak netuším, zda něco takového existuje. Věda to ani nepotvrzuje, ani nevyvrací.“.. Některé dýmky byly z jihoevropského vřesovce, jiné z turecké mořské pěny a každá jako by byla prodchnutá moudrostí muže, který je svého času držel v dlani a zamyšleně z nich bafal,.. Už necítila ani zármutek. Podobala se Geigerovu počítači, který někdo vystavil příliš silné dávce záření, takže nadobro ztichl.. Původně buddhistický termín. „Buvolí a hadí duše“ byl souhrnný výraz pro všechny nepřátele revoluce. Tiché jaro, přečetla si na přebale, od Rachel Carsonové. Wen-ťie cítila vůni pilin na Pajově těle. „Vzali jsme tě mezi sebe, Wen-ťie.“ Velitel vyfoukl hustý kouř z cigarety značky Mo-che. Čchengová jako by svými slovy Wen-ťie přitahovala k sobě. Wen-ťie ale život naučil ostražitosti. Neodvážila se uvěřit ve vlídnost, která ve vězení působila jako přepych. Něco ti prozradím — kdykoli prokuratura dostane na stůl podobný případ, jako je ten tvůj, postupuje raději příliš tvrdě než příliš shovívavě. To proto, že přílišná tvrdost by byla jen metodickým pochybením, zatímco přílišná shovívavost vážným politickým prohřeškem. Čcheng Li-chua zmlkla. Chvíli na Wen-ťie hleděla. Studený vzduch v cele jako by ztuhl v led. Pak pomalu vložila dokument zpátky do kufříku a vstala. Vlídný výraz jí z tváře nezmizel, jen na ní ztvrdl jako sádrová maska. Čchengová přešla do rohu cely, kde stál kýbl s vodou. Zvedla jej a klidně, metodicky vylila jednu polovinu na Wen-ťie a druhou na postel. Pak pustila kýbl na zem, zamumlala „krávo umíněná“ a vyšla z cely. „Teorie je základem aplikované vědy,“ namítl její otec. „Copak výzkum fundamentálních přírodních zákonů není tím nejhodnotnějším příspěvkem, jaký může vědec společnosti dát?“ Wej-ning chvíli váhal, nakonec však přiznal, co jej doopravdy trápí: „V teorii člověk snadno udělá ideologickou chybu.“ Na to už otec neměl co říct. Wang si pak představil ženu na všech ostatních fotografiích. Někdy jen na prázdnou oblohu nad krajinou zavěsil její oči. Každý snímek do jednoho rovněž ožil a rozkvetl krásou, o jaké se mu ani nesnilo. Wang si vždy říkal, že jeho fotografiím chybí duše. Nyní věděl, že jim chyběla ona. Od druhé poloviny dvacátého století fyzika postupně opustila výstižnost a stručnost klasických teorií. Moderní teoretické modely jsou stále složitější, vágnější a nejistější. Také jejich verifikace prostřednictvím experimentů je čím dál obtížnější. Zdá se, že se teoretický výzkum blíží jakémusi limitu. Zpočátku mne podobná témata příliš nezajímala. Považoval jsem je za jalové filozofování. Já pracuji v aplikovaném výzkumu a o teoretických otázkách toho moc nevím. Bavilo mne ale poslouchat jejich diskuze a argumenty. Všechno to byli výjimeční myslitelé a já jsem cítil, že si v jejich přítomnosti rozšiřuji obzory. Čchang mu věnoval tajuplný úsměv. „Brzy se dozvíte víc. Všichni se to dozvědí. Profesore Wangu, už se vám někdy přihodilo něco, co vám dočista změnilo život? Že jste se začal dívat na svět úplně jinýma očima?“.. „Čím víc se toho dozvíte, tím hůř pro vás. Teď jen plavete na povrchu, ale čím víc vám toho povím, tím hlouběji vás to vtáhne.“.. Fotil výhradně na černobílý film, aby odfiltroval křiklavé barvy města v pozadí. Je opravdu možné, že by fundamentálním podložím hmoty byl chaos? Když členové Hranic poznání debatovali o fyzice, často používali zkratku SF. Nemysleli tím přitom „science fiction“, nýbrž právě slova střelec a farmář. Byl to odkaz na dvě fyzikální hypotézy související s fundamentální povahou přírodních zákonů. Hypotéza Střelec zní: Zkušený veterán střílí na terč a co deset centimetrů do něj provrtá díru. Představme si, že cíl je domovem inteligentních dvourozměrných bytostí, jejichž vědci přijdou s převratným objevem: „V našem vesmíru existuje každých deset centimetrů díra.“ Výsledek vojákovy náhodné střelby si spletli s neměnným fyzikálním zákonem. Hypotéza Farmář má téměř nádech hororu: Chovatel krocanů každé ráno přijde nakrmit své svěřence. Jeden krocaní vědec zkoumá tento fenomén po celý svůj rok dlouhý život a nakonec dospěje k následujícímu závěru: „Každé ráno v osm se krmítko naplní jídlem.“ V předvečer Dne díkůvzdání svůj objev oznámí ostatním krocanům a krůtám. Avšak v osm hodin dalšího rána krmítko zůstane prázdné. Místo toho farmář přijde a všem opeřencům zakroutí krkem. ..a vířil jako rtuť na křídlech černé labutě. „To proto, že zatím nerozumíte fundamentální logice tohoto světa.“.. Fu-si je mytologickým čínským císařem, jedním z takzvaných Tří vznešených, a spolu s bohyní Nüwou je praotcem lidské rasy. Stěny byly ozdobené kusy stromové kůry, místo židlí nabízely prostor k sezení tři obyčejné pařezy, pracovní stůl sestával ze tří větších pařezů sražených k sobě. A postel byla podle všeho vystlaná vrstvami suché ostřice ze severovýchodní Číny, kterou si vesničané strkali do bot, aby se v zimě zahřáli. Například jsem jí vysvětlila matematickou rovnici. Ostatní děti by možná zvolaly: ‚To je ale chytrá rovnice!‘ Ona ale řekla: ‚Ta rovnice je tak elegantní, tak krásná.‘ Tvářila se při tom stejně, jako kdyby spatřila luční květinu. „Jenže ona byla vědkyně. Žena by měla být jako voda, která obteče každou překážku.“.. Ucítil jakousi podivnou, zlověstnou, nesmírnou existenci daleko za hranicemi lidského chápání. Jedno věděl jistě. Ať už odpočet zvěstuje cokoli, on sám se bude ve zbývajících tisíci hodinách sužovat odhady a spekulacemi tak dlouho, až se nervově zhroutí. Země se hluboko pod nimi prostírala jako starobylý kus vydělané kůže. Přišlo mu, že hvězdné nebe je obří tabule zvětšovacího skla a on je jen nepatrný mravenec, který se pod drobnohledem vesmíru nemá kam skrýt. Poslyšte, Miao, něco vám povím. Až budete tak starý jako já, pochopíte, že co se vám kdysi zdálo životně důležité, je ve skutečnosti bezvýznamné.“ „Děkuju,“ přikývl Wang. V hrudi se mu znovu rozlilo teplo, které mu tak scházelo. Za daných okolností spočívala jeho duševní stabilita na dvou pilířích — na této ženě, která v životě přestála tolik bouří a ve stáří se z ní stal vlídný potůček, a na Š’ Čchiangovi, který se ničeho nebál, protože nic nevěděl. Domyslela si, že Lej jí pravý účel Rudého pobřeží prozradil na vlastní riziko. Jaké.. ..zalila ji vlna vděčnosti. Důvěra pro ni byla přepychem, v nějž se neodvažovala ani doufat. Když poprvé vešla do hlavní počítačové místnosti, padl jí zrak na řadu katodových trubic. S otevřenými ústy sledovala, jak po monitorech běží řádky kódu a jak jej programátoři pomocí klávesnice v reálném čase upravují a testují. Když studovala programování na vysoké škole, pracovala zásadně se zdrojovým kódem uloženým na speciálním programovacím papíru, který se pak přepisoval na děrné štítky. O programování pomocí klávesnice a monitoru samozřejmě slyšela, na vlastní oči ho však poprvé viděla až teď. A nad samým softwarem užasla ještě víc. Dozvěděla se, že jde o takzvaný Fortran, který se podobá přirozenému jazyku, a umožňuje dokonce zápis matematických rovnic přímo do kódu! Programování ve Fortranu bylo mnohonásobně efektivnější než ve strojovém kódu. Dále se dozvěděla o existenci takzvané databáze, která umožňovala ukládání a práci s ohromnými kvanty dat. A nad samým softwarem užasla ještě víc. Dozvěděla se, že jde o takzvaný Fortran, který se podobá přirozenému jazyku, a umožňuje dokonce zápis matematických rovnic přímo do kódu! Programování ve Fortranu bylo mnohonásobně efektivnější než ve strojovém kódu. Dále se dozvěděla o existenci takzvané databáze, která umožňovala ukládání a práci s ohromnými kvanty dat. Jeden či dva vývojové skoky se mohou odehrát každou chvíli. Taková událost by představovala významnou hrozbu našemu strategickému plánování. ZPRÁVA MIMOZEMSKÉ CIVILIZACI První verze (úplný text) Pozor všem příjemcům! Tuto zprávu posílá národ, který na Zemi zastupuje revoluční spravedlnost! Možná jste již obdrželi jiné zprávy z téhož směru. Vyslala je imperialistická velmoc, která bojuje s jinou velmocí o nadvládu nad touto planetou a která táhne lidstvo zpět do minulosti. Doufáme, že jejich lžím nebudete naslouchat. Stůjte na straně spravedlnosti, na straně revoluce! (Pokyny ústředního vedení) Zbláznili jste se?! Přece nemůžeme do vesmíru hulákat revoluční hesla z plakátů! Vedení Kulturní revoluce by se už do projektu nemělo plést. Tak důležitou zprávu je nutno řádně promyslet. Asi bude nejlepší, když ji sepíše zvláštní komise a pak probere a schválí politbyro. Podepsán: XXX Datum: XX/XX/196X Druhá verze (vynecháno) Třetí verze (vynecháno) Čtvrtá verze (úplný text) Zdravíme vás, obyvatelé cizího světa. Následující zpráva vám poskytne základní obrázek o civilizaci planety Země. Díky tvrdé práci a vrozené tvořivosti vybudovala lidská rasa obdivuhodnou civilizaci, v níž vzkvétá mnoho různých kultur. Začali jsme také objevovat zákony, jimiž se řídí přírodní svět a vývoj lidských společenství. Na vše, čeho jsme dosáhli, jsme patřičně hrdí. Jak by bylo báječné, kdyby ve vesmíru skutečně existovaly jiné civilizace! Nezaujatý pozorovatel vidí situaci vždy nejlépe. Pouze on může s určitostí říci, zda jsme v očích dějin hrdinové, nebo zloduši. Obecně ale platí, že kdybychom chtěli mít jistotu, že nás někdo opravdu uslyší, musel by mít náš signál sílu odpovídající energetickému výkonu středně velké hvězdy. Sovětský astrofyzik Nikolaj Kardašev kdysi přišel s myšlenkou, že civilizace lze podle toho, jakou energii dokážou využít například pro komunikační účely, rozdělit do tří kategorií. Civilizace typu 1 dokáže spoutat energii odpovídající celkovému výkonu planety Země. Kardašev jej odhadl zhruba na 1015 až 1016 wattů. Civilizace typu 2 dokáže pro komunikační účely spoutat energii odpovídající výkonu standardní hvězdy — čili 1026 wattů. A civilizace typu 3 dokáže spoutat energii 1036 wattů, tedy výkon celé galaxie. Současná pozemská civilizace odpovídá přibližně typu 0,7. „Uprostřed noci jsem ve sluchátkách slyšela neživotný šum vesmíru, slabý, ale nepřetržitý, pradávnější než hvězdy. Občas mi připomínal nekonečné zimní vichry nad Velkým Chinganem. Vždy jsem se pak třásla zimou a cítila se nevýslovně osamělá. Tenkrát mě něco napadlo — slyšel jste někdy o metodě Monte Carlo? To je počítačový algoritmus, který často slouží k výpočtu plošného obsahu nepravidelných obrazců. Konkrétně funguje tak, že určitý vymezený prostor, například kruh, který obsahuje dotyčný obrazec, bombarduje drobounkými kuličkami, přičemž žádné místo nezasáhne dvakrát. Když takto „vystřílí“ velké množství kuliček, porovná zásahy do obrazce s celkovým množstvím střel v kruhu a vyjde mu plošný obsah obrazce. Pochopitelně čím menší kuličky, tím přesnější výsledek. Je to jednoduchá metoda, která názorně dokládá, jak dokáže hrubá síla zvítězit nad matematickou dedukcí. Je to výpočetní postup, který z kvantity odvozuje kvalitu. ..uslyšel jsem šeptanou modlitbu: „Buddho, dej, ať se můj Pán vymaní z oceánu slz.“.. Můžu ti jen poradit, abys s ní odjel.“ „Proč?“ „Instinkt. Cítím, že je klíčem k něčemu, co se vymyká mé i tvé představivosti.“.. Lidé zašli už tak daleko, že jejich modlitby dávno nikdo neposlouchá.“.. Evropané mne kritizují za tyranskou vládu a za to, že prý potlačuji tvořivost. Vidím však, že pokud dav spoutaný jařmem přísné disciplíny pracuje jako jeden muž, také může být zdrojem velké moudrosti.“.. „Souhlas!“ zvolala spisovatelka. Úplně se tetelila, jako by se jí konečně naskytla možnost ventilovat potlačené emoce. „Lidstvo je ohavné. První polovinu života jsem tu hnilobu odkrývala pomocí literárního skalpelu, ale dnes už se mi z té pitvy dělá špatně. Už se nemůžu dočkat, až trisolaranská civilizace vrátí Zemi její původní krásu.“.. „Vaše úvahy jsou nebezpečné.“ „Chcete říct dalekosáhlé!“ namítl mladý doktorand se zdviženým ukazováčkem. „Potvrdilo se, co jsme dávno tušili — soustava tří těles je chaotická. Nepatrné odchylky se mohou násobit donekonečna. Pohyb těles v podstatě nelze matematicky předvídat.“.. „Bůh je bezostyšný hazardní hráč. Otočil se k nám zády!“ To promluvil Einstein, mávaje přitom svými houslemi. Wang cítil ohromnou sílu kyvadla; zdálo se mu, že pohyb závaží rozechvívá samu zem. Když Wang sledoval hypnotické pohyby Kyvadlového pomníku Trisolaranů, napadlo jej: Ztělesňuje touhu po řádu, nebo podřízení se chaosu? Lej znovu zavrtěl hlavou. „Já vím, že to je technicky proveditelné. Jenže… zkrátka je to dost necitlivé. Vy chcete vypálit extrémně silný rádiový pulz na rudé slunce. Dochází vám politická symbolika takové operace?“26 Jang i Wen-ťie zůstali stát jako opaření, nikoli však proto, že by jim Lejova námitka připadala hloupá. Právě naopak. Zhrozili se, že je to samotné nenapadlo. V té době dosahoval politický symbolismus ve všech aspektech života absurdních výšin. Vyšinutost lidského druhu dosáhla dějinného zenitu. Studená válka byla na vrcholu. Mocnosti proti sobě mohly během chvilky vyslat jaderné střely, které by dokázaly zničit Zemi desetkrát dokola; střely rozmístěné v nesčetných raketových silech napříč dvěma světadíly či ukryté na palubách jaderných ponorek, které jako přízraky klouzaly hluboko pod hladinou světových oceánů. Jediná ponorka třídy Lafayette nebo Yankee nesla na palubě tolik jaderných hlavic, že by dokázala z povrchu zemského smést stovky měst a stamiliony obyvatel, většina lidí však dál žila, jako by se nic zvláštního nedělo. Protože si ale vzal ženu, která nosila cejch kontrarevolucionářky, vysloužil si reputaci politicky nevyspělého občana.. ..její srdce však bylo jako popel, z nějž už plameny lásky nikdo nevykřesá. Když tak hloubala nad lidskou přirozeností, cítila, že jí uniká smysl vlastního života, a propadla další duchovní krizi. Neodpovídejte! Neodpovídejte!! Neodpovídejte!!! Wen-ťie, stále poněkud dezorientovaná rozrušením a zmatkem, dešifrovala druhou zprávu. Tento svět obdržel vaši zprávu. Ve svém světě jsem pacifista. Pro vaši civilizaci je štěstím, že jsem vaši zprávu obdržel právě já. Varuji vás — neodpovídejte! Neodpovídejte!! Neodpovídejte!!! Vaším směrem leží desítky milionů hvězdných soustav. Dokud zachováte mlčení, tento svět nebude moci určit, odkud přesně signál vyšel. Pokud ale odpovíte, bude jeho zdroj nalezen okamžitě. Vaše planeta bude napadena. Váš svět bude podroben! Neodpovídejte! Neodpovídejte!! Neodpovídejte!!! Dívčiny horečnaté oči pohasly a konečně nabídly průhled do její duše. „Co víš o matce té dívky?“ zeptal se Wang. „Úplné hovno. Střelil jsem to od boku. Takové holky obvykle mají problémy s matkou. Pamatuj, že tohle dělám už dvacet let. Vidím do lidí jak do vitríny.“.. Ruce měl špinavé a popraskané jako stromová kůra. Když les v okolí jejich domova padl za oběť dřevařskému průmyslu, přešli manželé na zemědělství; sousedé však muži ze zvyku dál říkali lovec Čchi. Když Wen-ťie později na ty šťastné měsíce vzpomínala, zdálo se jí, že patří někomu docela jinému, byly pro ni útržkem cizího života, který tím jejím proplul jako pírko nesené větrem. Ten v té době stále pobýval ve „chlívě“ stranické školy neboli v pracovním převýchovném táboře. Pět černých kategorií bylo politické označení skupin obyvatel, které byly za Kulturní revoluce nejvíc perzekvovány — velkostatkáři, bohatí sedláci, kontrarevolucionáři, „rozvratné živly“ a pravičáci. 30 V počátečních fázích Kulturní revoluce přestaly základní, střední i vysoké školy de facto existovat, jelikož všichni starší studenti nastoupili k Rudým gardám. Několik let panoval chaos, až Ústřední výbor strany na sklonku roku 1967 konečně vyzval studenty, aby se vrátili do tříd a pokračovali v revoluci poněkud spořádaněji. 31 „Chlívy“ v raných fázích Kulturní revoluce zakládaly továrny, školy a obce a zavíraly do nich „buvolí a hadí duše“ (kontrarevolucionářské akademiky, pravičáky, příslušníky pěti černých kategorií apod.). Stodenní válka na Univerzitě Čching-chua byla jedním z nejkrvavějších střetů občanské války mezi frakcemi Rudých gard během Kulturní revoluce. Od 23. dubna do 27. července 1968 proti sobě dvě tamější frakce bojovaly chladnými zbraněmi, puškami, granáty, minami, děly a podobně. Válka si vyžádala osmnáct obětí, více než jedenáct set raněných a přes třicet trvale zmrzačených. Taková jsou pravidla hry zvané civilizace — prioritou je naše přežití a pohodlný život. Všechno ostatní je vedlejší.‘.. Na PTO bylo ze všeho nejpřekvapivější, kolik lidí ztratilo veškerou naději, kolik jich nenávidělo vlastní rasu a bylo ji ochotno zradit, kolik jich dokonce považovalo za nejvyšší ideál totální likvidaci lidstva, včetně jich samých a jejich dětí. „V dýmkách se používá jiný, pokročilejší filtr. Jeden stojí tři jüany. Má zhruba stejný průměr jako cigaretový filtr, je ale delší — papírová trubička vyplněná aktivním uhlím. Kdybyste z ní to uhlí vysypal, vypadalo by jako hromádka černých kuliček, myšího trusu. Celkový povrch drobounkých pórů uvnitř má ale rozlohu tenisového kurtu. Proto je aktivní uhlí tak adsorpční.“.. „Houba či aktivní uhlí ve filtru jsou trojrozměrné objekty. Jejich adsorpční povrch je ale dvourozměrný. Vidíte tedy, že i drobounký předmět vyšší dimenze může obsahovat ohromnou strukturu nižší dimenze. „Zprávy ze Země jsme studovali velmi pečlivě. Nejpozoruhodnější část pojednává o jejich dějinách. Shrňme si fakta — lidem trvalo déle než sto tisíc pozemských let, než pokročili z éry lovců a sběračů k zemědělské éře. Na postup od zemědělské k průmyslové éře jim však stačilo pouhých pár tisíc let. Mezi průmyslovou a atomovou érou neuběhlo ani dvě stě let. A pouhých pár desetiletí nato vstoupili do informační éry. Akcelerace vývoje této civilizace je přímo děsivá. Částice viděná ze sedmirozměrné perspektivy vykazuje komplexitu srovnatelnou s naší sluneční soustavou ve třech rozměrech. Z osmirozměrné perspektivy si částice nic nezadá s Mléčnou dráhou. Postoupíme-li o dimenzi výše, rovná se vnitřní struktura a komplexita elementární částice celému vesmíru. Ještě vyšší dimenze jsou pro naše fyziky stále záhadou. Jejich stupeň komplexity si zatím nedokážeme ani představit.“.. „Kolik protonů v dlouhých dějinách vědeckého pokroku rozbili naši fyzici v urychlovačích? Kolik neutronů a elektronů? Přinejmenším sto milionů. Každá srážka pravděpodobně znamenala zánik celých mikrokosmických civilizací. Musíme tyto projevy slabosti najít a vykořenit.“.. Musíme tyto projevy slabosti najít a vykořenit.“ „Můj pane, to vše je jen důsledek posledních zpráv ze Země. Vaše předpověď se naplnila — opoziční síly na Zemi opravdu rostou. Postavili novou přenosovou stanici, kterou mají jen pro sebe, a začali nám o své civilizaci předávat velké množství dat. Musím přiznat, že jejich svět si na Trisolaris získal nemalé sympatie. Našim lidem jejich hlášení znějí jako rajská hudba. Pozemský humanismus svede mnoho Trisolaranů na scestí. Naše civilizace se již na Zemi stala předmětem náboženského uctívání, ta jejich však může způsobit totéž nám.“ „Ano, to je velmi vážná hrozba. Od této chvíle musíme mít informace ze Země, zejména ty kulturní, přísně pod kontrolou.“ * Třetí pokus o rozvinutí protonu do dvou.. „Sofon pozoruje náš trojrozměrný svět ze šestirozměrné perspektivy. To je, jako kdybyste se vy díval na obrázek na dvourozměrné rovině. Samozřejmě že do nás vidí.“ > Sofone Jedna, vstup do velínu. „On umí procházet skrz pevnou hmotu?“ zeptal se vůdce. „Nedá se říct, že prochází ‚skrz‘. Spíše k nám proniká z vyšší dimenze. Má přístup do libovolného uzavřeného prostoru na planetě. „On umí procházet skrz pevnou hmotu?“ zeptal se vůdce. „Nedá se říct, že prochází ‚skrz‘. Spíše k nám proniká z vyšší dimenze.. „Kvantová provázanost funguje na libovolnou vzdálenost. I kdybychom všechny naše sofony rozmístili do nejvzdálenějších koutů vesmíru, stále by si zachovaly bezprostřední spojení v rámci své kvantové formace. Sofon Tři a Sofon Čtyři tady na Trisolaris budou okamžitě vědět, co zbylé dva sofony dělají. Tak budeme moci Zemi monitorovat v reálném čase, jakož i komunikovat v reálném čase s tamějšími opozičními silami.“.. Dekadenci a neřesti se ode dneška meze nekladou! Vždyť jsme jen hmyz! Hmyz, který brzo vyhyne! <2020 (..začátek vynikající, konec viditelně slabší.)> |