Riddle A.G.

US spisovatel.

Pandemie - archív vymírání [74]

Na celém světě ročně onemocní malárií víc než dvě stě milionů lidí a skoro půl milionu následkem toho zemře.

Ebola usmrtí v průměru polovinu nakažených. I kdyby imunitní systém samotné chorobě odolal, dehydratace vinou průjmu v akutní fázi onemocnění bývá často smrtící.

Nebyla si tak úplně jistá, co zdědila po otci, který byl Angličan a zemřel, když jí bylo šest let.

Jsme tady, protože fyzikální vlastnosti této planety umožňují vznik biologického života, tedy jsme z biologického hlediska nevyhnutelným důsledkem pozemského prostředí. Což je pravda, ale skutečná otázka zní proč? Proč vesmír umožňuje vznik biologického života? Za jakým účelem? Co je osudem lidstva? Já věřím, že odpověď existuje.“ „Páni. Skoro to zní, jako byste byl věřící.“ „Taky že jsem. Mám absolutní víru. Věřím, že všude kolem nás se odehrává velkolepý proces, širší souvislost, z níž zatím vidíme jen nepatrný zlomek.“..

že její šance na založení rodiny rychle klesají. Peyton musela v osmatřiceti připustit, že na tom něco je, ale nebyla si jistá, jestli vůbec chce mít rodinu. Vlastně si vůbec nebyla jistá, co ještě chce od života kromě práce. Žila svou prací a byla přesvědčená, že dělá něco důležitého. Líbilo se jí zvedat telefon uprostřed noci.

ZMapp byl jediný dostupný lék na ebolu, který uzdravil několik lékařů nakažených v roce 2014, ale zatím ještě neproběhly klinické testy na lidech. Jeho účinky byly z větší části neznámé.

Berlín bylo roztahané velkoměsto o rozloze skoro 900 kilometrů čtverečních – větší než New York a devětkrát větší než Paříž.

U eboly trvala karanténa jednadvacet dní.

Jen v Nairobi je každý den uneseno deset automobilů i s posádkou. USA, Británie, Francie a Austrálie začaly v květnu 2014 vydávat cestovní výstrahy pro své občany pobývající na území Keni.

Text pod nimi hlásal: Řekni, kdo jsi – mínotaurus, nebo hrdina? Desmond se nad tím zamyslel. Tatáž otázka ho v té či oné podobě pronásledovala od chvíle, kdy procitl.

A podvědomě tušil, že provedl hrozné věci, i když si je teď nevybavoval. V nitru však stále cítil, že je dobrý člověk. Nebo jím možná jenom chtěl být.

Brala to tak, že největším nepřítelem spánku je myšlení.

..smrtnost se u eboly pohybuje v průměru kolem padesáti procent.

Zbylé čtyři kmeny eboly patří k nejvražednějším patogenům na této planetě. Nejhorší je ebola Zair, která usmrcuje až devadesát procent nakažených.

ZMapp je monoklonální protilátka neboli MoAb. Ve skutečnosti obsahuje tři moaby, které se zvláštní shodou okolností pěstují v rostlinách tabáku a vážou na sebe bílkovinu eboly, jako kdyby šlo o protilátky produkované pacientovým imunitním systémem.

Ebola i všechny ostatní filoviry patří mezi zoonózy – přenášejí se ze zvířat na člověka, a naopak. Zoonotické infekce představují ve střední Africe velký problém. Sedmdesát pět procent všech nově objevených nakažlivých onemocnění patří mezi zoonózy.

..a pohybovala se nenuceně s půvabem člověka, který buď pravidelně tančí, nebo cvičí jógu.

Oplývala šarmem, který člověku dodává sebevědomí a sžitost se sebou samým.

Ve 40. letech 14. století mor Evropu opět přetvořil a navždy změnil běh světových dějin. Domníváme se, že tou dobou žilo na zeměkouli něco kolem 450 milionů lidí. Černá smrt zahubila minimálně 75 milionů. Některé odhady hovoří až o 200 milionech. Představte si, že v průběhu čtyř let vymřelo dvacet až padesát procent světové populace.

Pak si ale na něco vzpomněl, právě když se chystal vstát z postele – pití bylo jednou z věcí, se kterými už přestal. A taky si vybavoval proč – pití mu toho vzalo víc než dost. Nevzpomínal si sice, co přesně, ale věděl, že si před lety umínil, že už si nenechá alkoholem vzít nic dalšího. V tu chvíli pochopil, že je typem člověka, který sliby dodržuje, zejména pokud jde o sliby sobě samému.

„Teď mě dobře poslouchejte. Desmond Hughes je chytřejší než vy. Je chytřejší než já. Je chytřejší než všichni lidé, které znám. Naše jediná šance je v tom, že uděláme něco, co by on neudělal – něco, co by ho v životě nenapadlo.

Pak vytáhla ze sportovní tašky dřevěný klín, který vrazila pod dveře. Pro jistotu odtáhla od psacího stolu dřevěnou židli a zaklínila ji pod kliku. K posteli si přichystala pepřový sprej a pod polštář na druhé půlce postele schovala pouzdro s nožem.

Připadalo mu, že svádí předem prohranou bitvu s vlastním tělem, které se obrátilo proti němu.

Každého snílka čeká hloupá smrt. Okamžitě se za tu myšlenku zastyděl.

Život je nejistý a člověk nakonec rozhoduje jen o jediném – o vlastních myšlenkách.

V duchu si umínil, že jestli se uzdraví, bude si vychutnávat každičký den. A přestože v životě nikomu nepřál zdravotní potíže, v tu chvíli ho napadlo, jestli by všem lékařům neprospělo onemocnět – něčím vážným – alespoň jednou.

Jak se tak díval do stropu, vybavilo se mu staré indické přísloví: Zdravý člověk má sto práni, ale nemocný jen jedno.

Taková byla pravda – v tomhle stanu ve třetím světě se cítila víc doma než ve svém bytě v Atlantě. Tady byla smířená sama se sebou – a měla proč žít. Navzdory stresu a dlouhé pracovní době se dokázala uvolnit.

Elliott a jeho manželka Rose měli dva syny. Jeden zemřel jako tříletý v bazénu, který pak dali zavézt a na jeho místě vysadili pamětní zahradu.

Citové pouto vás při epidemii vystavovalo nebezpečí – mohla by se příliš upnout na konkrétního pacienta nebo lokalitu a nevšimnout si širších souvislostí, nebo naopak detailu, zásadního kontaktu či informace, které by mohly zachránit životy. Její citový odstup už také zachránil mnoho životů a za ty roky ji ušetřil nejednoho žalu.

Jmenovala se Agnes. Desmondovi se líbil její hlas. Zněl konejšivě a neutrálně jako u většiny lidí z Oklahomy..

Zpátky jel pomaleji, bez větru v plachtách. Proč každý, na kom mu kdy záleželo, umřel? A lidé, které nenávidí – jako třeba strýc –, žijí dál?

Ind vstal s nechápavým výrazem. „Pane?“ „Potřebuju programátora.“ „Aha.“ Zaváhal a ukázal k průlezu na protějším konci místnosti. „Ti jsou tamhle, pane.“ „Vy nejste programátoři?“ „Ne, pane. Správci systémů a sítí.“ Conner se znovu rozhlédl po tom chlívku. Tahle banda čuňat udržuje pořádek v našich datech?

Často se říká, že co tě nezabije, to tě posílí. Je to hovadina. Jsou události, ze kterých se člověk nevzpamatuje už nikdy. Neposílí tě, ale oslabí, i kdyby ses nakrásně snažil to zamaskovat nebo ze sebe dělat kdovíjakého siláka.

Žij tak, abys byl na svůj život pyšný. Později to bude to jediné, co tě požene dál. Lítost tě stáhne ke dnu.

Černé pondělí z 19. října 1987, kdy Dow Jonesův index klesl během jednoho dne o víc než 22 %.

Zvítězil hněv. Jestli tady má umřít, umře vestoje a bude rozdávat rány a kopance na všechny strany. Neusnadní jim to.

Peyton měla pořád ještě položenou hlavu na jeho rameni. Spala, jako když ji do vody hodí. Nejradši by ji probudil a zeptal se, co se s nimi stalo, jak mohli ztratit to, co cítil před všemi těmi lety.

Hlavním problémem podniku však byla komunikace. Obchodní sekce vedla neutuchající válku s výzkumným oddělením, které pro změnu bylo na kordy s programátory. Obchodní sekce měla dojem, že výzkumníci nepostupují dost rychle, výzkumníci zase došli k závěru, že programátoři pořád zdržují, a programátoři si stěžovali, že potřebují vyšší výpočetní kapacitu na simulace – simulace, které obchodní sekce z bezpečnostních důvodů odmítala zadávat mimo středisko.

Peyton nikdy neuměla přijímat poklony – měla pocit, že se kolem ní ovíjejí jako lana, která ji škrtí a brání jí v pohybu. Zrudla.

Zhrozil se, že jí zase ublíží. Bál se, že to byl první z omylů, které se budou neustále opakovat.

Připadal si jako chrt, který celý život běhá na dostihové dráze, honí se za vycpaným králíkem, a teď ho konečně chytil – načež zjistil, že to, za čím se honil, mu není k ničemu dobré, že to byl jenom přelud.

..pořádně neanalyzoval své city k němu. Bezprostředně po jeho smrti jste se ocitl v ohrožení, dokonce jste musel bojovat o život a zabít člověka, což je samo o sobě nesmírně traumatická událost. Skutečnost,..

..což je samo o sobě nesmírně traumatická událost. Skutečnost, že jste ji zpracoval takřka bez emocí, je důkazem existence velmi silné vrstvy citové jizevnaté tkáně.

Zásada Warrena Bufetta – „Když se ostatní bojí, buď chamtivý, ale když jsou ostatní chamtiví, začni se bát,“ – mu přišla jako dobrá rada za stávajících podmínek.

Jeden španělský telekomunikační operátor koupil webový vyhledávač Lycos za 12,5 miliardy dolarů (o několik let později ho prodával za necelých 96 milionů – šlo o investici, která byla z víc než 99 % ztrátová).

Jenže Desmond už dosáhl svého osobního maxima. Nedělal žádné viditelné pokroky.

„Chcete vědět, jak se doopravdy cítím?“ Janson povytáhl obočí. „Provinile.“ Lékař se zatvářil nechápavě. „Cítím se provinile, protože vím, že ode mě nikdy neodejde. A nikdy se mnou nebude tak šťastná, jak si zaslouží být.“..

Sledoval, jak hodnota jeho investic roste a roční období se střídají jako na časosběrném snímku, jak se jeho život přetáčí zrychleně dopředu a proklouzává mu mezi prsty.

Nejděsivější pro něj byla představa, že doba strávená s ním ji připravila o schopnost milovat..

Nejdřív se dostavil záblesk bílého světla, který trval několik vteřin. Potom se přes Roberta přelila tepelná vlna, až se mu orosily obličej a ruce. Jakmile světelná stěna zhasla, zahlédl ohnivý sloup, který stoupal ze střelnice a rychle se zvětšoval. Oblak překonal teplotní inverzi ve výšce pěti tisíc metrů, což většina vědců považovala za nemožné. Ještě několik minut po výbuchu stoupal k obloze, až nakonec ve výšce jedenácti tisíc metrů vstoupil do substratosféry. Čtyřicet vteřin po detonaci dospěla k vědcům na řídicím stanovišti rázová vlna. Krátce nato se ozval zvuk výbuchu. Zněl jako vzdálené hřmění, které se několik vteřin odráželo od okolních kopců, jako když se blíží bouřka. Byl slyšet v okruhu sto padesáti kilometrů – a záblesk exploze byl vidět i z dvojnásobné vzdálenosti. Ocelová věž, na níž bomba spočívala, vzala při výbuchu okamžitě za své a zanechala po sobě kráter o průměru tři čtvrtě kilometru. Ani z pět metrů dlouhé železné trubky o průměru deseti centimetrů, která byla upevněná v betonu skoro půl kilometru daleko od místa výbuchu, nezbylo vůbec nic. Na řídicím stanovišti zavládlo ticho. Všech, kdo s obavami přihlíželi testu, se nyní zmocnil úžas. A nejistota. Členové týmu se začali rozhlížet, jako by právě procitli z transu. Nevěděli, co mají dělat. Někteří si potřásali rukama a blahopřáli jeden druhému. Několik se jich dalo do smíchu. Jiní plakali. Všichni byli přesvědčení, že svět se toho rána v novomexické poušti definitivně změnil. Právě odpálili první atomovou bombu. Doufali, že bude zároveň i poslední.

Opakovalo se tady totéž co během evakuace: rodiče přicházeli, prohlíželi si děti a rozhodovali se – a nechávali nás ostatní, abychom se myli, česali a převlékali do svátečního na další konkurz. Odmítnutí užírá člověka jako červ jablko – dřív nebo později dospěje až k jádru, a ty vyhniješ zevnitř.

Ordo ab Chao V duchu jsem si přeložil latinské heslo: Z chaosu povstává řád.

Věřila, že někde v lidském genomu je ukrytá odpověď na otázku, proč jsou někteří lidé zlí. Účelem Zrcadla podle ní bylo jednoduše identifikovat genetický základ všech lidských vlastností, které jsou světu ke škodě, a zbavit se jich.

Pro tyhle vědce bylo Zrcadlo abstraktním pojmem, jako je třeba ráj. Něco, čemu všichni rozumíme, ale nikdo neví, o co přesně jde ani jak to vypadá.

Konečně mi došlo, že jsme hráli hru s nulovým součtem.

Stihl zub rozkousnout a jed polknout. Hmátl jsem po naběračce, strčil mu rukojeť do krku a pokusil jsem se ho přimět ke zvracení, ale jeho tělo už ochabovalo.

Bál jsem se budoucnosti. Viděl jsem, jak se mi vzdaluje život, který jsem mohl žít. Nikdy jsem se nestal vytouženým otcem svých dětí ani Lininým manželem. Můj život byl jedno velké utrpení, ale stále jsem se nevzdával naděje a připravoval se na den, kdy budu moci zastavit kitijský řád. Nebo přinejhorším na den, kdy mě vypátrají – případně mě přinutí jednat.

Člověk někdy musí v zájmu přežití dělat věci, které dělat nechce.“..

Setkání se smrtí člověka změní. Dobré lidi změní k lepšímu, takže jsou pak vděčnější – a oddanější věcem, na kterých opravdu záleží.

Peyton měla pocit, že džungle žije a je v neustálém pohybu jako jeden velký organismus, který se nadechuje a zase vydechuje.

Nad nimi už syčely trysky protipožárního systému, které vháněly do sálu plyn – argon nebo možná dusík, aby hladina kyslíku klesla a oheň přestal hořet.

Většina granátů americké výroby exploduje po čtyřech nebo pěti a půl vteřinách.

Všichni byli dokonalými ukázkami typu lidí, kteří se dají zradikalizovat a přinutit k páchání zvěrstev ve jménu nadějné budoucnosti.

„Svět už nakažený byl.

<2020 - ..až komediální, ke konci přípomínalo film Limonádový Joe..každý příbuzný s každým..>