Anthony Piers

Spisoval sci-fi a fantasy.

Záblesk paměti [181]

Jeho pevné, ostře řezané rysy uvnitř přilby prozrazovaly pevnou vůli.

Opětovala jeho pohled a její výraz naznačoval zájem, jestli ho ještě nemilovala, brzo bude.

To vypadá přinejlepším jako zvrácenost a přinejhorším jako šílenství.

Byla to zajímavá změna proti dělnické čtvrti, kde bydlel, plné černochů a rozkladu.

Věděl o sobě, co je zač: svalnatý nýmand, žijící lepší život, než si zaslouží, a přesto za něj není dostatečně vděčný.

Nojo, pokaždé, když fakta neodpovídají teorii, vytvoří se nová. Eventuálně nějakou přizpůsobí.

..dýchal vzduch, který už použili ti kolem něj..

Sjel po dlouhém eskalátoru, který v tuhle dobu připomínal hlučný vodopád hlav,..

Výhodou tvrdé práce bylo, že přestal myslet na bláznivé sny a soustředil se výhradně na práci,..

Sekretářka byla pěkně vyvinutá blondýna, barvící si nehty. Každý potřela bílou tyčinkou a červený pigment se ihned rozlil po celé ploše nehtu. Na okamžik se zdálo, že je až do pasu nahá; její ňadra kryl jen modravý opar, ale pak se změnil úhel světla a Quaid si uvědomil, že je to jen efekt jedné z těch průsvitných měňavých halenek typu oblečená-neoblečená. Z jednoho úhlu byla při určitém světle zcela zahalená, z jiného při jiném světle byla nahá. Většinou vypadala jako něco mezi a její vzhled se zcela nevypočitatelně měnil, když se pohnula. Musí se o tom zmínit Lori, pravděpodobně si pořídí něco podobného. žena schovala nenuceně své propriety a usmála se naučeným způsobem. “Dobrý den. Vítáme vás v Rekallu.”..

Bylo mu něco přes padesát a měl na sobě nejmódnější šedý oblek z kůže martské žáby.

Podívejte se do statistik.” Vyvolal z paměti sloupec statistik a grafů na monitor, stojící před Quaidem. Jejich okamžité objevení a zdánlivá komplexnost samozřejmě mátla pozorovatele, což byl bezpochyby záměr. Klient měl být ohromen množstvím údajů a přesvědčen tak o jejich platnosti.

“Kromě toho, uvědomte si, jaké patálie jsou s opravdovou dovolenou: ztracená zavazadla, blbý počasí, hotelový pokoje jak pro negry. S Rekallem vás nic z toho nepotká.”..

Skoro uvítal studený déšť, který do něj bodal od chvíle, kdy vystoupil z auta.

Udeřil čtyřikrát, a každá rána byla tak brutálně účinná, až ho to teď zpětně děsí. Připomínal v té chvíli smrtící stroj.

Quaid nevěděl, kdo je jeho druhé já, ale začínal ho mít rád. Byl to člověk, který dokáže přežít v každé situaci!

Quaid zahnal kopnutím krysu, která se chtěla dostat k jeho sladkým tyčinkám. To bylo opravdu dobré znamení; krysy jsou mazané a nešly by po otráveném jídle.

Proč tu není tucet úředníků, kteří důležitě pobíhají kolem lodí? Richter se vědoucně usmál. Protože by to bylo příliš rychlé. Návštěvníci museli pocítit sílu byrokracie mrháním svého času. Richter to schvaloval. Je dobře, když se obyčejným lidem neustále připomíná, kdo je tady pánem.

Nejhorší na neexistujících lidech je to, že není možné je zabít.

Ale to už byl způsob jednání politiků. Dokud to vypadalo, že jednají legálně, mohli pokračovat ve svých ilegálních špinavostech.

<2026 - předloha legendárního filmu, na který jako jediný, jsem šel druhý den do kina ještě jednou.>