Joseph Goebbels

Deníky 1935-1939 [184]

Pronáším silvestrovský projev. Působí výtečně. Sám jsem uchvácen.

Velký Bože, velebíme Tě!

Přelom roku! Všichni přicházejí a gratulují mi. Budu úplně potichu.

Dr. Dietrich se chová vůči paní Geraschtové nevhodně. Není žádným velkým kavalírem, vzdor všem jeho pompézním zdvořilostním frá-zím.

Himmler sedl na lep nějakému alchy-mistovi Kurschildgenovi. Chtěl podvést i mě. Já jsem ho okamžitě prokoukl.

Jízda do Garmische. Nádherný sníh. Prohlídka zimního stadionu. Potom bobová dráha. S mistryní světa Kilianovou jízda na bobu beroucí dech. Fantastický pocit. Káva se sportovci.

Tento lid musí být ještě prohněten.

A vůdce. Ve fantastické formě. Hym-nus. Naslouchá celá říše. Lidé dole na náměstí jsou jako u vytržení. Jako amok. Heil zní jako motlitba..

V neděli se dostaví angličtí hosté.12 Vůdce musí použít celé své umění přemlouvání. V tom zcela spoléhám na jeho magickou sílu.

Čtvrtek: ráno slunění a četba. Božské nicnedělání!

Zřítil se jeřáb. 20 dělníků pohřbeno. Okamžitě zasahuji … Jednání z nedbalosti. Ihned nechávám zatknout 2 viníky. Tady se musí jednat.

Heydrich nechal u své přítelkyně provést domovní prohlídku. To není hezké. Budu se té záležitosti trochu věnovat.

Ale na závěr motlitba za vládu. No, oni se modlí, my jednáme. Pak má každý svoji pravdu.

Mnoho lásky přináší člověku mnoho žalu.

Proklamace vůdce: … nepřátelé státu, marxisté, klerikálové a reakce. Neúprosný a nekompromisní boj. Antibolševicky a antižidovsky. Můj život tisíckrát opodstatněný. Bouřlivé ovace.

Tragédie Genie Nikolajevy. Neárijka. Matka poloviční Židovka. Velmi pláče. Chtěl bych jí rád pomoci. Budu intervenovat u vůdce.

Mohu dát Nikolajevové povolení k hraní. Bude šťastná!

Rozhovor s novým ital. velvyslancem Attolicem. Stěžuji si na ital. tisk, který je veden tak hloupě, až to bučí.

S Darrém a Himmlerem přijetí rolníků. Velmi milí a familiérní. Sedím vedle jednoho, který má 22 dětí. Přímo se stydím. V tom mám ještě hodně co dohánět.

Večer činohra: „Erde“ (Země) od Ahlerse. Strašný brak. Přímo tím trpím.

Velký den. Jízda do Goslaru. 100 km jásajícími lidmi. Jedinečné.

Corell z Ufa přichází se starostmi o film. Naše nižší stupně nefungují dobře. Příliš byrokraticky. Zasáhnu. Příliš zákazů. Raether je korupčník. Okamžitě ho uvolňuji. Je propuštěn. Pořádek a čistota musí být.

Mladá básnířka Käthe Summerová. Proč musejí být učené ženy vždycky tak škaredé?

Večer s Magdou filharmonie. IX. symfonie pod taktovkou Furtwänglera. Nedostižné provedení. Jsme hluboce dojati. Vůdce je zde také. Na závěr jsme všichni jako omámeni. Veliký, veliký Beethoven! Jak malí a ubozí jsou proti němu nafoukaní novodobí muzikanti!

Generál Schindler mi vypráví o Polsku a cestě Ruskem. Hrozné poměry. Člověk tam nemá žádnou cenu.

„Hans im Glück“ (Hloupý Honza).

Lippert je příliš dobromyslný. Musíme mu zase vyztužit páteř.

Vůdce není patrně s naší kulturní politikou zcela spokojen. Musím zde provést také několik personálních změn. Nesmím si nechat kvůli pár neumětelům zmařit vůdcovu důvěru v moji práci.

Je to opět kritický okamžik, ale teď se musí jednat. Odvážnému patří svět! Kdo se ničeho neodváží, také nic nezíská.

Anny Ondrová mi sděluje starosti s daněmi. Umělci jsou finančním úřadem přímo okrádáni. Zakročím proti tomu.

Večer „Rheingold". Přijeti a pohoštěni pro 400 nejstarších pracujících Berlína. Mám z toho radost a velmi mě to uspokojuje. Je to nádherný večer. Lidé mají velkou radost a jsou ke mně srdečně přátelští.

Získáme čas, získáme vše.

Zpíváno celým národem. Mocné a velkolepé. Mezitím zvony. Kanou mi slzy. Velká hodina! Velká doba! Velký vůdce! Sám ve vlaku. Vůdce zcela uchvácen. Telefonuji s Berlínem. Zeppeliny křižují nad hlavním městem. Všichni v opojení. Národní den svobody, cti a míru. Jak jsem ho koncipoval. Splnění propagandistické vize. To na světě umíme jenom my. Všichni naprosto šťastní. Němě jedeme Por-úřím. Světla, plameny, věže. Naše Německo. Sedíme s vůdcem v potemnělém kupé a mlčíme. Pozdě do postele. Ze vzrušení a vnitřních vibrací jsem ještě dlouho četl.

Plný práce a klidu. To člověk může nasbírat sil jako nikdy.

Vůdce o dálnicích, které si prohlédl. A o 5 miliónech domů pro zaměstnance, které nechá během několika let postavit. Je to radost, naslouchat mu. Radost, moci mu pomáhat při jeho velkých dílech.

A hrabě Reventlow mi vypráví o nových zakladatelích náboženství, Hauerovi atd. Konglomerát se smýšlením tlučhubů, intrikánů, zlovolných šmelinářů. Ne, tak nevznikají žádná náboženství.

Vůdce to vidí zcela jasně: Spojené státy evropské pod německým vedením. To by bylo řešení. Musí se na tom pracovat ještě mnoho let nebo desetiletí.

Ještě dlouho sám s vůdcem. Nemá rád zma-lované ženy. Vysoce hodnotí, že Magda zůstala průzračnou, prostou ženou. Proto na něj Edda Mussoliniová neudělala dojem. To nejsou ženy, které darují národu zdravé děti.

„Stunde der Versuchung“ (Hodina pokušení) s Frölichem a Barowou. Obyčejný brak, ale Barowa hraje dobře.

Himmler jmenován šéfem německé policie. To je dobře. Je chytrý, energický a nekompromisní. My se vždy shodneme.

Zápas v boxu Schmeling/Louis. Jsou tady Zerlettovi, Anny Ondrová a Ello. Povídáme si, smějeme se a rozveselujeme Anny. Je rozkošná. Potom ve 3 hod. v noci začíná zápas. Ve 12. kole poráží Schmeling negra k.o. Báječný, dramatický, vzrušující boj.

Když se ve 3 hod. v noci vydáváme na cestu je nálada na vrcholu. Nejkrásnější oslava, kterou jsme kdy pořádali. Jsem velice šťasten. Tohle vlahé letní počasí!

Tato dóžecí republika je jedním z 107 nejpříkladnějších státních útvarů v dějinách. Plavba Benátkami na gondole.

Večer filmy: „Ein Lied klagt an“ (Píseň žaluje), s Graveurem, Waagem, Falckenbergem. Strašný brak, vlastně zralý k zákazu.

Dlouhý rozhovor s vůdcem. Chce začít velmi ostře proti bolševismu. Přeje si, aby s námi Moskva přerušila diplomatické styky.

Heß vytrubuje fanfáru proti Moskvě, poněkud příliš pastorální, proklamace vůdce..

Rosenberg přednáší staré žvásty.

Včera: jedno z nejkrásnějších a nejhlubších rán mého života. Vzhůru do Akropole. Jen s pár lidmi. A dlouhé hodiny se toulat těmito ušlechtilými místy nordického umění. Propyleje, Parthenon, Erechteión. Jsem neskonale omámený. Nade vším hluboko modré antické nebe. Symfonie krásy, barvy, tvůrčí síly. Tady se nachází divadlo Dionýzovo, tam římské divadlo. V Dionýzově divadle se zrodila atická tragédie. Dole v hloubi leží agora. Diův chrám a Héfaistův chrám. Zde se život, Bůh a umění sjednotili. Přehlídka krásy a ryzosti v dokonalosti. Jsem tak šťasten a naplněn tím vším. Vděčný, že existovali tak velicí lidé a postavy. Rád, že to vše smím vidět. Atény jsou svojí atmosférou nepopsatelné. Kouzelný obraz nemající obdoby.

Plný tklivých emocí. Při západu slunce sedím sám v Aténské akropoli. A opájím se jedinečnou hrou balev [!] a světel. Má duše je naplněna krásou.

Šťastná antika, která ještě žila a tvořila ve věčné radosti bez křesťanství. Jen s těžkým srdcem se mohu odtud odtrhnout. Chápu, že to jsou Němci, kteří to uvidí a už odtud nemohou uniknout, zůstávají zde a truchlí po věčné kráse.

Heß se nově zařídil. Hezky. Ale nijak velký vkus. Je příliš měšťácký a také poněkud střelený. Ale tentokrát na mě velice milý a laskavý.

Vliv církve mizí. Zejména na základě procesů s františkány. Dozvídám se o tom hrůzné detaily. Chlív, jak stojí v knize. To je katol. církev - banda pederastů.

Heß nemá fantazii a iniciativu, Bormann to vidí také a žádá mě o pomoc. Já souhlasím. Heß je příliš suchopárný. Neumí se nadchnout a strhnout.

Bormann už příliš na Heße nedá. Uměle vytvořená veličina.

Musím se do toho zase jednou vložit. Jako dnes ráno u Berliner Tageblatt. Tyto listy žijí z našich peněz a ještě jsou pak nestoudné.

Ve Španělsku jsou nacionalisté těsně před Madridem. Ale jaké oběti to stojí! Revoluce se nemusí vždy dělat pomocí kanónů. My jsme to dokázali. A s jakým požehnáním pro celý národ.

Sl. Riefenstahlová předvádí svou hysterii. S těmito hněvivými ženami se nedá pracovat. Teď chce pro svůj film o ½ mil. více a udělat z toho dva. Přitom to v jejím podniku smrdí jako nikde jinde. Jsem chladný až do hloubi srdce. Pláče. To je poslední zbraň žen. Ale na mě už to nepůsobí. Musí pracovat a dodržovat pořádek.

Kapelník Jung chce mít dirigentské místo. Proč ne řízení sboru? Všichni chtějí dělat to, co neumějí, a pohrdají tím, co ovládají.

Franco sem musí poslat 4 lidi, kteří budou na mém ministerstvu cvičeni v propagandě.

Rosenberg zase píše nestoudný dopis, hrozí a haní. Dělám mrtvého brouka.

Angličany opustili všichni dobří duchové. Plachtí zcela v židovských vodách.

U vůdce na obědě. Stěžuje si na nafukování říšských úřadů, především ministerstev. Dělají všechny stejnou chybu: velké aparáty, které však jsou velmi těžkopádné, než aby mohly pracovat.

Včas nastoupit do páternosteru. Ale také zase včas vystoupit. Zbrojit, peníze nesmějí hrát žádnou roli. Neboť v krizi rozhodují zbraně, ne skrytá nebo neskrytá změna.

V Anglii nyní vypukla ústavní krize. Král je v pasti. Ms. [!] Simpsonová ho má v hrsti. Baldwin hrozí odstoupením, král si nechce nechat do svých soukromých záležitostí mluvit. Dělnická strana se zdráhá převzít nástupnictví po Baldwinovi. Kolem poledne je situace velmi vážná. Anglické impérium se začíná kymácet. Prozatím všechny tyto zprávy pro německý tisk blokuji. Referuji vůdci, je tím naprosto ohromen. U stolu hovoří o zcela vážných následcích. M…, že by se státník nikdy neměl oženit s cizinkou. Je to urážka dcer vlastní země. A vyvolává zaujatost a krátkozrakost. Koneckonců současní angličtí trubači morálky jsou skutečnými pokrytci. Ale pro krále je situace velmi nešťastná. Musí jít on nebo kabinet. Kam až muže zajít lidská vášeň!

V Paříži velké a nebezpečné demonstrace. Tato země se potácí od krize ke krizi nad propastí. Musíme si dávat pozor, aby se tato nemoc nepřenesla k nám.

Koho chtějí bohové trestat, toho nejdříve zasáhnou slepotou.

Vůdce považuje křesťanství za zralé k zániku. To může ještě dlouho trvat, ale dostaví se to.

Ribbentrop vidí situaci velmi jasně. Přichází..

V Moskvě pokračuje demonstrativní proces. Obžalovaní „přiznávají“ všechno. Je jim podáván jakýsi tajný jed. Nebo přivedeni do hypnózy. Jinak se tomu nedá porozumět.

S Francem to nevypadá dobře. Sověti šíleně štvou. Z moskevského procesu už není nikdo moudrý. Barbarská země s metodami Ivana Hrozného.

Australský angl. velvyslanec Henderson namísto Phippse do Berlína. Ten je líný a indolentní. Lepší ale než pilný, chytrý a k Němcům nepřátelský.

Ve středním vedení máme trpaslíky, kteří neřídí, ale stojí nám v cestě. Především ve stavebnictví. To se musí radikálně změnit.

Celý den zůstanu ležet v posteli. Dělá mi to dobře.

Vůdce zakazuje všem ministerstvům přímý styk s tiskem. Pouze prostřednictvím mého ministerstva.

Vůdce velmi ostře proti asociálním elementům. Musí být vymýceny. Ve válce a v táborech nucené práce. Jinak snad brzy odsunuty do nějaké německé kolonie. To je humanita! Sociálně proti těm, kteří si to zaslouží! Jinak proti zločincům tvrdou pěstí.

Česká vláda dělá sudetským Němcům zcela nedostatečnou nabídku. Henleinem okamžitě zamítnuta. Právem. Tihle Češi jsou političtí lapkové. Musejí být vždy drastickým způsobem povoláni k pořádku.

Vůdce říká, že jeho velkým dílem je: „Naučil jsem svět, aby zase rozlišoval prostředek od účelu.“ Účel je život lidí.

Německo v nastávajícím boji zvítězí nebo už nebude žít.

Vypráví mi hrozné věci o Rustovu ministerstvu. To je svinčík první třídy. Rust není vždy zcela příčetný.

Nadolny měl k důstojníkům děsný projev o sovětském Rusku. Zcela pozitivní. Vůdce zuří. Nechává si ihned tohoto noblesního žvanila povolat.

Vůdce vypráví, jak chtěl ještě v posledním okamžiku odvolat obsazení Porýní, když se u něj ohlásili Poncet a Phipps. Pak to však bylo zcela neškodné.

Mezitím si v Římě a Londýně vzájemně nadávají. Angličané momentálně provádějí totálně hloupou politiku. Prudce otevírají hubu, s každým si zadají, ale jsou příliš zbabělí a slabí k činu. To si může dovolit pouze světová říše. Ale jak dlouho? I ty největší zásoby síly a prestiže se jednou vyčerpají.

Zde pracují ruku v ruce: církev, svobodní zednáři, marxismus, demokracie a židovstvo.

Dům tohoto hospodářského magnáta je zaplněn nevkusem. Oni skutečně nevědí co s penězi.

Nesmíme být velkorysí. To je sentimentalita.

Právníci mají všichni chorý mozek.

Prostřednictvím Berndta nařizuji ostrou kampaň k procesům s františkány. My těm páterům provětráme faldy.

Četl jsem román od Hamsuna „Schwärmer“ (Blouznivec). Starý, velký mistr vypravěčského umění. Nesrovnatelný. Je požitek, číst to.

Včera: je nádherný den, když odjíždím od Bogensee. Tisk mohutně postupuje proti perverzitě církve. Nejhrubší dělo vyjelo. Můj pokyn tedy dal pekelný koncert do pohybu. Teď to bude s pátery na pováženou. Procesy samotné odhalují ta nejhanebnější sprosťáctví. To je žumpa hříchů!

Vůdce oběd: ostře proti církvi. Plánuje velké tažení a nebude už mít žádné slitování. Tahle banda pederastů bude vykouřena.

V poledne odlet. S Magdou. Velmi klidný let. Jen trable s mými lidmi, kteří jsou někdy hloupí jak bedna kytu.

Ještě dlouho debata s vůdcem k církevní otázce. Vítá radikální obrat v procesech s pátery. Nechce žádnou konfesionalizaci strany. Ani sám nechce být zbožštěn. Jde při tom do sporu s Himmlerem. Musíme si církve podrobit a udělat z nich naše sluhy. Celibát musí také padnout. Církevní majetek zabaven, žádný muž před 24. rokem nesmí studovat teologii. Tím jim sebereme nejlepší dorost. Řády musejí být zrušeny, církvím odebrá-no právo výchovy a vzdělání. Jenom tak je v několika desetiletích pokoříme. Pak nám budou zobat z ruky.

V poledne a odpoledne jsem psal a četl. S nadšením „Rouge et noir“ (Červený a černý). Velkolepé a strhující vylíčení postav. Jedinečné!

Vyplul jsem člunem na jezero. Do rákosí. Jedinečný odpočinek. A jak jsem přitom šťasten. O samotě je to nejkrásnější.

Odpočívám si, čtu a zotavuji se. Dnes zase jeden takový krásný den u Bogensee. Vyplul jsem člunem na jezero. Do rákosí. Jedinečný odpočinek. A jak jsem přitom šťasten. O samotě je to nejkrásnější.

Vůdce není zdravotně zcela na výši. Nechává kolem sebe kroužit příliš mastičká-řů.

Přimlouvám se za potrat dětského plodu při znásilnění. Po tuhém boji přijato.

Páterové jsou tím nejdrzejším a nejnestydatějším, co si jenom lze vymyslet.

Shledání s Magdou. Máme všichni velkou radost. To je jásotu. Vypadá úžasně. Miluji ji jako v počátcích. Je to můj nejlepší a nejvěrnější kamarád.

Spatz se strašně opil. Ubožák! Okamžitě ho uvolňuji z funkce. Takového něco jako personální šéf, to ještě chybělo.

V případě Rusko se už ani on nevyzná. Stalin je snad chorý mozek. Jinak si ani nelze vysvětlit jeho krvavou vládu.

Večer jsem ještě do 2 hod. poseděl s vůdcem. Povídali jsme si o všem možném. O myslivosti, kterou vůdce nenávidí a opovrhuje jí. Právem!

Vůdce je Ifflandovou zcela nadšen. Povídá mi o své slabosti pro velké ženy. A jak ho dříve hýčkaly. Je to úžasný muž. Ryzí muž a zcela upřímný.

Krásný, téměř velebný večer.

Jenom chladný rozum a čiré zájmy řídí světovou politiku. Na to se musíme připravit.

Zhlédl jsem francouzský film o Beethovenovi. Je zcela špatný. Jak si Žid Harry Bauer103 představuje Beethovena. Děláno těžkopádnými, při-hlouplými prostředky. Vůbec nic pro německé chápání.

Radím vůdci, aby byla co nejdříve zrušena nezávislost soudců. Chce to také učinit.

Rudý tisk v Paříži obviňuje Hitlera a Franca. Nestoudní židovští lháři!

Pak unavený a blažený do postele.

Schweitzer má zase staré kecy. Je to měkkýš. K nepotřebě!

Všude zběsilá nenávist vůči Cechům. Tenhle sezónní stát musí pryč!

Dr. Schlösser pokárán. Dostal vážné napomenutí. Pánové řeční a řeční příliš mnoho a pracují příliš málo.

Tardieu v procesu de la Roque133 naprosto zostuzen. Vzal od něho peníze. Tím je zcela vyřízen.

Dnes mi je 40 let. Ošklivý pocit. To nej lepší je pryč.

Ludendorffova „Weg zur Feldherrnhalle“ (Cesta do Feldherrnhalle - síně vojevůd-ců). Velmi nepříjemná, vtíravá kniha. Navíc psaná tou nejhorší něm-činou. Hrozná!

Londýn se pře s Tokiem kvůli Šanghaji. Ale Tokio má Šanghaj a může se na Londýn vykašlat. Japonsko od-řeklo pozvání do Bruselu. Právem. Vítěz na takovéto konference nechodí.

Ale přeceňujeme tyto důstojníky. Bez uniformy jsou to také jenom lidé.

Náš postoj v tehdejší anglické královské krizi hodnotí Angličané vysoce. Doufám, že se teď vztahy zlepší. To je předpokladem nového, plodného vztahu. Halifax tuto nutnost uznává. A kolonie dostaneme také. Musíme být jen trpěliví a umět čekat.

Halifax je velice mazaný. Typický Angličan. Člověk musí tuto rasu obdivovat. Chápe mé argumenty a také si jich cení. Náš postoj v tehdejší anglické královské krizi hodnotí Angličané vysoce. Doufám, že se teď vztahy zlepší. To je předpokladem nového, plodného vztahu. Halifax tuto nutnost uznává. A kolonie dostaneme také. Musíme být jen trpěliví a umět čekat. Rozhovor mě velice uspokojil. A posílil mě v přesvědčení, že se musíme s Anglií nějakým způsobem sblížit. Budu na tom pracovat.

Halifax ho chtěl vylákat. Nezdařilo se. Vůdce hovořil málo a pomalu a dával Angličanovi přednost. Byl tím zmaten.

Itálie uznává Mandžusko. Vůdce si od takovýchto uznání nic moc nemyslí. Co člověk má, má tak jako tak.

Mocnosti, Anglie, USA atd. protestují proti Japonsku. To může být Japoncům úplně jedno. Demokracie nevynechá žádnou příležitost ke své blamáži.

Odžidování Říšské hudební komory není tak jednoduché, jak jsem si myslel. Stojí hodně námahy.

S Funkem prověřuji Říšský kulturní senát. Musí být podstatně zmenšen. Chci v něm mít jenom skutečné nositele kultury, žádné manažery.

Times znovu píší ostrý článek proti Praze. Anglická změna fronty! Češi teď začínají být všude nepohodlní.

Japonci jsou již z části v Nankingu. Ultimátum Číně. Čankajšek uprchl. To je pravděpodobně konec. Jak jsme očekávali. Co teď řekne náš chytrý generální štáb? Stejně jako při habešském konfliktu, ubozí neschopní lidé. Zase jednou vsadili na špatného koně. Protože politice vůbec nerozumějí.

V Moskvě ve volbách téměř 100 % pro Stalina. Pěkná komedie. Je to na zvracení.

Schmeling zvítězil nad Thomasem k.o. To je báječné. Zavřel hubu tomu drzému a velkohubému Američanovi.

Před mrtvým mlčí všechny malicherné spory.

Vůdce hledá slova opovržení pro císaře, který zahájil své panování zradou na Bismarckovi a skončil ho zradou na Ludendorffovi.

Wanzleben píše pokorný a tklivý omluvný dopis. Ten silný muž se úplně zlomil. Takoví jsou tito hrdinové. Vůbec mu neodpovím.

Čechárna je skutečnou hromadou trusu.

Ribbentropa považuji za neschopného člověka. Zcela otevřeně a upřímně to také říkám vůdci.

Proces Niemöller jsme zcela projeli. Díky naší hloupé justici. Politicky je zcela pitomá a nezatížená. Nechala si tímto prohnaným chlapcem vzít zcela trumfy z rukou.

Francie je vymírajícím národem, rasově, národně, sociálně a hospodářsky.

Pozdě domů. Ještě jsem trochu četl a psal. A pak unavený do postele. Dnešní den začíná novým rozčilováním a novou prací. Kdyby to tak zůstalo ještě mnoho let. Neboť to je můj živel. Zde žiji, dýchám a bojuji.

V parlamentu hovořil Kanya. Velmi silně pro Německo a proti Čechárně. To přijde vhod, když se to postupně všechno na Prahu řítí. Tenhle podělaný stát musí pryč. Čím dříve, tím lépe.

Vůdce se co nejostřeji vyslovuje proti knížatům, která jsou buď bezcharakterní nebo degenerovaná. Hodí se jenom ke svatbě s bohatými Židovkami. Dynastie Habsburků v tom stojí v če-le. Její veškeré jmění již bylo zabaveno. Proces proti Schuschniggovi je myšlen jako úder proti legitimismu. A pak budou celé staré rody vyvlastněny, ztratí státní občanství a my jsme tu pakáž … . Náš stát smí být řízen jenom jako služba.

..ale Beneš je naším fanatickým protivníkem. Formát, ten nemá. Jinak by od roku 1933 buď proti nám vyprovokoval inter-venční válku nebo se pokusil o dohodu. Přinejmenším by to měl udělat nyní. Ale díkybohu mu k tomu chybí úsudek a velikost. A tak Praha kráčí svému nevyhnutelnému osudu vstříc. Náš vojenský atašé líčí život v Praze strašně. Téměř samí Židé. Odpor budící směsice. Češi nemají žádný konstruktivní organizační talent. Mimo to jsou nakonec bez státotvorné síly. Hudebníci a vaganti, ale žádní konstruktivní lidé.

Mezitím došlo i k drancování. Zúčastnili se toho cikáni a další elementy štítící se světla. Nechám je všechny odvézt do koncentračního tábora.

V Praze jsou zase u kormidla bezohlední štváči. Češi nejsou mazaní. A momentálně nemají muže velkého formátu.

Moji lidé na ministerstvu dělají naprosto nesmyslnou rozpočtovou politiku. Definitivně rozhodují o financích na začátku roku a tím na celý rok pozbývají svoji akceschopnost. Ruším to.

Včera: spím tak špatně. Ze samých starostí. Svírají moje srdce. Někdy jsem úplně zoufalý.

Londýn je Prahou stále více znepokojen. To je dobře.

Nenávist mezi Němci a Čechy je nepřekonatelná.

Češi se sluní ve své laciné válečné slávě. Ale ta většinou netrvá dlouho.

Co se 6 milióny Čechů, až jednou budeme mít zemi? Těžká, téměř neřešitelná otázka.

Henlein je skutečným idealistou, lstivý v taktice, ale v jednání poněkud měkký. Asi na něj musíme dávat neustále pozor.

Na Národní cenu přicházejí v úvahu: Todt, Porsche, Messerschmidt a Heinkel. Téměř sami technici.

Večer dorazí vůdce do Berlína. Magda s ním hovoří. Potom s ním mám velmi dlouhý a vážný rozhovor. Vůdce je na mě jako otec. Jsem mu za to moc vděčný. V této těžké hodině to velmi potřebuji. Přijímám velmi těžká rozhodnutí. Ale jsou konečná. Hodinu se projíždím v autě. Daleko a bez cíle. Žiji skoro jako ve snu. Život je tak těžký a krutý. Kde mám začít, kde mám skončit? Ale povinnost nade vše. A té musí být člověk v nej těžší hodině poslušen. Kromě ní je vše ostatní pomíjivé a nestálé. Podřídím se jí tedy. Naprosto a bez nářků. Potom mám ještě velmi dlouhý a velmi smutný telefonický rozhovor. Ale zůstávám tvrdý, i když mi může srdce puknout. A teď začíná nový život. Tvrdý, krutý, jen povinnosti oddaný. Mládí skončilo.

Ribbentrop vypráví o svém venkovském statku. Vůdce pochybuje, že člověk z města umí řídit zeměděl-skou usedlost. Patří k tomu nesmírné množství znalostí a zkušeností. A navíc žije rolník tak prostě a šetrně, že to člověk z města nemůže napodobit.

Celá záležitost musí zarůst mechem. A musí uplynout čas, který jak známo vše zahojí. Ale osten ve mně zůstane vězet hluboko. To nepřekonám.

Nesmíme tyto národy, především Čechy a jinou sebranku hýčkat, spíše je jednou vytlačíme. My nechceme tyto národy, my chceme jejich zemi.

A vůbec, Čechárna momentálně ovládá celé téma rozhovoru. Také vůdce se k tomu rozsáhle vyjadřuje. Charakterizuje aktéry: Maseryk99 profesor dějin, Beneš rafinovaný a prolhaný, který fanaticky nenávidí Němce a který vždy stál proti nám a nej raděj i by proti nám zmobilizoval celý svět. Hodža slovenský renegát, který přirozeně dělá jeho, i když jemněj-šími metodami, pražskou politiku. A český velvyslanec v Berlíně Mastný: ubohý buřt, který čeká na odvolání. To je galerie krásných českých osobností. Doma práce. Jsem unavený, nemocný a utahaný.

A pak zase unavený a utahaný do postele. Chtěl bych usnout a už se nikdy neprobudit!

Henleinův šéf propagandy Jütler mi z Prahy podává zprávy. Tvrdí, že se u Čechů opět probudil starý duch husitů. Bojovali by na život a na smrt, kdyby na to přišlo. Tím by byli Češi také jednotní.

Hlavní věcí je, že se dostaneme přes hory a budeme mít za sebou opevnění. K tomu směřujeme. Podle toho se vůdce nekoncentruje tolik na požadavky Polska a Maďarska. To všechno ještě přijde, až už budeme v zemi. Londýn se nesmírně bojí síly..

Češi mají slovo - poslední slovo před dramatickým koncem. Praha ještě žije v dokonalé iluzi. Věří ve francouzskou, ruskou a dokonce anglickou pomoc. Ubozí idioti!

Společnost národů blábolí několik hloupých a zpozdilých omluv. Živá mrtvola!

V Paříži dumají nad nouzovými nařízeními k záchraně hospodářství a nedospívají k žádnému výsledku. Typická demokracie!

Vůdce si ještě trochu hraje s dětmi, které má velmi rád. Obdivuje jejich fantazii a domnívá se, že by všichni měli spřádat v mládí velké plány, protože tehdy má člověk ještě fantazii.

Spousta novoročních telegramů. Formální kecy, kterých mám po krk.

Habsburky nenávidí a pohrdá jimi. A poté padají velmi ostrá hodnocení proti Vilémovi II. (Wilhelm II.). V tom je naprosto neúplatný. Dezertér a zběh! Zbabělý a velkohubý a především bez nosné myšlenky a zcela … zaměřený.

Chtěl bych do čela každé filmové firmy dosadit zkušeného finančníka, který má velké umělecké porozumění. Ale nemůžu takové lidi nalézt. Jsou tak řídce rozeseti.

Ale já trvám na svém stanovisku. Politický humor bude vymýcen. A to i s kořeny.

Ostatně, v německém tisku zahajuji velmi mohutnou obrannou kampaň. Princip: útok je nejlepší obrana!

Ubohá demokracie, tvé jméno je zbabělost!

Žijeme v době neustále se opakujících zvratů. Člověk si myslí, že už zažil hodně, ale prožívá ještě více. Požeh-naná je tato velká doba.

V Londýně je tón sice ostřejší, ale ti umějí dobře řečnit, protože musí přinést méně krvavých obětí.

I vůdce se domnívá, že článek v „Izvestijích“ napsal Stalin. Stalin je starý, zkušený revolucionář a z ničeho nevzejde nic. Jeho dialektika se ukázala vynikající i během rozhovorů.

Vůdce je ztělesněním víry ve vítězství. Líčí rozdíl oproti roku 1914, vysvětluje, že naše tehdejší porážka tkvěla pouze ve zradě, že dnes nebude šetřit život zrádců a že protestuje proti názoru, že život fron-tového vojáka nemá cenu, avšak život civilistů, i když páchají zradu, je svatý. Pacifismus vede k válce. Ostře odsuzuje Attolica, který se během krize zachoval uboze zbaběle. S vůdcem vždy zvítězíme, spo-juje v sobě všechny ctnosti velkého vojáka: odvahu, moudrost, rozhled, pružnost, smysl pro oběť a výsostné opovržení pohodlností.

Hovořil Chamberlain. Staré fráze s lehkým nádechem ústupnosti. Ale ještě stále téměř nepostřehnutelná. Tenhle starý žvanil hodně mluví, ale člověk z toho není moc moudrý. Parlamentní strašpytel! Jakou máme převahu.

Propagandista se nemá tolik držet předpisů, ale mnohem více musí umět dělat propagandu.

Ani vůdce se nevyzná v tom, co Francouzi se svojí hloupou taktikou na Západním valu chtějí.

U vůdce si povídáme o proměnlivosti pojmu ženská krása. Co se před 40 lety považovalo za krásné, je dnes tlusté, vypasené, nemotorné. Sport, mobilita, gymnastika a boj proti pokrytectví vedli lidé jinak a pravděpodobně také lépe. Pádíme vstříc nové antice.

Ale od těchto idiotů lze čekat vše.

Včera: ošklivý, deštivý, šedivý podzimní den. Dělá člověka melancholickým.

Dlouhá debata o zbraních ukořistěných v Polsku. Jsou, pokud pocházejí ze Škodových závodů, mimořádně kvalitní a dobře využitelné. Škodovy závody jsou vůbec výkonné. Češi mají přirozený technický talent. Píli a přesnost - předpoklady technického úspěchu.

Jízda polskými ulicemi. To už je Asie. Budeme mít co dělat, abychom tento prostor germanizovali.

Příliš od lidu očekáváme a proto jím nejsme mnohokrát chápáni. Proto v celé naší propagandě tlačím na víc primitivity.

Ale Čechárna nám dobrovolně poskytla své zbraně..

Polská aristokracie si svůj zánik zasluhuje. Je naprosto bez spojení s lidem, který je pro ni pouhým zbožím.

Komandant „Spee“, kapitán Langsdorff94, se zastřelil. Heroické rozhodnutí. Drama, které naplňuje pýchou a zármutkem.

Angličané jsou s velkým odstupem nejpodlejší.

Vůdce je hluboce věřící, ale naprosto antikřesťanský. V křesťanství spatřuje symptom rozpadu. Právem. Je to odnož židovské rasy. Podobnost lze spatřovat i v religiózních rituálech.

Goebbels si 29.4.1941 do svého deníku poznamenal: „Vůdce je nevýraznějším protivníkem celého zázraku [míněna je katolická církev, vydav.], zakazuje mi však z církve vystoupit. Z taktických důvodů. A za takovou blbost už po celé desetiletí platím církevní daň. To mě bolí nejvíce.“

Vystupňoval své tirády proti příslušníkům katolických řádů, hovořil o „zdivočelých a skrupulózních prznitelích mládeže“ a vyvrcholil prohlášením, že „tento sexuální mor musí být beze zbytku vymýcen“. Podle něj mohli být všichni Hitlerovi vděčni, „že jako povolaný ochránce německé mládeže s železnou přísností zakročuje proti ničitelům a travičům naší národní duše“.

<2026>