Joseph Goebbels

Deníky 1930-1934 [170]

Zdá se, že se aféra Hindenburg obrací k nejlepšímu. My ho [!] to v příštím čísle nandáme. Starý kozel má vypadnout, a když ne, pak nemá stát mládeži věčně v cestě.

Nade vším se ještě vznáší ženská vůně: Erika!

Tihle mnichovští pitomci nám zhatí každý velký plán.

Včera: v poledne u paní Wesselové. Těžká hodina. Tato ušlechtilá žena ztratila vše. Téměř jsem ji nemohl utěšit: dva syny naráz: to je příliš.6 A pak mi vyprávěla o životě Horsta Wessela. Jako z románu Dostojevského: idiot, dělníci, děvče, měšťácká rodina, věčná muka svědomí, věčné trápení. To je život tohoto 221etého idealistického fantasty. Jedu do nemocnice7 a na minutu ho vidím. Celý obličej rozstříštěný, znetvořený. Strnule se na mě dívá, potom se jeho oči zalévají slzami a breptá: „Člověk musí vytrvat!“…..

Celý večer sedím doma: píšu, čtu, poslouchám strašné rádio (to je přímo negrovina, umění podlidí) „Cesta ke Kapitolu“ až do konce.

Göring hodně nadává na Mnichov. Také na Hitlera, u něj z části dokonce i právem.

Dlouhá diskuse s ním a Goeringem o Hitlerovi v Mnichově. Goering je v tom někdy …. Vidí jenom stín, ne množství světla. Ale reformovat se musí. Hitler sám pracuje příliš málo. Tak to dál nejde. A nemá odvahu rozhodnout. Už neřídí.

Poledne s Göringem. Vypráví o princových narozeninách. Byli tam všichni, od korunní princezny až po Seldteho. Dobře, že jsem se omluvil. Já tam nepatřím.

Jede se rovnou do Prahy, kde dnes večer hovořím ke studentům. Snad mě nezatknou. Od Čechů se dá čekat všechno.

Hranice, pas, cizí lidé, starý hnus. Odpoledne Praha. První dojem: špinavé město.

Vypráví mi mnoho o našem sudetoněmeckém hnutí. Hlavou je snad Knirsch a Jung, který … dělá zevnějšek. A trocha šlendriánu a šosáctví je asi taky přítomna. No jo, válet (přisluhovač; pozn. překladatele)! Jsem rád, když jsem opět na druhé straně hranice. Berlín je Berlín! To byl pohled na problém německé menšiny. Němci budují kultury a netvůrčí parazité jim je pak berou. Praha, německé město, a Němec je v ní jen trpěn. Jak je německá, mi ukázala okružní jízda fiakrem – ještě existuje – na shromáždění. Přes Václavské náměstí. Němci založeno. Ale s českými vývěsními štíty. Odporné! Kdyby měl Němec v minulosti vždy také tolik mocenskopolitické vůle, jako … kultury, byli bychom dnes pány Evropy, možná dokonce i světa.

Nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Čekat!

Sovětský film od Eisensteina. Dobře uděláno, ale silně přehnané, a proto trapné. Méně by bylo více. Navíc silná … hesla „Za pokrok a civilizaci!“

Někdy pociťuji ochromující znechucení. To vězí hlavně v neschopnosti vedení ukázat směr a v absenci řízení v Mnichově. Dej Bože, aby tam došlo k obratu.

Právě přišla zpráva: Horst Wessel dnes ráno zemřel. Nový mučedník pro Třetí říši. Jako jeho bratr poutník mezi dvěma světy. Jsem plný bolesti a hoře. Okamžitě jedu do nemocnice. Jeho ubohá, zoufalá matka!

Vůbec se diskuse neúčastníme. Je příliš hloupá.

Samí dělníci. Smělé, silné tváře. Hovořím jenom několik minut a panuje hluboké ticho bolesti a vzteku. To je opak říšského výboru. Tady se rodí nové Německo.

Pozdě do noci s Charlotte Sternovou. Horoucně mě miluje a je to nanejvýš neobyčejná žena. Ještě z ní nejsem úplně chytrý.

Mnichov, vč. šéfa, u mě ztratili veškerý kredit. Už jim nevěřím. Hitler porušil – lhostejno z jakých důvodů, to je jedno – 5x slovo mi dané. To je hořké poznání a já z toho vnitřně vyvodím závěry. Hitler se skrývá, nepřijímá téměř žádná rozhodnutí, už neřídí, ale nechává věci plynout. Byl jsem loajální až do vykrvácení. Ale nelze po mně požadovat, abych si nechal Straßerem ukrást svoji župu.

A Mnichov mi svazuje ruce. Hitler sám už v této věci 4x porušil slovo. Už mu vůbec nevěřím.

Potom na skok ve městě. Zvukový film „Der blaue Engel“ (Modrý anděl). Velké Janningovo herecké umění. Jinak je film hrozný. „Svinstvo“. Tak to vypadá v mozku velkoměstských literátů!

Ve středu padne 25 rozhodnutí do Velikonoc. Snad bude do té doby přece jenom Reichstag rozpuštěn. Dej Bože! Sice bych byl okamžitě zatčen, ale to se nám může jenom hodit. Neklid, tíseň, nátlak a pronásledování, tím nám kvete pšenič-ka.

Prodiskutovány finance. Máme nyní majetek ve výši cca. 40 000 Mk. Průhledné finanční hospodaření je základem veškeré politiky.

Nelze dělat politiku bez tisku v rukou.

Večer ještě porada s mým novým tajemníkem Himmlerem. Velmi rychle se shodujeme. Není bůhvíjak chytrý, ale pilný a poslušný. Vypadá, že ještě inkli-nuje ke Straßerovi. Bude mu vyhnán z hlavy.

Hitler – a to je to nejpodstatnější – bere opět otěže do vlastních rukou. A celá byrokracie ani nemuká a je hodná. Takoví jsou; tito hrdinští bardi. Všichni, všichni, všichni. Jednomu je z toho špatně!

Himmler se ještě příliš páře s maličkostmi. Nemá moc velkou básnickou žílu.

Hindenburg … . Je to na zvracení s tou skopovou hlavou.

To je starý Hitler. Váhavec! Věčně ten, kdo stojí opodál! Tím je hnutí vyřízeno.

Kdyby všichni věděli! Ale člověk snad ani nesmí vědět všechno, jinak by se oběsil. Každý dostane na vědomí to, co unese.

Je to hrozné. Člověk se musí vším tak prokousávat. Nakonec však přeci jen vždy projde. A to je ze všeho to nejpodivnější!

Straßer je filuta. Obvyklým způsobem předstírá dobráka.

Šéf vypráví o válce. Je to jeho nevyčerpatelné oblíbené téma.

Jsem ještě plný dojmů z pašijových her. A potěšen, že ještě něco takového v Německu existuje. Musíme národ navrátit zpět k pramenům jeho národního rázu. Pak také znovu získá sebevědomí a instinkt. Scény před Pilátem byly přímo vzorovými lekcemi o Židech. Tak to vždy dělali a dělají to také dnes. Jen šašci se mění, ne však duch a člověk samotný. Ten zůstává navěky starým Adamem.

Teď musím ještě najít zástupce, neboť Himmler jde do parlamentu jako vůdce S.S.

Loučení s Göringem. Je to milý chlap.

Rozhovor s Erichem Niemennem, generálním ředitelem Mannesmannu. Je zcela na naší straně a chce k nám přejít s celým svým direktoriem. Ještě se musí zbavit některého odpadu. Au fond (celkem; pozn. překladatele) je slušný. Důstojník letectva. Ti jsou vždy bezvadní. Tento týden ho ještě uvidím. A potom ho vybrousím.

Ve 2 hod. telegram z Berlína. S. A. zaútočily na pobočku a zdemolovaly ji. S. S. při obraně 2 zraněné.

Celý předvolební boj v Berlíně je namířen výhradně proti mé osobě. Je to však nádherný pocit, být tak nenáviděn. Dnes večer řečním čtyřikrát. Jsem k smrti unaven a vnitřně zcela vyřízen.

Boj je naším heslem. Opozice nebo vláda, budeme bojovat o nové Německo.

Večer s Wiedsovými a Göringovými u svob. pána v. Hintze, bývalého velkého zvířete. Velmi vzdělaný, duchaplný starý pán. Jaký to stavovský rozdíl mezi muži císařského režimu a primitivy dneška. Ti první sice toho moc neuměli, ale alespoň měli tradici a styl.

Na večeři k Mannigelům. Rozkošná děvčata! Ale pitomá!

Pozdě do noci u Göringů. Hodně jsme se nasmáli. Šibeniční humor o mnichovské straně.

Nakonec vždy zvítězí vůle.

Obávám se, že tlustý Gregor a tlustý Göring se brzy oba utopí v sádle.

Do Gdaňska! Spánek, četba, četba, spánek. Koridorem. Nesnesitelné myšlenky, že tento nerozum má zůstat na věky. Na této cestě se zase učím nenávidět.

Forster je nadšený a hrozně se zlobí na Straßera, který mě, kde může, pomlouvá a očerňuje. Nebudu na to odpovídat. Mlčet a pracovat je moje odpověď.

Dlouhý rozhovor s Weißauerem. Je dobrý, ale příliš mluví. Záchodová hesla.

Film „Afrika“. Báječně strhující divoké drama Afriky. Taková je příroda. Boj, boj řve tvor. Nikde klid, pouze vraždění, pouze zabíjení, všechno pro zachování života. Stejně u lvů, jako u lidí. Jenom my nemáme odvahu, otevřeně přiznat, o co jde. V tom jsou divoši přece jen lepší než lidé. Raději surový než duchovní.

..zatímco Thyssen je starého ražení. Bezvadný. Kapitalista, ale takové hospodářské vůdce už si člověk nechá líbit. Jeho žena velmi příjemná a milá. Oproti tomu Schachtová: pradlena.

Ostatně jsem měl prý jednou říci: v Berlíně sedí hlava a v Mnichově prdel hnutí. Že jsem to řekl, není pravda.

Moje matka je ženou, které si nejvíce vážím. A je tak vzdálena intelektu a tak blízko životu. Dnes ženy mluví do všeho, jenom už nechtějí rodit děti. Tomu se pak říká emancipace.

Krásná, krásná žena! Kterou asi budu velmi milovat. Dnes chodím skoro jako ve snách. Naplněn nasyceným štěstím. Je to nádherné, milovat krásnou ženu a být jí milován.

Göring je morfinista. Šéf ho chce v této věci oslovit. Dělá nejšílenější a nejpodivnější věci, střídavě se cítí být říšským kancléřem a ministrem obrany, zkrátka, typický velikášský blud. Musí podstoupit radikální kúru. Dnes představuje jenom směšnou figurku.

Hluboko do noci sedím sám s Magdou Quandtovou. Je to úchvatně nádherná a laskavá žena a nesmírně mě miluje.

Šéf: veškeré jeho myšlenky: stranický dům. Teď v této době. To se mi nelíbí.

Nejvyšší soud zrušil všechny zákazy nošení uniforem v Prusku jako protiústavní. Šťastné S. A. a ubohé židovské policejní prezidium!

Goering je pozvolna nesnesitelný. Muž nemocný velikášstvím.

Člověk je k uzoufání. Je to hromada zmrzlých sraček!

Co je tenhle bídný život! A ta hromada dreku, nazývaná člověk!

Přijíždí Hitler. Je na mě velmi příjemný. Ale Göring proti mně nepřetržitě štve. Z patologické žárlivosti. Leze Hitlerovi doslova do prdele. Kdyby nebyl tak tlustý, snad by se mu to dokonce podařilo.

Princové se musí chovat ve straně poněkud zdrženlivěji. Stále ještě jsme dělnickou stranou.

Mám málo přátel ve straně: skoro jen Hitlera. Všichni mi závidí úspěchy a popularitu. Göring proti mně štve přímo patologicky. Brzy proti tomu budu muset něco učinit.

Venku je tak nádherné léto. Hltám ho plnými doušky a jsem šťasten z velké lásky krásné ženy. Práce, boj a láska, s nimi už se dá život vyplnit. Zdá se, že má ruka je opět požehnaná úspěchem. Usiloval jsem o to taky už dost dlouho. Ty nádherné léto!

Přicházím na stopu rozsáhlému komplotu: S. S. (Himmler) udržuje tady v Bln. špionážní kancelář, která mě střeží. Posílá pak do světa nejbláznivější fámy. Považuji to za fízlovskou práci. Ve čtvrtek budu v Mnichově požadovat okamžité rozpuštění této žumpy. Buď mám Hitlerovu důvěru nebo ne. Takto dál nepracuji. Himmler mě nenávidí. Teď mu pomůžu ke svržení. Tohle záludné hovado musí zmizet. V tom je se mnou Göring zajedno.

Noviny nadávají sprostě jako dlaždiči. To je vždy důkazem toho, že jsme na správné cestě a vládě šlapeme na paty.

Vůdce jede se mnou, Vždycky je nejkrásnější, když je s ním člověk sám a on může zcela nenuceně vyprávět. Vůdce je nejlepším vypravěčem, jakého znám.

Poprvé člověk chápe, že národ skutečně povstane.

Nákladem 50 000 kusů byla vyrobena gramofonová deska. Je tak malá, že se dá zasílat i v jednoduché obálce. Stoupenci systému se budou divit, až vloží tento malý kousek desky do gramofonu.

Židovský tisk vylhává modré z nebe. Přináší zfalšované fotografie, aby čtenářům ukázal, že se nás nemusejí obávat. Nám to může přijít jenom vhod. Čím více nás zlehčují, tím méně budou obezřetní, a čím více nás nechají v klidu, tím jistěji budeme stoupat výš.

Prohrané bitvy neuškodí tolik jako bitvy, kterým se vyhneme.

Jsme i ve druhém kole odkázáni sami na sebe. To člověk bojuje nejlépe.

Vždy záleží na tom, jak člověk porážku přijme.

Ve 2 hod. v noci jsme u cíle. Už dlouho jsem tady nebyl a nyní blaženě vdechuji venkovský klid těchto rozsáhlých plání a polí.

Mám temný pocit, že je to poslední velká scéna před vystřídáním. My nad 146 tím můžeme jen zajásat. Čím více Parlamentarismus kompromituje sám sebe, tím méně je nezbytné, abychom se o to postarali my.

Frakce: skutková podstata. Okamžitě diktujeme zprávu pro tisk. Musíme předběhnout ostatní.

Celý systém je jedna jediná hromada neštěstí a hodí se na to rčení „Co padá, do toho se musí strčit“.

Buď co nejostřejší opozice nebo vláda. Tolerance zabíjí. To je také Hitlerův názor.

Už nikdy se moci nevzdáme, budou nás muset odnést jako mrtvoly. To bude konečné řešení. Stojí sice krev, ale čeří a čistí. Tvrdá práce. A dřít chceme jako vzteklí. Ještě celý večer si povídáme. Hluboko do noci se zabývám plány. Nemůžu to ještě vůbec pochopit. U bran moci. Zachovat nervy. Neslevit. Být smělí. Velká hodina je tady. Magda je šťastná. Já o nic méně. Dnes jsem se vyspal. Ještě pár dní klidu. A pak nastane, boj a život!

Nacionální výchova německého národa je vložena do mých rukou. Já ji zvládnu dokonale.

Večer vyprávím o domově. O otci a matce. Oba jsou si s Hitlerovými rodiči velice podobní. Hitler je tím naprosto ohromen. Vykládáme si staré vzpomínky. To je vždy nejkrásnější a nejdojemnější. Hitler prožíval téměř naprosto stejné mládí jako já. Otec domácí tyran, matka zdroj laskavosti a lásky. Pozdě do postele.

Co chce Papen dělat?65 Může se dovolávat jenom bajonetů. Ale i nejostřejší zbraň se ztupí, je-li používána příliš často.

Poslední iluze přitom ztrácejí i poslední straničtí soudruzi. Reakce nic nezapomněla a nic se nepřiučila. Má chvályhodný úmysl žít z plodů naší práce.

Jestliže protistrana porušuje ústavu, pak i pro nás ztrácí zákonnost smysl;..

Naše strana musí být tvrdá! Nesmí se stát stranou „majetných a vzdělaných“. Musí zůstat stranou lidu. Musí se trvale opírat o starou gardu.

Masami lze pohnout jenom nadšením.

Šlechtictví má smysl pouze tehdy, je-li založeno nejen na privilégiích, ale také na povinnostech. Požadovat, ale nekonat, to neplatí. Ostatně šlechticem je ten, kdo řádně ctí národ a veškeré své úmysly, úsilí, myšlení a konání podřídí blahu národa.

Neboť na druhé straně stojí také jenom lidé. Také oni v bitvách ztrácejí půdu, také jejich nervy dostávají v těchto těžkých střetech zabrat. Rozhodující je, kdo vrhne do pole své poslední oddíly. Ztráty lze vždy zaznamenat, ale nesmíme se jimi nechat odradit. Friedrich Veliký (Bedřich Veliký) vydržel jednu válku 7 let.

Politik je utvářen mnohem více charakterem než rozumem. A odvážnému patří svět! To je to velké na vůdci, že s věčně konstantní houževnatostí usiluje o jeden jediný cíl a je mu připraven obětovat vše.

S. A. mann Harwick je ukládán do hrobu. Byl zastřelen rudými vrahy. Jeho děti srdcervoucně pláčí nad hrobem. Je strašné, muset se na to dívat.

Denně čtu hory novin. Rozpor v názorech nelze reprodukovat. Německo vězí v duševní anarchii, která by vyústila v naprostý chaos, jestliže by zde dříve nebo později nezasáhla silná ruka.

Naše pověst u pracujících během několika málo dnů podstatně stoupla. I kdyby se to nemělo odrazit už u těchto voleb, pro budoucnost má toto aktivum nesmírný význam.

Reakční tisk běsní hůře než rudý.

Film: „Wie sage ich‘s meinem Mann?“ (Jak to řeknu svému muži?). Strašný kýč, při kterém je člověku Marie Müllerové pouze líto.

U Hitlera doma. Filozofuje. O právu silnějšího. Všechno velmi dobře promyšleno. Úžasný muž! Pro něj se nechám rozčtvrtit. Hodně čte a hodně zná. Znamenitá osobnost. Na závěr předčítám jeden z jeho dopisů z pole. Úžasný. Hitler dneška. Téměř nezměněn. První nacionální socialista.

Všude se vynořují jen mrzutosti, sváry a rozepře. Tak jak je tomu vždy: po porážce se vyplavuje špína a s tou se pak člověk týdny nadře.

Každý den píšu jeden článek proti kabinetu.88 Trvalé kapání vydlabe kámen. Člověk sice bezprostředně nevidí, že jeho útoky mají úspěch, ale dlouhodobě nemohou zůstat bez účinku.

Velkolepé sborové „Wacht auf!“ (Procitněte!) nás všechny bere u srdce.

Teprve v těžkých nervových krizích se osvědčí muž skutky; kdo nyní selže, ten tím jen dokazuje, že není povolán dělat velké věci. V rozhodujících otázkách se to týká spíše charakteru než rozumu.

Jsem tak unavený a bolavý.

Hitler vypráví o svojí velké lásce z mládí. Dojemné, jak si váží žen.

Rok 1932 je jednou jedinou smůlou. Musím ji rozbít na padrť. Pozdě do noci sedím a rozjímám.

Hitler je bezvadný. Radikální až do krajnosti. Jen tak můžeme zvítězit. Poučili jsme se z roku 1918. Žádná falešná moudrost, která chce uniknout nebezpečí.

Dnes jsem toho hodně vyřídil. Stále v běhu. Ale to zachová člověka mladého.

Naši lidé se chovají jako … plebs. Schlange nemožný.

Celou noc jsem v leže bděl.

Tempo revoluce nesmí být ukvapené, jinak by nám na konci mohly vypadnout otěže z rukou.

Odpočinutý. Magda je blažená. Dnes hostina. Jsem doma. Jaké štěstí!

V celém Německu vlají vlajky s hákovým křížem. Národ nese novou tvář.

Na všech veřejných budovách už vlají vlajky s hákovým křížem. Sem tam klade nějaká úřednická duše odpor, ale zdařilý tlak stačí k tomu, dostat ji na kolena.

Doma nastiňujeme s vůdcem plány pro budoucnost mého ministerstva. Jsem poněkud nesmělý. Pomyslím-li na to, že mi je teprve něco přes 35 let a je na mě naloženo takové břemeno odpovědnosti. Děkuji vůdci, že mě obdařil takovou mírou důvěry.

Toto město budeme nově utvářet. Naší největší ambicí bude navrátit mu opět německou tvář. Budeme pracovat až do úmoru. Nikdo z nás se nebude šetřit. Dáme se do velkého díla s největší obětavostí.

Nebezpeční jsou ti, kteří se nejprve ozdobí hákovým křížem, aby se pak jako novopečení straničtí soudruzi pustili do lidí.

Vůdce zůstal stejný, uvnitř i vně. Neobklopuje se přepychem a nákladnými věcmi, objevuje se ve své prosté hnědé košili, a jaký je jeho zevnějšek, takový je i uvnitř. Neřeční jinak, než jak řečnil dříve, stejně tak neochvějně a nekompromisně jako dříve, kdy jsme ještě nebyli u moci.

Ráno jedu s vůdcem na Luisienstädtischer Friedhof. Nejdeme na bohoslužbu, ale stojíme nad hroby našich padlých kamarádů.

Teď jsme i ústavně pány říše. Jeden člen 230 kabinetu, komisař práce Gereke, je obviněn z těžkého přečinu. Kabinet jednomyslně rozhoduje o jeho okamžitém zatčení. Jenom tak je možné vymýtit korupci. Nesmíme znát smilování, ani nahoře ani dole.

Pro velký anglický deník píšu velmi věcný a objektivní článek proti šílené propagandě. Děláme tolik, kolik můžeme. Ale všechno jsou to jenom kapky na rozžhavený kámen.

Minulý rok kolem Velikonoc jsme stáli uprostřed nejtěžších bojů o zachování naší strany. Kdo by tenkrát předvídal, že se už o rok později chopíme moci.

2. května pak budou obsazeny budovy odborů. Unifikace i v této oblasti. Pár dní bude možná trochu rámusu, ale pak náleží nám. Nesmíme zde brát žádné ohledy. Uděláme zaměstnanci jenom jednu službu, když ho osvobodíme od parazitujícího vedení, které mu doposud jen ztrpčovalo život.

V Traunsteinu zatarasil dav ulici. Jeden S. A. führer přistupuje k vozu a žádá vůdce, aby se na půl hodiny zastavil, jeden starý stranický soudruh leží umírajíce v nemocnici a má jenom jedno přání, spatřit vůdce. Vůdce okamžitě dělá čelem vzad, jede do nemocnice a podává umírajícímu stranickému soudruhovi naposledy ruku. O několik hodin později tento umírá.

Moje ministerstvo je téměř výhradně obsazeno mladými nacionálními socialisty.53 Nerozumějí sice těm byrokratickým záležitostem tak dobře jako staří úředníci, zato však přinášejí nadšení, zanícení a neopotře-bovaný idealismus.

Jedna kolona právě odbočuje z Voßstraße do Wilhelmstraße. Dole před říšským kancléřstvím se rozzářily standarty s hákovými kříži, rudé prapory se sklánějí před vůdcem a zdraví jej a jeho dílo němě a s úctou. A z mladých mužských hrdel zní věčná píseň Horsta Wessela: „Nun flattern die Hitlerfahnen über allen Straßen (Teď vlají Hitlerovy vlajky nad všemi ulicemi …). Sedíme spolu, dokud se nerozednívá. Dlouhá noc končí. Nad Německem opět vyšlo slunce!

Leni Riefenstahlová: vypráví mi o svých plánech. Navrhuji jí film o Hitlerovi. Je tím nadšená.

„Jste na správné cestě.“ Jasnost vědomí!

Krásné ženy. Hudba a besedování. Potom skupinky. Já s Mussolinim. Rozhovor pokračuje. O straně a revoluci. Je naprosto čitelný. Nezkrocený revolucionář. Ostře proti kapitálu a šlechtě. Kouzlo je jeho zárukou. Ve všem se shodujeme. „Francie je zemdlelá země.“ „Německá revoluce je největší v dějinách.“

..starou Via Appia. Každý kámen svědkem 2000 let.

Byly to dny plné prožitků a života. Jsem strašně šťastný.

Kino „Helden des Alltags“ (Hrdinové všedního dne). Americký film. Sice kýč, ale heroický. Takový je nyní světový trend.

Dnes hora práce. Už mi nedělá takové potěšení. Několik kompetenčních konfliktů. Brzy se z toho pozvracím. Ale vytrvat!

Zítra s Magdou odjíždíme. Velmi se těším. Jak je to hezké, moci v klidu pracovat. A mít tak nádherný dům.

Práce se hodně rozjela. Moji lidé jsou pilní a důkladní. Mohu s nimi být spokojený. Připravují se nové rozsáhlé návrhy zákonů.

Rozhovor s korunním princem. Otázka monarchie. Ti všichni věří v její restauraci. Nic jsem neskrýval. Byla by to naše největší hloupost. Jsme aktivisté a musíme jimi zůstat.

Je velmi horký den. Göring se naparuje. Jako vždy.

Ostře proti církvím. My sami se staneme církví.

Ke Göringovi jsem velmi chladný. Nedá se s ním vydržet. Praskne žárlivostí a touhou po moci.

Rozhlas je jedno velké hnízdo korupce. Vykydat!

Magda je líbezná. Nemá ráda Göringa.

Göring má v hlavě piliny.

Ruce mě bolí od všech těch stisků.

V hotelu porada s Heßem. Také vidí nedostatky organizace. Je však příliš měkký.

Politizující šosák. Ale takové je přece celé Švýcarsko.

V diskusi zůstávám absolutním vítězem. Trapné otázky, ale já jsem se nerozpakoval odpovídat. Vše jde dobře.

S Heßem mám malé rozmíšky. Mentoruje nesnesitelným způsobem.

..v Heidelbergu osvěžení vzpomínek. Univerzita, staré prostory, hlavní ulice, Sophienstraße. Tady jsem žil a hladověl. A bylo to hezké.

Četba a poslech hudby. Dny zde plynou téměř nehlučně. Těžká, dusná noc.

Hodně rozčilování s Rosenbergem. To určitě není dobré. Tvrdošíjný, svéhlavý dogmatik, který nehledí do zítřka. Já to musím vždy vyžrat.

Večer těžká hádka s Magdou. Šílená scéna. Hněvem a záští nemůžu spát.

Goebbels ve své řeči poukázal na masové zbídačování německého národa v důsledku nadvlády mezinárodního kapitálu v Německu: „V čele národa stojí kuplíři, kteří zahraničí nabí-zejí své špinavé služby. - To je dnešní republika.“

..odvětil nacionálními socialisty zdravený Goebbels na provolávání komunistů, které se vztahovalo k jeho procesům: „Ano, sabotuji vaši buržoasní justici!“

Thomas Mann: Deutsche Ansprache. Ein Appell an die Vernunft, Berlin 1930, přednesen 17.10.1930 v Berlíně. Mann v něm hluboce podchytil příčiny neočekávaného vzestupu NSDAP a popsal její podobu: „Excentrickému duševnímu stavu [humanisticko-idealistické; pozn. editora] myšlence odcizeného lidstva odpovídá politika v groteskním stylu manýrů armády spásy, hromadné křeče, stánkového vyzvánění, aleluja a dervišovského opakování monotónních hesel, dokud nemají všichni pěnu kolem úst Fanatismus se stává léčivým principem, zanícení epileptickou extází, politika se stává hromadným opiátem třetí říše nebo proletářské eschatologie a rozum zakrývá svou tvář.“

Goebbels měl k dispozici reservoár asi 1000 úderných stranických řečníků, kteří, aby zajistili jednotný agitační styl pro cca 34 000 předvolebních shromáždění, byli od roku 1928 systematicky vzdělá-váni v dálkových kurzech na „Řečnické škole NSDAP“ pod dohledem Oddělení II oddělení říšské propagandy (gauleiter Fritz Reinhardt).

Nařízení říšského prezidenta „Na ochranu národa a státu“ k odvrácení komunistických stát ohrožujících násilností (Nařízení k požáru Reichstagu) z 28.2.1933 rušilo nedůležitější základní práva Výmarské ústavy, čímž byl vyhlášen permanentní výjimečný stav. Pronásledování a terorizování politických protivníků ze strany vlády tak dostalo punc legálností. Na základě tohoto nařízení bylo ještě v noci na 28. února zahájeno zatýkání všech poslanců KPD a jejích funkcionářů a vydán zákaz komunistického tisku na dobu neurčitou.

Zákon o rekonstrukci úřednictva umožňoval propuštění respektive předčasné penzionování židovských nebo „politicky nespolehlivých“ (především soc. dem. a komunistických) příslušníků veřejné služby.

Téměř 100 ze 350 zaměstnanců a úředníků, se kterými Goebbels začínal, nosilo zlatý stranický odznak..

Goebbelsovi se kolem sebe podařilo shromáždit ctižádostivý a efektivní štáb. Vedle relativně vysoké úrovně vzdělanosti svých spolupracovníků - více než polovina navštěvovala univerzitu, mnozí byli promovaní..

Do Goebbelsem řízené plánovací skupiny pro oslavy 1. máje byl přidělen Albert Speer, v té době mladý architekt, asistent na Technické vysoké škole v Berlíně, který v roce 1931 vstoupil do SA a v 297 roce 1932 do SS. Speer vyvinul koncept pro dekorativní zařízení - gigantickou tribunu s obrovskými vlajkami s hákovými kříži -, které se v jeho očích v původním plánování RMVP vyrovnalo „Schützen-festu“, a vzbudil tak Goebbelsovu pozornost.

Hitler sice Goebbelsovi nepřiřkl vše, co si přál, přesto se ve výnosu uvádí, že „zodpovídá za všechny úkoly duševního působení na národ“.

Goebbels neznal skutečný důvod, proč Hitler opustil 28. června Berlín a odletěl na svatební obřad gauleitera Terbovena. Tam totiž se svatebními hosty Göringem a Himmlerem stanovil přesný akční plán postupu proti Röhmovi a velení SA v Bad Wiessee.

<2025>