Tolkien J.R.R.

Anglický spisovatel a filolog.

Hobit [160]

Ale přesto je pravděpodobné, že Bilbo, její jediný syn, třebaže svým zevnějškem i jednáním jako by z oka vypadl svému solidnímu a pohodlnému otci, zdědil v povaze po bralovských předcích něco trošku divného, co jenom čekalo na příležitost, aby se projevilo. Taková příležitost nikdy nenastala, dokud Bilbo Pytlík nedospěl přibližně do svých padesáti let, kdy bydlel v té krásné hobití noře, zbudované jeho otcem, kterou jsem vám Právě popsal, a dokud se tu neusadil tak pevně, že s ním zdánlivě nemohlo nic pohnout.

Sosny se s nářkem prohnuly, zlé vichry noci vanuly..

I dobré plány moudrých čarodějů, jako byl Gandalf, a dobrých přátel, jako byl Elrond, se někdy zvrtnou, když se pustíme do nebezpečných dobrodružství za hranicemi Velké divočiny, a Gandalf byl natolik moudrý čaroděj, aby to věděl.

..soudit podle jejich oddychování; cákanec bílého světla na podlaze způsobil měsíc vysoko na obloze, který nakukoval dolů kouřovým otvorem ve střeše.

..cákanec bílého světla na podlaze způsobil měsíc vysoko na obloze, který nakukoval dolů kouřovým otvorem ve střeše.

..a dvakrát pečené koláče, které dlouho vydrží poživatelné..

Pamatujte, že jste překročili hranice Divočiny a že vás teď čekají všechny možné legrace, ať se vrtnete kam vrtnete.

Najednou se mu něco ze tmy třepetavě sneslo na rameno. Trhl sebou, ale byl to jenom nějaký starý drozd. Beze strachu se mu usadil vedle ucha a oznámil mu, co přináší. Bartl s úžasem zjistil, že rozumí drozdí řeči, poněvadž byl z dolského plemene. “Počkej! Počkej!” doporučil mu drozd. “Vychází měsíc. Dívej se po jamce na levé straně drakových prsou, až poletí nad tebou a bude se obracet.” A zatímco se Bard v údivu zarazil, pověděl mu drozd o všem, co se udalo v Hoře, a o všem, čeho se sám doslechl.

Přestěhovali se k severu výš nad pobřeží, poněvadž se od té doby stále hrozili vody, kde ležel drak. Už se nikdy neměl vrátit na své zlaté lože; ležel studený jako kámen, pokroucený na dně mělčiny. Jeho obrovské kosti tam potom po celé věky při klidném počasí bylo vidět mezi zbytky kůlů starého města. Ale jenom málokdo si troufal přiblížil se k tomu prokletému místu a nikdo se neodvážil skočit do zčeřené vody nebo posbírat drahokamy, jež vypadly z drakovy hnijící mršiny.

“Buďte zdráv, Thorine!” ujal se slova Bard. “Ještě jste nezměnil svůj názor?” “Neměním své názory s každým východem a západem slunce,” odpověděl Thorin.

Rychle se pak vrátil se zdvojeným hněvem..

Konečně nadešel čas, aby se rozloučil se svými přáteli. “Buďte zdráv, Baline!” řekl. “Buďte zdráv, Dvaline, a buďte zdrávi, Dori, Nori, Ori, Oine, Gloine, Bifure, Bofure a Bombure! Ať vám nikdy nevylínají vousy!”..

Byl docela spokojený a bublání čajníku na plotýnce v krbu se mu od té doby zdálo melodičtější, než bývalo za klidných časů před neočekávaným dýchánkem.

<2024>