Jorge Luis Borges

Argentinský spisovatel.

Obecné dějiny hanebnosti [5]

..já bych řekl, že barokní je závěrečná etapa každého umění, která odhalí a vyčerpá své prostředky.

Byl to poctivec vybraných mravů, jehož pradávné africké atavismy byly velmi výrazně usměrněny kalvínskými zvyky a zlozvyky.

Ovšem Osud, kterýmžto jménem označujeme nekonečné a ustavičné působení tisícerých vzájemně promíchaných příčin, rozhodl jinak.

Anne, obměnivši ostrou výtku Aišy Boabdilovi, mu pohrdavě vyčetla: "Kdybys bojoval jako chlap, neoběsili by tě jako psa."

..lidé, kteří dopouštějí, aby jejich slzy odtékaly na Sever..

Pamatuj, že shovívavost je výsadou císařů a že by bylo od poddaného troufalé chtít si ji přisvojit. Buď krutý, spravedlivý, poslušný, vítězný !

A to je konec příběhu o sedmačtyřiceti věrných mužích, nikoli však konec jeho pokračování, neboť my, kteří patrně věrni nejsme, ale zato neztrácíme naději, že se takovými jednou staneme, budeme dál tyto muže uctívat alespoň slovy.

Únavné vladařské povinnosti přenechal šesti sedmi žákům. Sám se oddával meditacím a nečinnosti: harém sto čtrnácti slepých žen konejšil nároky jeho božského těla.

A na jiném místě dodává: "Během tohoto pozemského života jste trpěli v jednom těle, ale po smrti a Rozsudku budete trpět v bezpočtu těl."

Ta noc byla dovopravdy až marnotratně krásná !

"Přikrejte mi tvář !" vysoukal ze sebe, na ví se nezmohl. Už mu zbejvala akorát hrdost, aby se nemusel koukat, jak všichni čuměj na jeho umírání.

"Kdo chce žít, musí taky umřít," utrousila jedna ženská a druhá zamyšleně dodala: "Takovej hrdej mužskej - a teďka už potěší leda mouchy !"

<2017>