Ondřej Šamárek

Český popularizátor kosmonautiky.

Kritické momenty kosmonautiky [53]

..zatím probíhaly zuřivé porady, jak situaci vyřešit. Asi s nejšílenějším nápadem přišel pilot záložní posádky Buzz Aldrin, který navrhoval, aby Cernan vystoupil do prostoru a pokusil se obruč přecvaknout. Vysloužil si ledové pohledy všech okolostojících a tento nápad na hranici mezi riskem a bláznovstvím už tak poměrně málo oblíbenému Aldrinovi na popularitě nepřidal.

Asi s nejšílenějším nápadem přišel pilot záložní posádky Buzz Aldrin, který navrhoval, aby Cernan vystoupil do prostoru a pokusil se obruč přecvaknout. Vysloužil si ledové pohledy všech okolostojících a tento nápad na hranici mezi riskem a bláznovstvím už tak poměrně málo oblíbenému Aldrinovi na popularitě nepřidal.

Apollo obsahuje více než 5 milionů součástek..

Ovšem pohled dolů ze svahu je vyděsí. Kousek pod nimi se nachází propast, hluboká přes 150 metrů. A kabina, rozžhavená návratem do atmosféry, začíná pod sebou rozpouštět sníh a pomalu se sune směrem k ní! Naštěstí padák, zaklesnutý za místní vegetaci modul zastavuje a Lazarev si v duchu gratuluje za to, že neodstřelil oba popruhy.

..výše-kosmické lety jsou a budou činností na limitu techniky i člověka.

..nejhorší-často na průběh mise mají vliv lidé, kteří se jí přímo neúčastní.

Astronaut měl k dispozici tzv. „Chicken Switch“ (tedy něco jako „poseroutkův přepínač“), tedy madlo, jehož otočením byl LES aktivován.

Když k nim po čtyřiceti minutách dorazili záchranáři, jejich prvním požadavkem byla cigareta a poté, co lékaři potvrdili, že jsou zcela v pořádku, dostali i pořádného stakana vodky. Při pohledu na hořící trosky rakety si Strekalov vzpomněl na pár hodin starý telefonický rozhovor se svou maminkou, která jej prosila, aby neletěl. Matky toho možná vytuší a vycítí více, než všechny sofistikované detekční systémy…..

Jednalo se o sedačky s parametry 0/0, tedy s možnosti záchrany z nulové výšky při nulové rychlosti.

Dva a půl milionu součástek, sestavených v dokonalý symbol dobývání vesmíru-raketoplán Challenger.

Jednalo se o dosud nejsložitější a nejvýkonnější pohonné jednotky, použité na pilotovaném kosmickém tělese. Jen pro ilustraci-kdyby se ústí turbočerpadla, které zásobuje motor palivem, odpojilo od motoru a obrátilo směrem vzhůru, sloupec kapalného vodíku by dosáhl výšky 57,9 km. Otáčky čerpadla přesahovaly 30 000 ot/min.

..vydržel, a víc se problémem vedení NASA nezabývalo. Jestliže těsnění vydrželo tentokrát, vydrží určitě i příště. Tento přístup se nazývá „normalizace odchylky“. Jedná se vlastně o to, že navrhnete systém tak, aby fungoval daným způsobem. V průběhu užívání systému se objeví odchylka ve fungování, která ale nemá žádné vážné následky. Postupně si na onu anomálii zvykáte a tento proces probíhá tak dlouho, až povýšíte onu anomálii na normu.

Malá zrada se však skrývala ve faktu, že tzv. „master alarm“, tedy hlavní alarm, měl pouze jeden zvuk. Stejný zvuk tedy upozorňoval jak na momentální pokles napětí v síti, tak na velmi závažné události, jako byl výpadek hlavního počítače Miru. Alarm se mimo jiné používal i jako budík, takže jej posádka slyšela několikrát denně. Nebylo tedy divu, že po jisté době jej ruští kosmonauti i američtí astronauti začali zčásti ignorovat.

Linenger, který mezitím připlaval z Kristallu, jen s otevřenými ústy sledoval neskutečnou scénu v základním modulu. Pak se vrhnul k průzoru zrovna v momentě, kdy kolem něj Progress prosvištěl, hrozivý jako rozjetý nákladní vlak.

Podle odhadu Ciblijeva měl být Progress asi 400 metrů od Miru, když Lazutkin náhle zakřičel: „Můj Bože, už je tady!“ Progress byl ve skutečnosti pár desítek metrů od stanice na kolizním kurzu a jeho rychlost vůči stanici byla přibližně 3 m/s (podle některých pramenů až 10 m/s)! Lazutkin se obrátil na Foala a přikázal mu, aby letěl oživit Sojuz TM-25, který byl zakotvený na opačné straně stanice. Pak už se mohl jen dívat: „Sledoval jsem tmavý trup posetý skvrnami, jak se sune pode mnou. Podíval jsem se blíž a vtom stanicí otřásl úder.“ Nákladní loď se nejdříve čumákem ponořila do mezery mezi základním modulem a Kvantem-1, udělala salto a svou zadní částí vrazila do jednoho ze solárních panelů na modulu Spektr.

Měl za sebou dlouholetou službu v Chel Ha’Avir, jak se nazývá izraelské letectvo.

Hrůza onoho sobotního rána z jejich životů už nikdy nezmizí…..

Letový ředitel LeRoy Cain cítil, jak se všechny jeho noční můry shlukují a obklopují jej.

<2019>