2024 |
John Carter - Princezna z Marsu Edgar Rice Burroughs |
Helikonie zima (A) Brian Aldiss |
Helikonie léto (A) Brian Aldiss |
Vzpomínky Ijona Tichého Stanislaw Lem |
Timur a jeho parta Arkadij Gaidar |
Mluvící kámen Isaac Asimov |
Hobit Tolkien J.R.R. |
Výbuch bude v šest Alena Vostrá |
Vzpomínky na Afriku Karen Blixen |
2023 |
Atlasova vzpoura Ayn Rand |
V šeru dávných věků Eduard Štorch |
Blázni z Hepteridy Souček Ludvík |
2022 |
Antonius a Kleopatra Colleen McCullough |
Mýtus o Sisyfovi Albert Camus |
Třicátá Marinina láska Vladimír Sorokin |
Helikonie jaro (A) Brian Aldiss |
Vědecká vysvětlení nejbizardnějších způsobů smrti Cody Cassidy |
Možnost ostrova Michel Houellebecq |
Gateway Frederik Pohl |
Kopretiny pro zámeckou paní Stanislav Rudolf |
Robinson Crusoe Jaromír Pleva |
Zločin a trest Dostojevskij F.M. |
Deníky 1924-1929 Joseph Goebbels |
Rozmarné léto Vladislav Vančura |
Jak to vidí Václav Cílek |
Madisonské mosty R.J.Waller |
Solaris (A) Stanislaw Lem |
Příběhy pilota Pirxe Stanislaw Lem |
Rozum v koncích H.G.Wells |
3001 - poslední vesmírná odysea Arthur C. Clark |
Den opričníka Vladimír Sorokin |
Krvavá lázeň Mika Waltari |
Skleník Brian Aldiss |
Robinzoni z Kronborgu František Běhounek |
Husitská epopej I. Vlastimil Vondruška |
Kohout plaší smrt Halas František |
Proměna Kafka Franz |
2021 |
Král Šumavy Kalčík Rudolf |
Tři sestry A.P.Čechov |
Vzpomínky na budoucnost Erich von Däniken |
Zpráva o třetí planetě Arthur C. Clark |
Pět neděl v balónu Jules Verne |
Sapiens Yuval Harari |
Kilometr 19 Eduard Fiker |
Smrt si jde pro slavné Jan Bauer |
Temné světelné roky Brian Aldiss |
Zlatá čtyřka Eduard Fiker |
Série C-L Eduard Fiker |
Nonstop Brian Aldiss |
Podivná úmrtí Jan Bauer |
Další doteky dějin Karel Pacner |
Vládce mořských hlubin J. M. Troska |
Farářův konec Josef Škvorecký |
Ostrov doktora Moreaua H.G.Wells |
Velké špionážní operace Karel Pacner |
Válka světů H.G.Wells |
Velké polární výpravy Miroslav Martínek |
Říjnový kůň Colleen McCullough |
Hamlet William Shakespeare |
Pád Cařihradu Mika Waltari |
Povídky z druhé kapsy Karel Čapek |
U Veliké řeky Eduard Štorch |
Povídky z jedné kapsy Karel Čapek |
Stroj času H.G.Wells |
Osada Havranů Eduard Štorch |
Lovci mamutů Eduard Štorch |
Memento Radek John |
2020 |
Navzdrory básník zpívá Jarmila Loukotková |
Dívka, která si hrála s ohněm Stieg Larsson |
Dva proti říši Jiří Šulc |
Anthropoid kontra Heydrich Miloslav Jenšík |
Keltův sen Llosa M. Vargas |
62.armáda v bojích o Stalingrad Kokunov, Stupov |
Výbor z díla I. C.G.Jung |
Caesar Colleen McCullough |
Problém tří těles Liou Cch-sin |
Nesmrtelnost Milan Kundera |
Caesarovy Římanky Colleen McCullough |
My děti ze stanice ZOO Christiane Felscherinow |
Posledních 100 dnů Karel Richter |
2061: Třetí vesmírná odyssea Arthur C. Clark |
Dneska už se tomu směju Adina Mandlová |
Z Lenigradu do Berlína Nikolaj N. Nikulin |
Muži pod ochranou Robert Merle |
Egypťan Sinuhet Mika Waltari |
Smrt je mým řemeslem Robert Merle |
Přízeň fortuny Colleen McCullough |
Hitlerovi bojovnící Guido Knopp |
České milenky nacistů Václav Miko |
Exodus Leon Uris |
Logan`s Run William Nolan |
Pandemie Riddle A.G. |
Stalingrad-peklo na Volze Guido Knopp |
Duna Frank Herbert |
Kronika ohlášené smrti Gabriel García Márquez |
Město a hvězdy Arthur C. Clark |
Sto roků samoty Gabriel García Márquez |
2019 |
Žert Milan Kundera |
Pán much William Golding |
Dva roky prázdnin Jules Verne |
Světová válka Z Max Brooks |
Vesmírné osudy Ondřej Šamárek |
Germania Cornelius Tacitus |
Modlitba za Černobyl Světlana Alexijevičová |
Koruna z trávy Colleen McCullough |
Rajské fontány Arthur C. Clark |
Něžný barbar Bohumil Hrabal |
2010: Druhá vesmírná odyssea Arthur C. Clark |
O lásce a jiných běsech Gabriel García Márquez |
Satanské verše Salman Rushdie |
Tajemný Etrusk Mika Waltari |
Vesmírná odysea 2001 Arthur C. Clark |
Kritické momenty kosmonautiky Ondřej Šamárek |
Ostře sledované vlaky Bohumil Hrabal |
Postřižiny Bohumil Hrabal |
Příliš hlučná samota Bohumil Hrabal |
Černá kniha kapitalismu Kolektiv autorů |
2018 |
Muži, kteří nenávidí ženy Stieg Larsson |
První muž Říma Colleen McCullough |
Farma zvířat George Orwell |
Vraždy slavných Libor Budínský |
Helikonie zima Brian Aldiss |
Mechanický pomeranč Anthony Burgess |
Krakatit Karel Čapek |
Nana Emile Zola |
Doktor Živago Boris Pasternak |
Obratník Raka Henry Miller |
Žítkovské bohyně Kateřina Tučková |
Zápisky mladého lékaře Michail Bulgakov |
Jeho království Mika Waltari |
Úpadek anglického zločinu George Orwell |
Helikonie léto Brian Aldiss |
Dvanáctá planeta Zecharia Sitchin |
Řeka bohů II Wilbur Smith |
Já, robot Isaac Asimov |
Píseň o Bernadetě Franz Werfel |
Enúma Eliš Sumerové |
Stopařův průvodce po galaxii Douglas Adams |
Konec detství Arthur C. Clark |
Siddhartha Hermann Hesse |
LSD - mé problémové dítě Albert Hofmanm |
1984 George Orwell |
Akce L František Běhounek |
Ohlédnutí za Španělskou válkou George Orwell |
Návrat z hvězd Stanislaw Lem |
Jméno růže Umberto Eco |
Setkání s Rámou Arthur C. Clark |
Laskavé bohyně Jonathan Littel |
Řeka bohů Wilbur Smith |
Příchod Bohů Vladimír Toman |
Helikonie jaro Brian Aldiss |
Měsíční prach Arthur C. Clark |
Dexter (I) Jeff Lindsay |
Marťan Andy Weir |
Konec civilizace Aldous Huxley |
2017 |
Brány vnímání Aldous Huxley |
Dějiny psal sex Jan Bauer |
Něžná Fjodor Michajlovič Dostojevskij |
Láska je pes Charles Bukowski |
Všechny řitě světa i ta má Charles Bukowski |
Obecné dějiny hanebnosti Jorge Luis Borges |
Komunistický manifest Karel Marx |
< 2017 |
Solaris Stanislaw Lem |
Kacířství John Grey |
Láska a její kat Irviw D. Yalom |
John Ashberry |
Mikuláš Kusánský |
Seznamte se, východní filozofie |
--- rozečteno --- |
Kouzelný vrch Thomas Mann |
Směšné lásky Milan Kundera |
Svět jako vůle a představa Arthur Schopenhauer |
Vzpomínky na budoucnost [127] Cítí molekula plynu, že se podle nevyhnutelného zákona stane dříve nebo později opět sluncem? Chápe myslící bytost, že je spojena se všemi prostory věčnosti? Obsáhne-li rychlost kosmické lodi 99 % rychlosti světla, uplyne naší posádce v lodi letící do vesmíru 14,1 roku, zatímco na Zemi uplyne sto let. Posunutí mezi časem kosmonautů a časem pozemšťanů lze vypočítat rovnicí odvozenou z Lorentzovy transformace.. Náš idylicky neproměnný obraz světa se rozpadá na kusy. Nové myšlenkové modely potřebují i nová měřítka. Co říci na vysvětlenou? Máme se spokojit s legendou o bohu, který mapu daroval svému věrnému veleknězi? Nebo snad prostě nemáme existenci map brát na vědomí a celý „zázrak” pokud možno bagatelizovat, protože se nehodí do našeho systému představ o světě? Co vyprávějí o tajuplném městě Tiahuanacu pověsti? Zachovaly zprávy o zlaté vesmírné lodi, která se snesla z hvězd. Z lodi vystoupila žena jménem Orjana, aby splnila svou povinnost stát se pramátí Země. Orjana měla na rukou toliko po čtyřech prstech, opatřených plovací blanou. Pramáti Orjana porodila sedmdesát pozemských dětí — pak se vrátila zpět k hvězdám. Kromě proslulého eposu o Gílgamešovi, o němž se později zmíníme obšírněji, zanechali i malou, ale nepochybnou senzaci: v pahorku u Kujundžiku (bývalém Ninive) byl nalezen výpočet s konečnou cifrou, která se, převedena do naší desetinné soustavy, rovná 195 955 200 000 000. Pat-náctimístné číslo! Naši tolikrát vzpomínaní a dokonale známí předkové, nositelé západní kultury, staří chytří Řekové, to ani v dobách vrcholného rozkvětu své kultury nedosáhli přes číslo 10 000. Všechno navíc bylo už „nekonečné”.. Staré klínopisy připisují Sumerům přímo fantasticky dlouhé životy. Tak například deset prastarých králů prý vládlo dohromady celkem 456 000 let a třiadvacet dalších, ačkoli se po potopě trápili se znovuvýstavbou země, to ještě dotáhlo na celkovou dobu vlády 24 510 let, 3 měsíce a 3 1/2 dne. První snímky, odeslané na jaře roku 1965 z Marsu, byly přeneseny výkonem 0.000 000 000 000 01 wattu, tedy proudem takřka nepředstavitelně slabého výkonu. „Nesmíš popatřit do mé tváře, neboť žádný člověk nezůstane živ, jestliže mne uzří…” čteme v II. Mojžíšově knize. Během pouti varovali bohové dvakrát našeho hrdinu: „Gílgameši, kam pospícháš? Nenalezneš život, který hledáš! Když bohové stvořili lidské pokolení, určili mu smrt. Život si ponechali pro sebe... Zdá se nám, že klasické metody bádání o starověku uvázly na mělčině, že už nejsou schopny dopomoci nám ke správným a nesporným výsledkům. Jsou příliš poplatné původnímu myšlenkovému modelu, neponechávají dostatek prostoru fantazii a spekulacím — ačkoli právě jen ony mohou přinášet nové tvůrčí podněty. Hypotéza, že nepředstavitelný bůh se při pohybu z místa na místo neobešel bez vozidel s koly a křídly, že tělesně obcoval s primitivními lidmi a že nesměl sejmout masku, však je a zůstane pro nás — pokud pro tato tvrzení nebudou nalezeny důkazy — obludnou a opovážlivou. Ačkoli rozhodně nejsme nevěřící, nemůžeme si už dovolit být lehkověrnými. Na jiném místě z Mahabharáty čteme: „Bhima letěl se svým vimanem na mocném paprsku, který zářil jako slunce a jehož hluk se podobal rachotu bouře... A něco pro filosofy: Mahabharáta praví, že čas je semenem vesmíru.. Každý turista zná asuánský ostrov Elefantinu s proslulým niloměrem. Vzhledem k podobě ostrova se slonem nacházíme toto jiné-no už v nejstarších spisech. Souhlasí: ostrov se skutečně obrysem podobá slonovi. Ale jak se to dozvěděli staří Egypťané? Vždyť tento tvar lze rozeznat jen při pohledu z vysoko letícího letadla! V okolí není jediný pahorek, poskytující pohled, jenž by sváděl k takovému srovnání! V Jižní Americe prý existovalo dílo shrnující všechnu vědu starověku; 63. incký vládce Pachacuti IV. je přikázal zničit. 500 000 svazků alexandrijské knihovny učeného Ptolemaia Sotera obsahovalo všechny pověsti a tradice lidstva; knihovnu však zčásti zničili Římané, zbytek byl o několik století později spálen na rozkaz kalifa Omara. Nedovedeme si dnes téměř představit nenahraditelné, nejvzácnější rukopisy, sloužící jako otop v alexandrijských veřejných lázních.. Nelze si vůbec představit, jak nesmírné bohatství písemných dokladů všeho druhu má na svědomí náboženský fanatismus. Je zcela jistě jenom náhodou, že výška Cheopsovy pyramidy, násobena miliardou, odpovídá velmi přibližně vzdálenosti Země od Slunce, tedy 147 504 000 km? Je náhodou, že poledník, probíhající pyramidou dělí souše a oceány na dvě přesně stejné poloviny? Je náhodou, že základna pyramidy, dělena její dvojnásobnou výškou udává známé Ludolfovo číslo 3,1416? Kdyby se stavitelům podařil obrovský, vpravdě údernický výkon, totiž umístit denně deset kvádrů, potom by ze dvou a půl miliónu kvádrů postavili pěknou pyramidu za pouhých 250 000 dní, což činí 664 let… Vypadá to jako žert tím spíše, že celé dílo prý vzniklo jako rozmar výstředního panovníka, který se ani nedožil slavnostního ukončení stavby. Jak tragické.. V oxfordské knihovně je uložen rukopis, v němž koptický autor Mas-Udi tvrdí, že pyramidu rozkázal vystavět egyptský král Surid, vládnoucí v Egyptě kupodivu před potopou. Je zajímavé, že tento prozíravý panovník nařídil kněžím sepsat veškerou moudrost a zápisy skrýt do nitra pyramidy. Podle koptické pověsti byla tedy pyramida postavena před potopou. Tento předpoklad potvrzuje i Herodot ve 2. knize své Historie: thébští kněží mu ukázali 341 obrovských soch, z nichž každá představovala, počínaje dobou před 11 340 léty, jedno velekněžské pokolení. Je známo, že každý velekněz nechal již za svého života zhotovit sochařem svůj portrét. Také Herodot ve své zprávě o cestě do Théb podotýká, že mu kněží ukazovali i své sochy na důkaz, že syn odevždy nastupoval po otci. Ujišťovali jej, že jejich údaje jsou velice přesné, protože už po dlouhé generace vedou podrobné záznamy, vysvětlili, že každá ze 341 soch představuje celý lidský věk a že před 341 generacemi žili mezi lidmi bohové. Od té doby již žádný z bohů v lidské podobě lidstvo nenavštívil. Stáří Egypťanů je obvykle odhadováno asi na 6500 let. Proč tedy kněží turistovi Herodotovi tak nestydatě lhali o 11 340 přesně spočítaných rocích? A proč výslovně zdůrazňovali, že po 341 generací se mezi nimi už žádní bohové neobjevili? Přesné časové údaje, doložené sochami, by přece nebyly zhola k ničemu, kdyby „bohové” před dávnými časy opravdu nežili mezi lidmi! Jaký smysl měl mayský kalendář se svými 400 miliónů let dlouhými jednotkami času? Texty na zlatých deskách, nalezených v chaldejském Uru, hlásající, že se lidem podobní „bohové” snesli z nebes a těmito zlatými deskami obdarovali kněze. Roku 1966 žilo v Indii podle odhadu asi 1,6 miliardy krys, z nichž každá spotřebovala ročně kolem pěti kilogramů potravin. Stát však nesmí podniknout kroky ke zničení tohoto krysího moru — věřící Indové krysy chrání… V téže Indii pobíhá 80 miliónů posvátných krav, které nedávají mléko, nejsou používány k tahu a už vůbec ne poráženy. Víme velice málo o funkcích a možnostech lidského mozku; je však známo, že v mozku zdravého člověka pracuje jen desetina mozkové kůry. Čím se zabývá zbylých devět desetin? Prohlašujeme s plnou odpovědností a s plným vědomím své hereze, že domovským místem inspirujícího, utříděného a zejména nerozporného „příčného poznání” není kolektivní moudrost, ale dobrý, starý a velmi podceňovaný mozek individua, jedince. <2021 (..znovu, méně vzrušující než v patnácti)> |