Arthur Charles Clark

Klasik sci-fi, blízký mi již tím, že žil a tvořil na Cejlonu.

Měsíční prach [14]

..starší lidé na výletě do světa, který pro ně symbolizuje souhrn tužeb nedostupných zamlada.

Jenže v nejzazším koutku srdce věděl, že to není pravda. Pro jeho děti bude na Měsíci domov,pro něho ne. On se narodil na Zemi ve Stockholmu, jeho děti se narodily v Port Claviu. Ony jsou obyvateliMěsíce, zatímco on je svázán se Zemí pouty, které se snad časem uvolní, ale nikdy nepřetrhnou.

..když se Pat pokusil vysílat, vedlo se mu jako člověku, který křičí ze dna studny plné peří.

..Dr. Tom Lawson nikdy nepovažoval lidské bytosti za zvlášť důležité, zatímco vesmíru si vážil.

..úspěšně stmeloval náhodné seskupení jednotlivců a začínal vytvářet onen nedefinovaný "esprit de corps", jakříkají Francouzi kolektivnímu duchu, který mění smečku ve skupinu.,

Byli v situaci, kdy rozum i logika zůstávají stát, ale když se to tak vezme, takhle je tomu skorovždycky, když se v lidském životě rozhoduje o zásadně důležitých otázkách života a smrti.

Kdysi někdo někde napsal, že umírá-li člověk v kosmickém obleku, cítí se strašně osamělý.

..nikdy neslyšel o Plátonově výkladu, že lidstvo se podobá vězňům připoutaným v jeskyni a pozorováním stínů vrhaných na stěnu jeskyně se pokouší odvodit skutečnost venkovního světa.

Vzpomněl si na čínské přísloví, které říká: "Procházíš-li sousedovým záhonem melounů, nikdy se neshýbej,aby sis zavázal botu."

Zapadnou do moře lidstva jako dešťová voda do širého oceánu.

Občas ho napadlo, jestli snad lidé nevyhledávají nebezpečí proto, že jen tak jsou schopni dosáhnout družnosti a solidarity, po níž podvědomě horoucně touží.

McKenzie znovu dokázal, že je vědec tělem i duší. Nenamítal nic proti tomu, že má zemřít,ale stůj co stůj se chtěl dozvědět jak.

<(znovu) 2017>