Zajímavé z přečtených knih..
..aneb..co oslovilo.
Knihy
2022
Deníky 1924-1929deniky_1924_1929.png
   Joseph Goebbels 
Rozmarné létorozmarne_leto.png
   Vladislav Vančura 
Jak to vidíjak_to_vidi_vaclav_cilek.png
   Václav Cílek 
Madisonské mostymadisonske_mosty.png
   R.J.Waller 
Solaris (A)solarisA.png
   Stanislaw Lem 
Příběhy pilota Pirxepribehy_pilota_pirxe.png
   Stanislaw Lem 
Rozum v koncíchrozum_v_koncich.png
   H.G.Wells 
3001 - poslední vesmírná odysea3001_posledni_vesmirna_odysea.png
   Arthur C. Clark 
Den opričníkaden_opricnika.png
   Vladimír Sorokin 
Krvavá lázeňkrvava_lazen.png
   Mika Waltari 
Skleníksklenik.png
   Brian Aldiss 
Robinzoni z Kronborgurobinzoni_z_kronborgu.png
   František Běhounek 
Husitská epopej I.husitska_epopej_1.png
   Vlastimil Vondruška 
Kohout plaší smrtkohout_plasi_smrt.png
   Halas František 
Proměnapromena.png
   Kafka Franz 
2021
Král Šumavykral_sumavy.png
   Kalčík Rudolf 
Tři sestrytri_sestry.png
   A.P.Čechov 
Vzpomínky na budoucnostvzpominky_na_budoucnost.png
   Erich von Däniken 
Zpráva o třetí planetězprava_o_treti_planete.png
   Arthur C. Clark 
Pět neděl v balónupet_nedel_v_balonu.png
   Jules Verne 
Sapienssapiens.png
   Yuval Harari 
Kilometr 19kilometr_19.png
   Eduard Fiker 
Smrt si jde pro slavnésmrt_si_jde_pro_slavne.png
   Jan Bauer 
Temné světelné rokytemne_svetelne_roky.png
   Brian Aldiss 
Zlatá čtyřkazlata_ctyrka.png
   Eduard Fiker 
Série C-Lserie_c-l.png
   Eduard Fiker 
Nonstopnonstop.png
   Brian Aldiss 
Podivná úmrtípodivna_umrti.png
   Jan Bauer 
Další doteky dějindalsi_doteky_dejin.png
   Karel Pacner 
Vládce mořských hlubinvladce_morskych_hlubin.png
   J. M. Troska 
Farářův konecfararuv_konec.png
   Josef Škvorecký 
Ostrov doktora Moreauaostrov_doktora_moreaua.png
   H.G.Wells 
Velké špionážní operacevelke_spionazni_operace.png
   Karel Pacner 
Válka světůvalka_svetu.png
   H.G.Wells 
Velké polární výpravyvelke_polarni_vypravy.png
   Miroslav Martínek 
Říjnový kůňrijnovy_kun.png
   Colleen McCullough 
Hamlethamlet.png
   William Shakespeare 
Pád Cařihradupad_carihradu.png
   Mika Waltari 
Povídky z druhé kapsypovidky_z_druhe_kapsy.png
   Karel Čapek 
U Veliké řekyu_velike_reky.png
   Eduard Štorch 
Povídky z jedné kapsypovidky_z_jedne_kapsy.png
   Karel Čapek 
Stroj časustroj_casu.png
   H.G.Wells 
Osada Havranůosada_havranu.png
   Eduard Štorch 
Lovci mamutůlovci_mamutu.png
   Eduard Štorch 
Mementomemento.png
   Radek John 
2020
Navzdrory básník zpívánavzdory_basnik_zpiva.png
   Jarmila Loukotková 
Dívka, která si hrála s ohněmdivka_ktera_si_hrala_s_ohnem.png
   Stieg Larsson 
Dva proti říšidva_proti_risi.png
   Jiří Šulc 
Anthropoid kontra Heydrichanthropoind_kontra_heydrich.png
   Miloslav Jenšík 
Keltův senkeltuv_sen.png
   Llosa M. Vargas 
62.armáda v bojích o Stalingrad62_armada_v_bojich_o_stalingrad.png
   Kokunov, Stupov 
Výbor z díla I.vybor_z_dila_1.png
   C.G.Jung 
Caesarcaesar.png
   Colleen McCullough 
Problém tří tělesproblem_tri_teles.png
   Liou Cch-sin 
Nesmrtelnostnesmrtelnost.png
   Milan Kundera 
Caesarovy Římankycaesarovy_rimanky.png
   Colleen McCullough 
My děti ze stanice ZOOmy_deti_ze_stanice_zoo.png
   Christiane Felscherinow 
Posledních 100 dnůposlednich_100_dnu.png
   Karel Richter 
2061: Třetí vesmírná odyssea2061_treti_vesmirna_odysea.png
   Arthur C. Clark 
Dneska už se tomu smějudneska_uz_se_tomu_smeju.png
   Adina Mandlová 
Z Lenigradu do Berlínaz_leningradu_do_berlina.png
   Nikolaj N. Nikulin 
Muži pod ochranoumuzi_pod_ochranou.png
   Robert Merle 
Egypťan Sinuhetegyptan_sinuhet.png
   Mika Waltari 
Smrt je mým řemeslemsmrt_je_mym_remeslem.png
   Robert Merle 
Přízeň fortunyprizen_fortuny.png
   Colleen McCullough 
Hitlerovi bojovnícíhitlerovi_bojovnici.png
   Guido Knopp 
České milenky nacistůceske_milenky_nacistu.png
   Václav Miko 
Exodusexodus.png
   Leon Uris 
Logan`s Runlogans_run.png
   William Nolan 
Pandemiepandemie.png
   Riddle A.G. 
Stalingrad-peklo na Volzestalingrad_peklo_na_volze.png
   Guido Knopp 
Dunaduna.png
   Frank Herbert 
Kronika ohlášené smrtikronika_ohlasene_smrti.png
   Gabriel García Márquez 
Město a hvězdyrajske_fontany.png
   Arthur C. Clark 
Sto roků samotysto_roku_samoty.png
   Gabriel García Márquez 
2019
Žertzert.png
   Milan Kundera 
Pán muchpan_much.png
   William Golding 
Dva roky prázdnindva_roky_prazdnin.png
   Jules Verne 
Světová válka Zsvetova_valka_z.png
   Max Brooks 
Vesmírné osudyvesmirne_osudy.png
   Ondřej Šamárek 
Germaniagermania.png
   Cornelius Tacitus 
Modlitba za Černobylmodlitba_za_cernobyl.png
   Světlana Alexijevičová 
Koruna z trávykoruna_z_travy.png
   Colleen McCullough 
Rajské fontányrajske_fontany.png
   Arthur C. Clark 
Něžný barbarnezny_barbar.png
   Bohumil Hrabal 
2010: Druhá vesmírná odysseadruha_vesmirna_odysea_2010.png
   Arthur C. Clark 
O lásce a jiných běsecho_lasce_a_jinych_besech.png
   Gabriel García Márquez 
Satanské veršesatanske_verse.png
   Salman Rushdie 
Tajemný Etrusktajemny_etrusk.png
   Mika Waltari 
Vesmírná odysea 2001vesmirna_odysea_2001.png
   Arthur C. Clark 
Kritické momenty kosmonautikykriticke_momenty_kosmonautiky.png
   Ondřej Šamárek 
Ostře sledované vlakyostre_sledovane_vlaky.png
   Bohumil Hrabal 
Postřižinypostriziny.png
   Bohumil Hrabal 
Příliš hlučná samotaprilis_hlucna_samota.png
   Bohumil Hrabal 
Černá kniha kapitalismucerna_kniha_kapitalismu.png
   Kolektiv autorů 
2018
Muži, kteří nenávidí ženymuzi_kteri_nenavidi_zeny.png
   Stieg Larsson 
První muž Římaprvni_muz_rima.png
   Colleen McCullough 
Farma zvířatfarma_zvirat.png
   George Orwell 
Vraždy slavnýchvrazdy_slavnych.png
   Libor Budínský 
Helikonie zimahelikonie_zima.png
   Brian Aldiss 
Mechanický pomerančmechanicky_pomeranc.png
   Anthony Burgess 
Krakatitkrakatit.png
   Karel Čapek 
Nananana.png
   Emile Zola 
Doktor Živagodoktor_zivago.png
   Boris Pasternak 
Obratník Rakaobratnik_raka.png
   Henry Miller 
Žítkovské bohynězitkovske_bohyne.png
   Kateřina Tučková 
Zápisky mladého lékařezapisky_mladeho_lekare.png
   Michail Bulgakov 
Jeho královstvíjeho_kralovstvi.png
   Mika Waltari 
Úpadek anglického zločinuupadek_anglickeho_zlocinu.png
   George Orwell 
Helikonie létohelikonie_leto.png
   Brian Aldiss 
Dvanáctá planetadvanacta_planeta.png
   Zecharia Sitchin 
Řeka bohů IIreka_bohu2.png
   Wilbur Smith 
Já, robotja_robot.png
   Isaac Asimov 
Píseň o Bernadetěpisen_o_bernadete.png
   Franz Werfel 
Enúma Elišenuma_elis.png
   Sumerové 
Stopařův průvodce po galaxiistoparuv_pruvodce_po_galaxii.png
   Douglas Adams 
Konec detstvíkonec_detstvi.png
   Arthur C. Clark 
Siddharthasiddhartha.png
   Hermann Hesse 
LSD - mé problémové dítělsd_me_problemove_dite.png
   Albert Hofmanm 
1984orwell_1984.png
   George Orwell 
Akce Lakce_l.png
   František Běhounek 
Ohlédnutí za Španělskou válkouorwell_eseje.png
   George Orwell 
Návrat z hvězdnavrat_z_hvezd.png
   Stanislaw Lem 
Jméno růžejmeno_ruze.png
   Umberto Eco 
Setkání s Rámousetkani_s_ramou.png
   Arthur C. Clark 
Laskavé bohynělaskave_bohyne.png
   Jonathan Littel 
Řeka bohůreka_bohu.png
   Wilbur Smith 
Příchod Bohůprichod_bohu.png
   Vladimír Toman 
Helikonie jarohelikonie_jaro.png
   Brian Aldiss 
Měsíční prachmesicni_prach.png
   Arthur C. Clark 
Dexter (I)dexter.png
   Jeff Lindsay 
Marťanmartan.png
   Andy Weir 
Konec civilizacekonec_civilizace.png
   Aldous Huxley 
2017
Brány vnímáníbrany_vnimani.png
   Aldous Huxley 
Dějiny psal sexdejiny_psal_sex.png
   Jan Bauer 
Něžnánezna.png
   Fjodor Michajlovič Dostojevskij 
Láska je peslaska_je_pes.png
   Charles Bukowski 
Všechny řitě světa i ta mávsechny_rite_sveta_i_ta_ma.png
   Charles Bukowski 
Obecné dějiny hanebnostiobecne_dejiny_hanebnosti.png
   Jorge Luis Borges 
Komunistický manifestkomunisticky_manifest.png
   Karel Marx 
< 2017
Solarissolaris.png
   Stanislaw Lem 
Kacířstvíkacirstvi.png
   John Grey 
Láska a její katlaska_a_jeji_kat.png
   Irviw D. Yalom 
john_ashberry.png
   John Ashberry 
mikulas_kusansky.png
   Mikuláš Kusánský 

   Seznamte se, východní filozofie 
--- rozečteno ---
Kouzelný vrchkouzelny_vrch.png
   Thomas Mann 
Směšné láskysmesne_lasky.png
   Milan Kundera 
Svět jako vůle a představasvet_jako_vule_a_predstava.png
   Arthur Schopenhauer 

Robert Merle

Francouzský autor, 3x ženatý, 6 dětí, levicové založení (bibliografie Fidela Castra), dožil se 95 let, velmi příjemné knihy.

smrt_je_mym_remeslem.png

Smrt je mým řemeslem [80]

„Kdybych zemřel,“ pokračoval, jako by četl mé myšlenky, a mne zaplavila vlna studu, „kdybych zemřel - dřív než budeš vysvěcen - dal jsem pokyny - tvému poručníku - aby moje smrt - nic nezměnila. A po mé smrti - Rudolfe - i po mé smrti bude tvou povinností - povinností kněze - přimlouvat se za mne - u Boha.“ Snad čekal na mou odpověď. Nebyl jsem však schopen slova.

Nečekaně jsem se zastavil a zeptal se: „Ta váza…? Vy jste se nemodlili…?“ „Modlit se?“ Werner na mne vykulil oči, „modlit? Proč? Protože jsem rozbil vázu?“ Rozesmál se od ucha k uchu, cítil jsem na sobě jeho pohled, potom mě rychle vzal za ruku a donutil mě zastavit se. „A ty? Ty by ses modlil kvůli váze?“ Byl jsem zoufalý, protože jsem opět zapomněl počítat kroky. „Pusť mě!“ „Odpověz mi! Ty by ses modlil?“ „Pusť mě!“..

V následujících týdnech se záchvaty opakovaly. Zjistil jsem, že se vrátí, kdykoliv naruším pravidelný režim dne. Od této chvíle jsem neudělal jediné gesto, aniž bych si byl jist, že zapadá do mých navyklých pohybů. Vždy, když se mi zdálo, že některý můj pohyb neodpovídá mým „pravidlům“, sevřelo se mi hrdlo, zavíral jsem oči, neodvažoval jsem se podívat na věci kolem sebe, bál jsem se, že uvidím, jak se rozpadávají.

Matka dala zase na záchod žárovku a já jsem zde každé ráno před mší hltal noviny, které jsem přečetl už večer.

Zaťal zuby a zůstal tak až do konce. Sotva odešla, řekl mi rozrušeně: „Rudolfe, slyšels? To je ale husička. Má tak pěkné kozičky a ještě věří na hříchy. Kruci, hřích, taková pitomost. To jim vtloukají do hlavy všichni ti velebníčci! Tak obelhávají naše dobré Němce. Ta prasata jim přišívají hříchy, a naši poctiví Němci do nich vráží peníze. A čím víc jim ty vši cucají krev, tím jsou naši hlupáci spokojenější. Jenom vši, Rudolfe, samé vši! Jsou horší než židi. Dostat je tak všechny do rukou, ti by poznali, zač je toho loket! Hříchy! Jen se narodíš už je to tady. Už máš jeden hřích. Na kolena hned od narození! Takhle oblbovat lidi! Naše dobré Němce! Strachem! A z těch ubohých idiotů se stanou zbabělci, co nemají odvahu ani šoustat! Místo toho se ti idioti vlečou po kolenou, modlí se a bijí se v prsa: Odpusť nám, Pane… Odpusť nám, Pane…“ Napodobil věřícího, jak se bije v prsa s vědomím viny, takovým strhujícím způsobem, že mě na okamžik napadlo, že před sebou vidím otce.

Vzal mi uzdu z ruky a vyhoupl se do sedla. V té chvíli jsem viděl, jak tmou prolétla hořící cigareta. Zanechávala za sebou stopu. Dopadla na zem a kolem ní se rozlétly jiskřičky. Okamžitě následovala další, po ní ještě jedna a další, a pokračovalo to podél celé řady. Domyslel jsem si, jak mě moji dragouni nenávidí.

Trvalo dost dlouho, než jsem namítl: „Ta vesnice přece za nic nemohla.“ „Milý pane, tomu nerozumíte. Byla to arabská vesnice, nemohla být tedy nevinná…“ Bílé zuby mu svítily. „Zajímavá věc! Víte, že s podobnou námitkou a za podobných okolností přišel někdo k našemu proroku Mohamedovi…“ „A náš prorok Mohamed odpověděl: Kousne-li tě blecha, zdaliž je nepobiješ všechny?“ Jak bylo mou povinností, ohlásil jsem týž večer rytmistru Güntherovi, co mi prozradil Sulejman. Dobrou minutu se chechtal, několikrát opakoval prorokův výrok o blechách, takže jsem pochopil, že celou věc považuje za podařený kousek, který Turci provedli „tomu pitomci von Ritterbachovi“.

Za chvíli se teta podívá na mé sestry a řekne: A o matce se ani nezmínil. Sestry začnou plakat, teta si utře několik slz a všechny tři dohromady budou šťastné.

Když už nám zbývalo jenom pár feniků, sehnal Schrader pro nás oba práci v malé továrně na kovové skřínky. Schrader dostal místo v lakovně, proto měl nárok na půl litru odstředěného mléka denně.

Po chvilce ticha jsem odpověděl: „Dělám, co je mou povinností.“ „Povinností!“ zařval Schrader, prudce vstal a košile mu vlála kolem těla. „A chceš vědět, kam až vede ta tvá povinnost! K tomu, že budeme denně dělat o pět skříní víc, aby měl papá Säcke ještě víc peněz v kapsách, které mu už teď málem neprasknou! Viděls dnes ráno, jak starý Säcke přijel ve své mercedesce! S ksichtem růžovoučkým jak opařené prase! A to panděro! Můžeš se vsadit, že nespí na slámě jako ty! A mléko do ranní kávy taky nemá odstředěné, to je fakt! Povím ti, k čemu povede ta tvá zatracená povinnost, Rudolfe! Karl bude na dlažbě a marky shrábne starý Säcke!“..

..a nedovedu si představit, co by si byl pomyslil poručík von Ritterbach, kdyby viděl, že s Lotyši zacházíme stejně, jako zacházeli Turci s Araby. Vypalovali jsme vesnice, plenili usedlosti, káceli stromy, nedělali jsme rozdíl mezi civilním obyvatelstvem a vojáky, mezi muži a ženami, mezi dospělými a dětmi. Vše, co bylo lotyšské, bylo odsouzeno k smrti. Když jsme se zmocnili nějakého stavení a pobili jeho obyvatele, nacpali jsme mrtvoly do studně a naházeli na ně granáty, a večer jsme pak vytáhli nábytek na dvůr a rázem to vše vesele hořelo, ohnivé jazyky šlehaly jasně nad sněhem. Schrader mi tiše šeptal: „To nemám rád.“ Neodpovídal jsem, pozoroval jsem, jak nábytek uhelnatí a hroutí se v plamenech, a měl jsem pocit, že věci jsou opravdu skutečné, když je mohu zničit.

Kamarádi, kteří zůstali za linií, aby vybudovali naše pozice, mi oznámili, že pro Schradera vykopali hrob. Tělo bylo úplně zmrzlé, a protože se jim nepodařilo narovnat mu nohy pohřbili ho vsedě.

Sháněl jsem celý den práci, byl jsem nešťastný a unavený.

Na jaře 1922 mě potkalo neuvěřitelné štěstí. Podařilo se mi sehnat práci nádení na stavbě mostu, který měl být podle odhadu ukončen za tři měsíce. Na ty tři měsíce jsem měl takřka jistotu, že neklesne-li příliš hodnota marky, budu jíst aspoň jednou denně.

Uběhlo několik dnů a já jsem se rozhodl, že se zabiju. Chtěl jsem počkat až do soboty, protože jsem si musel vypůjčit na jídlo od Sieberta na konto příští výplaty a před smrtí jsem chtěl svůj dluh splatit.

..a lačně jsem vychutnával vůni cigaretového dýmu.

Všichni strnuli. Obersturmführer mi položil ruku na rameno a s vážnou tváří řekl: „Čekateli SA!“ Chvíli bylo ticho a já jsem se ještě víc vypjal v pozoru. „Führer od tebe očekává naprostou oddanost!“ Odpověděl jsem: „Rozumím, pane obersturmführere!“ Obersturmführer mě pustil, ustoupil o krok, jeho pravice vyletěla a vykřikl mocným hlasem: „Heil Hitler!“ Mládenci ztuhli s pažemi nataženými dopředu. Potom vykřikli sborem chraptivým a hlasitým vyrážením každé slabiky: „Heil Hitler!“ V prsou se mi rozlehla silná ozvěna jejich hlasů. Prostoupil mě pocit naprostého uklidnění. Našel jsem svou cestu. Rýsovala se přede mnou, přímá a jasná. Čekala na mě povinnost, měl jí být zaplněn každý okamžik mého života.

„To není totéž!“ „V čem to není totéž?“ Zamyslel jsem se a odpověděl: „Protože se jedná jenom o mne.“ Vydechl. „Ach! Ach!“ ostře a vítězoslavně, oči za zlatými brýlemi jiskřily, hodil pravítko na stůl, založil si ruce v bok a zdálo se, že je naprosto spokojený. „Langu,“ řekl, „vy jste nebezpečný člověk.“ Vrchní dozorce se obrátil a přísně na mě pohlédl. „A víte, proč jste nebezpečný člověk?“ „Nevím, pane řediteli.“ „Protože jste čestný.“ Zlaté brýle zajiskřily a ředitel pokračoval: „Všichni čestní lidé jsou nebezpeční. Jenom darebáci jsou neškodní.

Byl vysoký, hubený, jeho tvář působila jako z dělané kůže naskládané do množství záhybů a měl nádherně dlouhou čelist, která připomínala, dost podivně, koňskou hlavu.

„Pane oberst,“ řekl jsem odhodlaně, „nemohu za to, ale nejsem smyslný.“ Podíval se na mne, tvářil se, jako by právě na něco přišel, a přestal se smát. „To je ono!“ řekl spokojeně, „to jsem chtěl slyšet. Nejsi smyslný, to je vysvětlení. Odmítáš samici. Znám takové koně.“ Opřel se o krb, zapálil vyhaslou dýmku a klidně mě pozoroval.

Hitler určil jednou provždycky, co je to čest SS. Z této definice stanovil heslo svého elitního vojska: „Tvá čest,“ řekl vůdce, „je věrnost.“ Pro budoucí dny je tedy vše zcela prosté a jasné. Už není nutné dotazovat se vlastního svědomí. Stačí jen být věrný, to znamená poslouchat.

Jeho hlas zněl unaveně, bezbarvě, a skoro to vypadalo, že ho jakýkoli zvuk stojí velikou námahu. Při řeči si neustále vlhčil jazykem rty.

Skoro jsem si zoufal, že nenajdu řešení toho nejdůležitějšího, když pojednou mi řešení přinesla šťastná náhoda. Týden před lhůtou, kdy jsem měl reichsführerovi odevzdat plán, mi byla úředně ohlášena návštěva inspektora táborů gruppenführera Goertze. Nařídil jsem proto, aby se provedl důkladný úklid všech baráků v KT a večer před inspekcí jsem všechno sám bedlivě zkontroloval. Tak jsem padl i na malou místnost, kde byla naskládána hromada válcovitých plechovek s nápisem „Jedovatý plyn“ a pod tím „Cyklon B“. Byly to zbytky zásilky, kterou sem před, časem poslala firma Weerle a Frischler z Hamburku, když se měla odhmyzit polská dělostřelecká kasárna. Kilové krabice byly vzduchotěsně uzavřeny a já jsem si vzpomněl, že uvnitř jsou zelené krystalky, které ve styku s kyslíkem ze vzduchu okamžitě uvolňují jedovatý plyn. Ještě jsem si vzpomněl, že Weerle a Frischler nám tehdy poslali dva pomocné techniky, kteří si při práci nasazovali plynové masky a byli při otvírání krabic nanejvýš opatrní, a z toho jsem usoudil, že plyn je pro lidi stejně nebezpečný jako pro hmyz.

Počkal jsem ještě pár minut a pak jsem jako první vešel do sálu. Smrt vykonala své. Výsledek zkoušky předčil mé naděje: stačila kilová krabice Cyklonu B, aby bylo v desíti minutách zlikvidováno 200 práce neschopných. Časová úspora byla skutečně veliká, protože při systému, jak se praktikoval v Treblince, bylo potřeba k dosažení stejného výsledku půl hodiny, možná že i víc. Kromě toho jsme nebyli limitováni počtem aut, technickými poruchami nebo nedostatkem benzínu. Tento postup byl koneckonců i úsporný, protože jeden kilogram Cyklonu B stál - jak jsem si hned zjistil - 3 marky a 50 feniků.

Odemkl jsem dveře, tiše je za sebou zavřel, v předsíni jsem odložil rukavice, čepici dal na věšák a vešel do své pracovny. Říkal jsem tak malému pokojíku naproti jídelně, spával jsem v něm, když jsem se vracel pozdě z tábora. Byl tu stůl, slámou vyplétané židle, malé umývadlo, polní lůžko, nad stolem polička z měkkého dřeva a na ní několik vázaných knih. Elsa říkávala, že je to opravdová mnišská cela, ale mně se to tak líbilo.

Potom mi řekla: „V Bažinách jsme byli nakonec přece jen šťastní. Vzpomínáš si, jak jsme si dávali stranou peníze na vlastní statek? To byly krásné časy…“ Přitiskla se ke mně ještě těsněji. Odtáhl jsem se a políbil ji na tvář: „Elso, teď už si jdi lehnout.“..

Přejel jsem rukou po holínce. Kůže byla měkká a poddajná. Nikdy jsem nedovolil, aby je leštil někdo jiný než já sám.

Setzler přednesl sólo na housle. Jeho velké sehnuté tělo se hrbilo nad smyčcem, korunka šedivých vlasů se ve světle lampy leskla a já jsem předem poznal, která část ho dojímá, protože mu holá lebka začala vždycky několik vteřin předtím rudnout.

V nápadu, že od chvíle, kdy se za transportem dvou tisíc židů uzavřou dveře šaten., až do chvíle, kdy z nich zbude jen popel, bude celá operace probíhat nepřetržitě na jediném místě, v takovém nápadu bylo skutečně něco, co naplňovalo duši uspokojením.

Nařizuji vám, abyste toho nechal, a to je všechno.“ Setzler si přejel dlouhou hubenou rukou po holé hlavě a řekl tichým, bezbarvým hlasem: „Dělám to, abych neslyšel křik těch ostatních.“ Sklonil hlavu a s námahou prohlásil: „Už nemůžu dál.“ Vstal jsem. Nevěděl jsem, co si o tom myslet.

Závan větru přivál vločky až na můj psací stůl, a když jsem vstal, uviděl jsem, že pod oknem je malá loužička vody.

Potom jsem se vrátil dolů, vstoupil do své pracovny, zavřel se tam a listoval v knize o chovu koní, kterou mi půjčil Hageman. Po chvilce jsem začal vzpomínat na Bažiny a cítil jsem, že se mne zmocňuje smutek.

Pak jsem se sklonil a Setzlera prohledal. V levé kapse jsem našel obálku se svým jménem. Otevřel jsem ji. Dopis byl napsán na stroji v předepsané úpravě: SS-Obersturmführer Setzler K T Osvětim SS-Sturmbannführerovi Langovi veliteli K T Osvětim Volím smrt, protože už nemohu snést ten odporný zápach spáleného masa. R. Setzler SS-Ostuf.

Vystoupili jsme do přízemí a přešli do sálu s pecemi. Právě v té chvíli vyjížděl výtah číslo dvě, mříž se samočinně otevřela a vězni ze sonderkommanda začali nakládat těla na vozíky. Ty pak přijely ke skupině, která stahovala prsteny, dál pokračovaly k holičům, ti stříhali vlasy, potom dojely ke skupině dentistů, kteří vytrhávali zlaté zuby. Čtvrté komando skládalo těla do pece. Himmler beze slova sledoval celou operaci, jednu fázi za druhou. U dentistů se zdržel pohledem déle: jejich obratnost byla pozoruhodná.

..až dík indiskrétnosti jedné z úřadoven jsem se dozvěděl, že podle výslovného nařízení reichsführera má být zastřelen každý velitel SS, který by, ať chtěně či nechtěně, sebenepatrněji zdržel plnění vyhlazovacího plánu. Transportům s židy měla být dána v dopravě přednost dokonce i před transporty zbraní a vojsk na ruskou frontu.

S hrůzou jsem si vzpomněl, že reichsführer dal rozkaz zastřelit svého vlastního synovce.

Občas jsem přemýšlel o svém dosavadním životě. Bylo to divné, ale skutečné se mi zdálo jenom mé dětství. Na všechno, co se stalo později, jsem si naprosto přesně pamatoval, ale byly to vlastně vzpomínky, jaké ve vás zůstanou po filmu, který na vás silně zapůsobil. Viděl jsem sebe sama, jak v takovém nějakém filmu jednám a mluvím, ale neměl jsem pocit, že se to všechno stalo mně.

„Nikdy mně nenapadlo, že bych mohl neuposlechnout rozkazu.“..

<2020 (znovu)>