Jules Verne

Patnáctiletý kapitán [169]

Jeho kostnatá tvář a obrovská hlava s hustými vlasy prozrazovaly typického učence se zlatými brýlemi, bytost neútočnou a dobrou, odsouzenou zůstat až do pozdního věku dítětem a zemřít ve vysokém věku tak, jako umírají stovky kojenců.

Této vědě věnoval všechen svůj čas, dokonce i své noci, protože se mu zdálo jen o hmyzu. Nikdo by byl nespočítal všechny špendlíky, které nosil * Georges Cuvier (1769-1832) byl slavný francouzský přírodovědec. 12 zapíchané v rukávech, v límci, v klobouku a v klopách kabátu. Když se bratranec Benedikt vracel z vědecké vycházky, jeho klobouk byl pravou přírodovědeckou sbírkou, která se uvnitř i zvenčí ježila napíchaným hmyzem.

Ale pavouk nepatří mezi hmyz, nýbrž mezi pavoukovce, a proto byl v Benediktových očích bezcennou věcí.

Často se citují tři slova z nedokončeného Vergiliova verše: Audaces fortuna iuvat…* Tato slova se necitují přesně. Básník řekl: Audentes fortuna iuvat…† A štěstí se skoro vždy usmívá spíš na smělé než na odvážné. Smělý napřed myslí a pak jedná.

Nemluvili také jazykem otroků, který neužívá členů a u sloves zná jen neurčitý způsob. Tento jazyk od války Severu proti Jihu pomalu mizí.

Osli mají výbornou paměť..

Je samozřejmé, že posádka Poutníka, dříve než opustila palubu, postarala se o to, aby loď zůstala v klidu. Ráhna byla seřízena tak, aby plachty, rušíce se ve svém účinku, udržovaly loď téměř na místě.

Nikdy neplul bez pozičních světel – zelené lampy na pravém a červené lampy na levém boku – a jednal jistě správně.

Soumrak netrval dlouho, nastala hned tma, a to utvrdilo Dicka Sanda v přesvědčení, že se dostali na pobřeží mezi obratníkem Kozoroha a rovníkem.

Bratranec Benedikt by byl mohl spojit své jméno s některým z těchto stromů. Neměl však botaniku rád a vůbec se v ní nevyznal. Květiny dokonce nenáviděl, protože některé z nich si dovolují ve svých korunách uvězňovat hmyz a otravovat ho svými jedovatými šťávami.

Harris cestujícím vyprávěl, že žádný z domorodců se neodvažuje tento strom pěstovat. „Kdo pěstuje mangovníky, zemře!“ říká stará místní pověra.

Hojně tu rostly indigovníky, které byly podle Harrise nejdravějšími rostlinami v tomto kraji. Jakmile bylo někde opuštěné pole, hned zarostlo tímto plevelem; indigovníky jsou zde ve stejném opovržení jako bodlák nebo kopřivy.

Za chvíli přivedl Herkules do tábora bratrance Benedikta, který odešel na lov světlušek. Jsou to takzvané „cocuyos“ neboli světelné mušky; zdejší dívky si je vkládají do vlasů jako živé šperky.

..který odešel na lov světlušek. Jsou to takzvané „cocuyos“ neboli světelné mušky; zdejší dívky si je vkládají do vlasů jako živé šperky.

Z nejrůznějších opic je rozhodně nejpozoruhodnější rod chápanů s chápavým ocasem a s ďábelskou tváří. Při východu slunce zpívá nejstarší z tlupy pronikavým a zlověstným hlasem jednotvárný žalm. To je baryton tlupy. Po něm opakují ranní zpěv mladí tenoři. Indiáni říkají, že chápani „odříkávají své modlitby“.

Dříve se kůra chinovníku roztloukala na prášek, kterému se říkalo „prášek jezuitů“, protože jej roku 1649 přivezli římští jezuité ve velkém množství ze své americké výpravy.

Druhá věc, které si plavčík všiml, byl Američanův kůň. Vůbec se totiž nechoval jako kůň, který už „cítí stáj“, jak to koně vždy dělají. Nevětřil a nezrychloval krok, nerozšiřoval chřípí a neržál, jak to dělávají koně na konci cesty. Dobrý pozorovatel musil poznat, že je zcela lhostejný, jako by hacienda, v které přece už mnohokrát byl a kterou musil znát, byla ještě několik set kilometrů daleko.

Roku 1751 se do čela hnutí odporu proti otrokářství postavila náboženská sekta kvakerů* v Severní Americe a tam také po sto letech vypukla válka právě pro otázku otroctví.

Jinde zas ležely na zemi obrovské kmeny prostoupené již křemíkem – známka to uhelných ložisk, na africké půdě tak hojných.

Na mnohých místech se šířila příjemná vůně vanilky, ale nikdo nemohl najít rostlinu, která ji vydávala.

To je právě doba bahenních horeček. Ale už Livingstone si všiml, že horečky se člověk většinou zbaví, když odejde z místa, kde ji dostal.

Proti bouřkám v mírném pásmu, kde zuřivost bouře s její délkou slábne, trvají v Africe nejsilnější bouře až několik dní.

Představte si, kolik slonů je nutno zabít, aby bylo získáno pět set tisíc kilogramů slonoviny, která se vyváží každý rok na evropské trhy, především do Anglie‡. Jen pro Anglii se musí zabít ročně čtyřicet tisíc slonů.

Černoši vypadali jako stádo opic, které jdou za obrovským opičákem.

Francouzské přísloví tvrdí, že člověk se vždy vrací k láskám mládí.

<2025>