Albert Hofmanm

Švýcarský chemik, objevitel (mimo jiného) LSD, první samo-pokusný objekt.

LSD - mé problémové dítě [25]

Schopnost vizuální zkušenosti hraje dominantní roli nejen v mysticismu a nábožensko-historickém kontextu, ale je velmi důležitáv tvůrčích procesech umění, literatury a vědy.

..že duševní krize pronikající všemi sférami západní spotřební společnosti může být léčena pouze změno našeho nazírání na svět.

..rozdíl mezi terapeutickou a toxickou dávkou je velmi malý..

..a pavouci počali spřádat podivné tvary pavučin očividně způsobené vlivem LSD. Při velmi nízkých dávkách měly pavučiny ještě lepšíproporce a vlastnosti než je obvyklé, avšak při vyšší dávce byly pavučiny hanebně upředeny jen v těch nejjednodušších a nejzákladnějších tvarech.

LSD je serotoninovým blokátorem.

Později v zatemněné místnosti (tmavý pokus): zde se účinky projevují bezprecedentně nepochopitelnou intenzitou, která se stále zvyšuje.

Všechny obrazce byly barevné: převažovaly jasné, světle červené, žluté a zelené barvy. Nikdy se mi nepodařilo ustálit pozornost na nějakou vizi... termíny jako je "ohňostroj" nebo "kaleidoskop" jsou špatné a neadekvátní.

..večerní, nepředstavitelně bledé modré nebo nad tmavými střechami španělského města. Mám pocit, že bylo radostné a rozhodně vhodné k dobrodružství.

..cítím souznění se všemi romantiky a snílky..

..měl jsem zvláštní tělesný pocit, byl jsem přesvědčen, že se moje ruka spojuje s jakýmsi vzdáleným tělem a nevěděl jsem zda je to mé vlastní tělo.

..nijak jsem nemohl docílit sexuální představy. Chtěl jsem si vyvolat obraz ženy a zjevil se mi pouze hrubý náčrt moderně-primitivistické sochy.

..vysoce specifikovanou účinností směřovanou výslovně na lidskou psýché. Je tudíž možno předpokládat, že LSD ovlivňuje nejvyšší řídící centra psychických a intelektuálních funkcí.

..v mnoha popsaných případech je uváděno, že pacienti na smrtelné posteli v průběhu extáze způsobené LSD dosáhly hlubokého porozumění života a smrti, uvolnění bolesti a přehodnocení svých osudů a přistupovali ke svému pozemskému konci pokojně a nebojácně.

..hlubokými sociologickými příčinami: materialismem, odcizení přírodě prostřednictvím industrializace a nárůstem urbanizace, nedostatkem sebeuplatnění v profesním mechanickém zaměstnání, mdlým pracovním prostředím, nudou a bezúčelným bohatstvím, přesycenou společností a nedostatkem víry, výchovy a smysluplného filozofického základu života.

Přerod LSD z léčiva na omamnou drogu byl avšak primárně zapříčiněn aktivitami Dr. Timothy Learyho a Dr. Richarda Alperta z Harvardské univerzity. V následujících kapitolách popíši dopodrobna příběh Dr. Learyho a mé setkání s touto osobností, světově proslulou jako apoštol LSD.

Publicita okolo LSD dosáhla vrcholu v rozmezí let 1964 až 1966.

Kromě toho je opojení LSD charakterizováno skutečností, že si intoxikovaná osoba pamatuje průběh prožitku.

Akutní LSD psychózy mohou být zakrátko přerušeny a vzaty pod kontrolu rychle a spolehlivě injekčním podáním chlorpromazinu.

LSD je dokonale stabilní pouze ve zcela vzduchoprázdných ampulích chráněných proti světlu.

Výzkumy se změnily v LSD party. LSD sezení, jako jízdenka na dobrodružnou cestu do nových světů duševních a tělesných prožitků, se stalo pro univerzitní mládež vzrušující módou a jako taková se rychle rozšířila z Harvardu do dalších univerzit.

V průběhu své indické cesty v roce 1965, se Leary obrátil na hinduistickou víru a v průběhu následujícího roku založil náboženské společenství Ligu pro duchovní objevování (the League for Spiritual Discovery), jejíž zkrácené iniciály znamenají LSD. Learyho proklamace k mládeži, zhuštěné do jeho slavného výroku "Turn on, tune in, drop out !" (Otoč se , slaď se, zastav se!) se staly ústředním dogmatem hnutí hippies. Leary je jeden z duchovních otců kultu hippies.

Poslední z těchto tří tezí "drop out!" byla výzvou k útěku z maloměšťáckého způsobu života, k návratu jedince zpět do společenství (turn on), k opuštění školy,studií a zaměstnání a k úplnému zasvěcení sebe sama do pravdivého vnitřního vesmíru, ke studiím svého nervového systému prostřednictvím LSD.

S lítostí jsem si vyslechl, že výzkumy LSD a psilocybinu prováděné harvardskou univerzitou, které měli tak slibné začátky, se zvrhly do takových rozměrů, že se jejich další pokračování na univerzitní půdě stalo nemožné.

..by se dal shrnout do následujících řádků. Dr. Leary je okouzlující osobnost, přesvědčená o správnosti svého poslání, osobnost která své názory obhajuje s humorem, ale nekompromisně, mužem který se opravdu vznáší vysoko v oblacích prosycených vírou v zázračné účinky psychedelických drog a plným vyplývajícího optimismu, mužem s tendencemi podhodnocovat nebo zcela přehlížet praktické potíže, nepříjemné skutečnosti a nebezpečí.

..pokračovaly ve snahách překonat používáním LSD v obvyklém světě vnímání gravitační síly vesmíru a času,..

Podruhé v životě jsem byl odhodlán opustit svou rodinu, vzdát se svého postavení a strhnout za sebou všechny mosty. Toužil jsem po tom vrhnout se s Evou bez zábran do víru chlípného opojení. Byla mladá, plná života. Cosi ve mě znovu a znovu křičelo po pití číše touhy a života, do poslední kapky, až do smrti a zhouby. Ať si mě za to všechno odnese čert!

Manželství mých rodičů a manželství mých známých mi tento názor dostatečně potvrzovaly. Pár zůstává společně, protože se to sluší, protože je to jeho zvykem a ..óch ano, kdybychom neměli děti.....". Pod záminkou dobrého manželství, jeden druhého navzájem citově vydírá až do extrémních poloh a žaludečních vředů, nebo jde každý svou vlastní cestou.

Peklo tudíž vyjadřovalo egoismus a nelásku.

Musím se omluvit za vlastní omezenost mého chabého pokusu podřídit nejvíce pozoruhodné prožitky mého života pouhým slovům.

..má mysl se zbavila ega a životnosti, a...ano, dokonce i smrti. V jednom velkém čirém okamžiku jsem si uvědomil že jsem nesmrtelný. " Já..,jsem mrtvý?".....Byl jsem nesmrtelný, moudrý nad moudrostí a schopen lásky, celé lásky.

Nejzajímavější z těchto svědectví je záznam františkánského kněze Bernardino de Sahagun, který se o magických houbách zmiňuje a popisuje jejich požívání a účinky v mnoha pasážích své slavné historické práce Historia General de tas Cosas de Nueva Espana, napsané v průběhu let 1529 až 1590. Takto například popisuje, jak slavili obchodníci návrat domů z úspěšné obchodní cesty na houbovém večírku.

Tento sebeexperiment ještě jednou dokázal, že lidské bytosti reagují mnohem více senzitivněji na psychaktivní látky, než zvířata. Jak jsem popsal v předcházející kapitole této knihy, tento závěr jsme již učinili při prováděných pokusech s LSD na laboratorních zvířetech.

..byly silné účinky trvající několik hodin způsobeny 2,4 gr sušených hub, ale jak se později ukázalo, stačilo použít vzorek odpovídající 1/3 této dávky, totiž 0,8 gr sušených hub.

že psilocybin a psilocin jsou blízcí příbuzní LSD, nikoliv pouze s ohledem na jejich psychické účinky, ale také pro jejich chemickou strukturu.

Chemická struktura, jak psilocybinu, tak psilocinu je velmi podobná mozkovému enzymu serotoninu.

Průměrná účinná dávka psilocybinu nebo psilocinu na lidskou bytost činí asi 10 mg (0,01 gr), tudíž je účinnost těchto dvou substancí více než 100x menší než účinnost LSD.

Rozeznal jsem,že všechno bylo dobré, příčina a původ všeho bylo dobro. Ale v ten samý okamžik jsem též pochopil utrpení a hnus, depresi a neporozumění obvyklého žití, kde jednou je nikdy, "total", ale místo rozdělení, rozřezání na kousky a roztříštění do nepatrných zlomků vteřin, minut, hodin, dní, týdnů a let, je zde člověk otrokem Molocha času, který nás poznenáhlu pohlcuje, kdosi je odsouzen ke koktání, hudlaření a k záplatování, druhý musí vláčet s sebou dokonalost a absolutno, soudržost všech věcí, věčný okamžik zlatého věku, tuto rodnou půdu bytí, která vskutku přesto vždy vydrží a bude držet navěky, tady ve všedních dni lidské existence jako mučednický trům hořící hluboko v duši, jako památka nikdy nenaplněné touhy, jako fata morgána ztraceného a zaslíbeného ráje, prostřednictvím tohoto horečného snu je "současnost" odsouzena "minulostí" v oblačném "budoucnu". Pochopil jsem.

Ololiuhqui je aztécké pojmenování pro semena jisté popínavé rostliny (Convolvulaceae), která podobně jako meskalinový kaktus peyotl a houba teonanacatl, byla v předkolumbovském období Aztéky a spřízněnými kmeny používána při náboženských obřadech a magicko-léčebných praktikách.

Blažené, toužebné stenání Apolonie a Aurory, které se ozývalo mezi zpěvem a modlitbou, působilo dojmem, že v této náboženské události spojené s drogovým opojením se pro tyto mladé ženy slučují smyslné sexuální pocity s religií.

..která se týká přeměny života ve smrt.

Vysoce účinné psychotropní látky jako LSD a psilocybin vykazují svou chemickou skladbou velmi těsnou příbuznost s látkami které jsou vlastní lidskému tělu a nalézajícími se v centrálním nervovém systému kde hrají zajímavou roli při regulaci jeho funkcí.

Dostal jsem strach ze smrti a neomezeně toužil vrátit se mezi živá stvoření, do skutečného světa lidí.

Co by jeden neudělal pro svého Johanna? (Překladatelova poznámka: Johann je německý slangový termín pro penis, srovnatelný s českými termíny čurák, nebo kokot) Zatraceně, to byla ale hnusná obscénnost.

Látka obsažená v houbách nás všechny čtyři nevynesla do zářivých výšin, ale spíše do hlubokých oblastí nevědomí. Zdá se mi, že intoxikace psilocybinem je daleko více ve většině případů temnější, než intoxikace způsobená LSD.

Huxley spatřoval přínos halucinnogenních drog v tom, že přináší lidem kterým se nedostává daru spontánního vizionářského vjemu, který náleží mystikům, svatým a velkým umělcům, mocný prožitek tohoto mimořádného stavu vědomí a tím dosáhnout hlubokého všechápajícího proniknutí do duševního světa těchto velkých tvůrců. Prostřednictvím halucinogenů můžeme dosáhnout hlubokého pochopení náboženských a mystických kontentů a získat nové a svěží prožitky velkých uměleckých výtvorů.

Gentleman s žlutou frézií v klopě, vysokého a vznešeného zevnějšku, který naznačoval vlídnost, to je obrázek, který jsem si uchoval ze svého prvního setkání s Aldous Huxleyem.....snažil diferenciovat halucinogeny od ostatních drog dokonce i lingvisticky. Věřil v obrovský význam látek navozujících vizionářský prožitek, které mají pro novodobou fázi lidské evoluce.

..(mokša je sanskritský termín označující "osvobození, propuštění")

Mistr Eckhart píše, že "co je bráno s očekáváním, musí být předáno s láskou."

..když v úvodu hovoříte o moderní eklestické religiozitě, o třech svatých stavech vědomí (stav bdění při nepřerušované práci a plnění povinností, alkoholické opojení a spánek),..

Nejcennější spirituální výhodou LSD experimentů bývá prožitek neřešitelných dílčích vítězství zápasu těla s duší.

Děkoval mi za stvoření LSD, které udalo jeho životu jiný směr. Býval vzorem stoprocentního byznysmena s ryzím materialistickým světonázorem. LSD otevřelo jeho oči a zviditelnilo duševní stránky života. Současně získal cit pro umění, literaturu a filozofii a byl hluboce zaneprázdněn náboženskými a metafyzickými otázkami. Toužil zpřístupnit vhodným způsobem LSD inebriaci své mladé ženě a doufal v její obdobně šťastnou proměnu.

Na jedné straně měla ze tohoto prožitku strach, protože jí způsobil duševní zhroucení, na druhé straně si jej přála znovu prožít.

..neexistuje pouze jediná, ale daleko více skutečností, navzájem obsažených v rozdílných stavech vědomí ega.

Problém reality je a od nepaměti byl nejváženější ústřední otázkou filozofie.

Objevil jsem také problém nejvnitřejšího vlastní já (selb), které je samo od sebe neměnné a bylo schopno zaznamenat vnější a vnitřní transformace. Realita je bez prožívacího subjektu, bez ega, nepochopitelná. Je produktem vnějšího světa, podnětu odesílatele a příjemce,

Ego a vnější svět jsou za každodenní reality, v běžném stavu vědomí, odděleny: jedinec je vystaven vnějšímu světu tváří v tvář a stává se objektem. Pod vlivem LSD se v závislosti na hloubce opojení hranice mezi prožívajícím selb a vnějším světem více nebo méně vytrácí.

Gottfried Benn ve své eseji Provokativní život (Provoziertes Leben, in Ausdnckswelt, Limes Verlag, Wiesbaden, 1949) charakterizoval realitu v které jsou selb a svět odděleny, jako "schizoidní katastrofu, entelechickou neurózu Západu". Dále píše: ....Toto pojetí reality se začalo utvářet v jižní části našeho kontinentu. Helenisticko-evropská agonistická podstata vítězství prostřednictvím vypětí, prohnanosti, zlomyslnosti, talentu, síly a pozdější evropský darwinismus a supermanství byly jen prostředníky tohoto formování. Objevilo se Ego dominantní,bojující, kterému je třeba prostředků, hmoty, síly. Toto Ego má rozdílný vztah k hmotě, je daleko více odloučeno od smyslů, a je úzkoprse formální. Analyzuje hmotu, zkouší, třídí: zbraně, předměty k záměně, hodné vykoupení penězi.

..nastal stav sociálního uspořádání, veřejné morálky pro kterou je život pouhým ekonomicky použitelným životem a která nepřipouští svět provokativního žití, který není schopen zastavit destruktivní sílu této veřejné morálky.

Objevují se pocity odcizení, osamocení a ohrožení. Tyto pocity působící na každodenní stav vědomí západní industriální společnosti, jsou též vrcholným ukazatelem všeho, co technologická civilizace sama sobě přináší a značně předurčují směr tvorby moderního umění a literatury.

Na poli a v lese, a ve světě živočichů, který je zde skryt, skutečně v každé zahradě, lze vnímat realitu která je nekonečně opravdovější, starší, hlubší a zázračnější, než vše co stvořil člověk, a co přetrvá i potom, až umělý, mechanický a betonový svět opět zmizí, zrezaví a rozpadne se v ruiny. V rašení, růstu, květu, zrání, smrti a opětném vyklíčení rostlin, v jejich vztahu ke slunci, jehož záření dokáží rostliny přetvářet do chemicky vázané energie ve tvaru organických sloučenin, z kterých povstalo vše, co žije na Zemi, v bytí rostlin, je zřejmá stejně tajemná, nevyčerpatelná, věčná životní energie, která zrodila i nás, a která nás opět přijme zpět do svého lůna, v kterém jsme skryti a propojeni se vším živým.

tak silný příchod jara, pronikajícím s radostí celou přírodou, toto dionýsovsky vzrušující vyvstání, svou intenzifikaci vede jedince do celkové zapomnění sebe sama..

Nejen svazek mezi člověkem a člověkem je poznovu rozpomínán pod vlivem dionýského rituálu, ale odcizená, nepřátelská a podrobená příroda jím znovu slaví své sbratření se svým ztraceným synem, člověkem. Mystéria z Eleusií, které byly každoročně slaveny na podzim v rozpětí dvou tisíc let, přibližně od roku 1500 př.n.l. až do čtvrtého století našeho letopočtu, byla úzce spojena s oslavami a svátky boha Dionýsa. Tyto mystéria byla zavedena na počest bohyně zemědělství Demeter jako dík za návrat její dcery Persefony, kterou Hádes, bůh podsvětí unesl.

Takto jsou popsány v Homérském hymnu: "Štasten z lidí na zemi ten, kdo takto nahlédl: Zůstává mrtvým v tupých temnotách ten,kdo nebyl zasvěcen do svatých Mystérií a nebere v nich žádné účasti."

Když gótský král Alarich, přicházející ze severu, napadl v roce 396 n.l. Řecko a zničil Eleusínskou svatyni, tento čin neznamenal pouze konec náboženského střediska, ale také rozhodný pád antického světa.

V ten den poznáte, že já jsem v Otci svém a vy ve mně a já ve vás. Toto zaslíbení se stalo páteří mé křesťanské víry a mého zájmu o přírodně- vědecký výzkum: Dospějeme znalosti vesmíru prostřednictvím Ducha pravdy a tím i pochopení naší bytostné jednoty s hlubokou nejvíce všeobsažnou realitou, Bohem.

..začínají volat po metafyzickém základu v člověku, který je sám o sobě představován jako prožitek hlubší, dualitu překonávající reality a začleňují tento element do základů léčebných procedur v terapeutické praxi.

..schopnost mystického prožitku patří k podstatě lidského duchovna.

<2016-2018>