Ludvík Souček

Český spisovatel, zejména sci-fi. Přeložil Dänikena. Doktor - zubař. Jeho poslední spis "Tušení světa" se záhadně ztratil a nebyl vydán. Podivné politcké vztahy,údajně účast na mučení US zajatců v Severní Koreji, práce v tajné službě, zajímavé.

Blázni z Hepteridy [155]

..atmosféra Hepteridy byla sice poněkud řidší než pozemská, ale docela dobře dýchatelná a ke všemu intenzívně provoněná drobnými kvítky místní luční vegetace jako krám s kořením.

Kara se právě chystala potěšit Marta prostou skutečností, že jej vezme na vědomí (mnoha mužům už i to bohatě stačilo),..

Věci bylo třeba ničit – což se týkalo i vysloužilých kosmických korábů, které dříve nebo později neprošly technickou kontrolou příslušného oddělení Centrály. Provádělo se to však s jakýmsi taktem a s ohledem k předmětům, v nichž byla uložena nesmírná dávka lidské práce a důmyslu, v jaderném ohni anihilátorů, v žáru vysokých pecí nebo nejčastěji v očistném plameni Slunce, kam byly vraky, naložené radioaktivním odpadem, automaticky naváděny.

„Pane Stame,“ obrátila se k němu s líbezným úsměvem, který nevěstil nic dobrého, „pane Stame, můžete mi laskavě vysvětlit, co se, tu vlastně děje?“ Mart se opřel o kapotu vznášedla a přemítavě si ji prohlížel. Reagovala již poněkolikáté zřetelně jinak, než očekával.

Mart právě naneštěstí prožíval okamžik propastně sníženého intelektu, který občas zachvacuje muže při diskusi se ženami.

„Dále,“ zabručel Šéf, jak se na šéfa sluší, tedy nerudně.

Šéf pocítil nával pocitu zmarněnosti.

Ten věděl, a dokonce už si vzpomněl. Ano, před sto lety. Bylo mu tehdy sotva dvacet, když se bouřlivě rozhodovalo o projektu podstatného snížení Himaláje, aby mohl vlhký oceánský vzduch svými dešti znovu po miliónech let učinit z východoasijských a středoasijských pouští zahradu.

Abychom to vysvětlili: musíme vyjít z předpokladu, že jest jen jediný živel; neboť i když vidíme vodu, zemi, vzduch i oheň od sebe oddělené, nikdy nejsou tak dokonale čisté, aby se vzájemně neprostupovaly. Cyrano z Bergeraku, Cesta na Měsíc..

..jenomže ve společnosti Kary Karnové žádný muž nemyslel pouze na přítomnost,..

Trhl sebou a přejel si dlaní čelo. „Promiňte. Mluvím jako obvykle nesmysly.“ Kara se na něho na okamžik pozorně zadívala, ale mlčela.

Péťa i Tobiáš pochopitelně už dávno a nejednou prošli hypnokursem, který je měl zbavit a také z větší části úspěšně zbavil jakéhokoli pošetilého emocionálního odporu vůči všem druhům pozemských i mimozemských tvorů, vyplývajícího, z nesouladu jejich vzezření s lidskými estetickými normami, odvozenými z ideálních lidských představ o ideálním lidském těle. Pro kosmonauty, i příležitostné, to byla holá nutnost, neměli-li v panice a hnusu prchat před naprosto neškodnými bytostmi některých planet, jež se při svém vývoji patrně pozapomněly informovat, co se lidem líbí a co ne. Některá stvoření vskutku byla – opět podle lidských měřítek – tak dojemně odporná, že hypnokurs byl jediným východiskem dokonce i pro vědce, zabývající se jimi chladně a nezaujatě. Oba byli dostatečně vzdělaní a dost inteligentní, aby přijímali mnohotvárnost a někdy i podivné zákony přírody takové, jaké jsou, ne jaké by asi měly být – což je obvyklá chyba všech, považujících sklovnutí mouchy pěnkavou a její předložení mladým pěnkavám za roztomilý žánrový obrázek, avšak sklovnutí pěnkavy kočkou a její předložení koťatům za brutální a neomluvitelnou vraždu.

Mart mluvil pokud možno klidně, ačkoli cítil, že se ho navzdory komplexní protiagresívní výchově, které nebyli po dlouhých úvahách ušetřeni ani zvláštní agenti Centrály, zmocňuje zdravá zuřivost.

Blahá nevědomost byla v tomto okamžiku výhodnější.

„Hrozně ordinérní…,“ zamumlala božská Kara a opět usnula. Tylku se zatvářil nechápavě. Vypumpovat telepaticky myšlenky spících polyvizních hvězd bylo asi nad jeho síly.

Zabýval jste se, pane Stame, astrologií?“ Stam se zatvářil, asi jako kdyby byl tázán, zda se zabýval hanobením mrtvol, a odmítl rozhodným gestem takové podezření.

Planetárním ztělesněním zla, které pochopitelně nesmělo ve střetání protikladných kosmických sil chybět, byla až do té doby Venuše, nazývaná dokonce Baal-Zevuv, Pán much, Belzebub.

I nejúzkoprsejší filozofie na jejich světě hlásá, že je žádoucnější zemřít než vůbec nebýti, neboť k tomu, aby někdo zemřel, musil předtím žít. Cyrano z Bergeraku, Cesta na Měsíc..

Vůbec se v tom okamžiku nepodobala sladce bezmocné bytosti, vzbuzující v mužích všeho věku nepřekonatelnou touhu vyvést ji z havarijních situací (neúnavně vymýšlených Péťou Prittem), zkrátka nějak té chudince malé pomoci. Zdálo se spíše, že se chystá Šéfovi vyškrábat oči.

Neboť dobrý osud nedopustí zapomenouti těch, kteří si to nezaslouží.

<2023>