Douglas Adams

Spisovatel sci-fi.

Stopařův průvodce po galaxii [28]

Hlavní problém této planety spočívá - nebo spíš spočíval - v tom, že většina lidí, kteří na ní žijí, je povětšinou nešťastná.

Encyclopaedia Galactica zaznamenává i euforizující účinky alkoholu na jisté formy života na bázi uhlíku.

Jedna z věcí, které Fordu Prefectovi připadaly na lidech nejnepochopitelnější, byl zvyk neustále pronášet a opakovat naprosto očividná fakta, jako například to je ale krásně, ty jsi ale dlouhán, nebo jejej, vypadá to, že jsi spadl do desetimetrové studny, jsi v pořádku?

Argumentace vypadá následovně: ‘Odmítám prokázat svou existenci,’ praví Bůh, ‘protože důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.’

"No dobře, umělecký dojem deset bodů, ale za přemýšlení minus několik miliónů, viď?”

Trillian chovala jisté podezření, že hlavní důvod, proč Zafodův život byl tak bouřlivý a tak úspěšný, spočíval v tom, že nikdy pořádně nevěděl, co vlastně dělá.

“Ach Bože,” řekl Zafod. Pracoval s počítačem teprve krátce, ale už si ho stačil dokonale zhnusit.

V naší osvícené době ovšem nikdo nevěří ani jedinému slovu z toho všeho.

Počítač začal zpívat. “Když bouří kráčíš…, hlavu svou zpříma drž…,” kňoural huhňavě. Zafod na něj zařval, ať proboha drží hubu, ale jeho hlas zanikl v řinkotu toho, co přirozeně považovali za blížící se zkázu.

Všichni dávno víme jednu důležitou věc: skoro nic není takové, jak se to jeví. Tak například na planetě Zemi se člověk vždycky domníval, že je inteligentnější než delfín, protože toho tolik dokázal (kolo, New York, války atd.), kdežto delfíni odjakživa nedělali nic jiného, než se mrskali ve vodě a žili si jako prasata v žitě. A naopak - delfíni byli odevždy přesvědčení, že jsou daleko inteligentnější než člověk, a to z přesně stejných důvodů.

Jenomže to nekonečno nebylo. Nekonečno je samo o sobě fádní a nezajímavé. Když se díváte do nočního nebe, díváte se přímo do nekonečna - vzdálenosti jsou nezměřitelné, a tudíž pozbývají smyslu. Prostor, do nějž teď aeroauto vplulo, byl všechno možné, jen ne nekonečný. Byl prostě jenom tak strašlivě obrovský, že poskytoval mnohem lepší představu nekonečna než nekonečno samo.

“Ale ano, jistě, idealismus, vědecká etika, hledání pravdy ve všech podobách - to všechno je moc pěkné. Ale nakonec člověk zákonitě dojde k podezření, že - pokud vůbec nějaká skutečná pravda existuje - celý ten multidimenzionální nekonečný vesmír téměř skoro určitě řídí banda maniaků.

<2018 - ..údajně sci-fi klasika, osobně to však moc nechápu, nijak zvlášť mě nenadchla; do automobilu na oběžnou dráhu bych ji určitě nedal.>